GALOPP
reporter |
MAGAZÍN O KONÍCH A LIDECH
|
31
už jako doma, je tu druhým rokem, a tak nebyl úplně
nadšený z cizího hřebce konkurenta. Silver je navíc šiml
a ti nebývají ve stádě oblíbení, ale Suteki to nakonec
docela dobře zvládl, takže žádný problém nebyl.“
Dozvídám se také, že nyní si naopak na sebe oba hřebci
tak zvykli, že když jeden jde ven, druhý na něho volá
a chce také.
„
Jistá řevnivost však může nastat v okamžiku, odejde-li
jeden plnit svou povinnost plemeníka, tak druhý bude
závidět,“ usmívá se Pavlů a ochotně mi připravuje oba
fešáky na focení.
reportáž
majestátní strom. Ten později posloužil jako vkusná
kulisa, před kterou jsem si vyfotil dva zdejší krasavce –
plemenné hřebce Suteki Shinsukekuna a letošní zbrusu
novou posilu Silver Whistla. Oba mne zvědavým řehtá-
ním přivítali a s nimi mě vítala i zdejší chovatelka
a má průvodkyně, Ing. Andrea Pavlů.
Naše první kroky vedly právě k těmto hřebcům.
S + S
Oba mají prostorné boxy umístěné naproti sobě, trochu
stranou od ostatních stájí. Na otázku jak se oba hřebci
snášejí, mi paní inženýrka odpověděla: „To víte, první
dva dny byly takové trochu nervóznější. Suteki je tu
Jako první pyšným krokem vykráčel ze stáje osmiletý
hnědák Suteki Shinsukekun a všem dával jasně najevo
kým je, kým býval a jak je urozený.
Suteki Shinsukekun
V Sutekiho žilách koluje krev slavného Danziga (USA)
neporaženého vítěze 3 allowancí na distancích 1 100,
1 200
a 1 400 metrů před tím, než zranění ukončilo
jeho dostihovou kariéru. V chovu se pak fantasticky
Ing. Andrea Pavlů
Je absolventkou Mendelovy zemědělské
a lesnické univerzity v Brně, kde vystudovala
obor všeobecné zemědělství. Ke koním ji
již jako dítě přivedl její otec MVDr. Eduard
Kubíček, uznávaný odborník v oblasti chovu
anglického plnokrevníka a zakladatel Hřeb-
čína Střelice. Pavlů se narodila v jihočeském
Písku, odkud pocházela maminka a otec zde
pracoval těsně po vysoké škole jako vojenský
veterinář ve výcvikovém středisku pohranič-
ních psů v nedalekých Libějovicích.
V jejích dvou letech přijal otec nabídku pra-
covat v Hřebčíně Napajedla a tak se rodina
stěhoval na Moravu. Dětství Ing. Andrea Pavlů
prožila v plemenářském podniku Tlumačov,
kde otec pracoval jako veterinární lékař.
Rodiče ji však nikdy ke koním nenutili, možná
i proto, že dobře věděli o jak náročnou,
obtížnou a někdy i nevděčnou práci se jedná.
Ale jak sama říká, od útlého dětství viděla, jak
rodiče u koní pracují a tak to asi v ní zanecha-
lo stopu.
„
A možná tu svou roli sehrály i geny,“ usmívá
se chovatelka, která v rámci studií absolvova-
la i několik stáží ve Francii. Zejména zkušenost
z Deauville, kde probíhala systematická
příprava ročků na dražby, byla prý velmi
přínosná. Pavlů působila nejprve v hřebčíně
v Roiville a poté v hřebčíně Mezeray, kde se
již naplno věnovala chovu a plemenným
hřebcům. ,,Měla jsem tam jedinečnou mož-
nost poznat zcela nové přístupy a díky tomu,
že jsem se docela dobře osvědčila, bylo mi
umožněno pracovat s takovými hřebci, jakými
byli například legendární Le Glorieux, Al Nasr,
Law Society nebo Subotica,“ vzpomíná Pavlů.
Po studiích vedla pět let hřebčína pana
Hrubého v Tušovicích u Tochovic a po zru-
šení chovu se vrátila do Střelic, kde působí
dodnes.
Ing. Andrea Pavlů je matkou tří dcer, které
zdědily vztah ke koním, ale která z nich bude
kráčet v matčiných a dědových šlépějích,
zatím není jisté. Všechny tři se umí k práci
u koní postavit a vydatně v hřebčíně pomá-
hají. Inženýrka Pavlů však říká, že by prý asi
byla raději, kdyby se dcery vydaly jinou ces-
tou, zároveň však jedním dechem dodává:
,,
Dobře vím, co to obnáší. Ale pro koho to tady
člověk dělá, že?“
I manžel Radim vystudoval mechanizační
fakultu na Vysoké zemědělské škole. Pracuje
v nedaleké Litovli jako vedoucí výroby, ale
většinu svého volného času věnuje střelic-
kému hřebčínu, kde má na starosti veškerou
techniku od traktorů po elektrické vypínače.
Hřebčín Střelice je pro inženýrku Andreu Pavlů
práce na plný úvazek. Na otázku, zda-li jí zbý-
vá čas na nějaké záliby odpovídá, že právě
koně jsou jejím největším koníčkem. Naštěstí.
Neboť jinak by se takové pracovní nasazení
ani nedalo zvládnout. Podaří-li se nějaký čas
vyšetřit, věnuje ho dětem a rodině. A třeba na
sjezdovce při společném lyžování, které se dá
provozovat v nedalekém Karlově. Dovolená
u Pavlů se již několik let řeší kratšími rodinnými
výlety.
„
Někdy si říkám, jestli by mi nebylo lépe někde
v teple kanceláře, ale já jsem člověk, který
když má náhodou půl dne volněji, hned vy-
mýšlí, co by se mělo nebo mohlo udělat. Jsem
člověk, který jen tak neposedí. Možná
i proto mi moje děti přezdívají Tornádo, uzaví-
rá s úsměvem inženýrka Pavlů.
Ing. Andrea Pavlů
„
Jistá řevnivost
však může nastat
v okamžiku, půjde-
-
li jeden plnit svou
povinnost pleme-
níka, tak druhý
bude závidět“...
