84
|
GALOPP
reporter |
MAGAZÍN O KONÍCH A LIDECH
Ve dvacátých letech 20. století vznikly klusácké stadio-
ny v Praze na Letné a v Mariánských Lázních.
Do Prahy se na vrcholné zkoušky začala sjíždět
evropská elita. Neuplynulo ani deset let a z letenského
stadiónu nezbylo nic. Dráha v Mariánských Lázních
žije dodnes, ale je známá spíše závody na ploché dráze
než souboji klusáků.
Až do osmdesátých let 20. století klusáci běhali několik
desítek dostihů za rok, maximálně stovku. V polovině
osmdesátých let nastal obrat k lepšímu. Přibylo dostihů
a tak se zdálo, že si opomíjené odvětví přece jen najde
své místo na slunci. Krátce po politických změnách
se krátký čas běhalo i přes zimu, což je právě klusácká
výhoda, možnost startu za horších klimatických
podmínek. V polovině devadesátých let přistoupil ke
klusáckému sportu silný finanční partner, sázková kan-
celář Fortuna. Opět přibylo dostihů, běhalo se o vyšší
dotace, ale zájem o klusáky ve společnosti nestoupal.
Spíš než otevřenou příležitostí se sport stal klubovou
zábavou hrstky movitých majitelů.
Prvních jedenáct let 21. století? Prodejem sázkové kan-
celáře její původní majitelé ztrácejí o klusáky de facto
zájem. Plány na vybudování stadionu na Šeberově pada-
jí do propadliště dějin. Jedinou fakticky funkční dráhou
je ovál ve Velké Chuchli, občas se běhá ve Slušovicích,
byly i pokusy vrátit klusáky do Mariánských Lázní, na
počátku nového tisíciletí byla naděje, že se bude běhat
na Levíně. Ale naděje se záhy rozplynuly.
Poslední roky, a sezóna 2011 nebyla výjimkou, je
hlavním problémem finanční situace. Celoroční dotace
se pohybují ve výši 5 až 6 milionů korun, což je zhruba
desetina financí vyplacených ve cvalových odvětvích.
Klusáci přitom absolvují třetinu dostihů (přibližně
180)
ve srovnání se cvaláky. K částce na dotace je třeba
připočítat ještě sumu za pronájemVelké Chuchle, která
činí zhruba 100 tisíc za jeden dostihový den.
Hlavní devízou současného klusáckého odvětví je ob-
rovské nadšení lidí okolo koní. Majitelé jsou stále ochot-
ni kupovat kvalitní koně v dostihově vyspělých zemích.
Výkonnost koní je přitom srovnatelná se zahraničím.
Vždyť počet výjezdů je srovnatelný s cvalovou obcí
a čeští klusáci se v mezinárodní konkurenci neztrácejí.
Německo dříve představovalo nedostižnou metu, dnes
ve většině startů měří síly s konkurencí jako rovný
s rovným. Podobné je to i v Rakousku nebo Maďarsku.
Nejvyspělejší země jako Francie a Švédsko jsou zatím
před námi, ale tuzemská elita by se neztratila ani tam.
Právě spolupráce s Francií se ukazuje jako jedna s mož-
ností, jak pokračovat dále s klusáky. Francouzi se snaží
rozšířit chov francouzských klusáků i do jiných zemí
Evropy, a tak dávají významné pobídky majitelům k ná-
kupu koní. V současné době příspěvek na nákup klisny
v ceně 5 000 eur dosahuje poloviny pořizovací částky.
Navíc dostihy pro francouzské odchovance z 90ti pro-
cent platí jejich domovina. Bohužel, špatné nastartování
projektu před několika lety mělo za následek, že se celý
projekt spíše zmítá v problémech a příliš velkou přízeň
mezi majiteli si nezískal. Snad se v nejbližších týdnech
začne blýskat na lepší časy.
Ptáte se, jaká byla sezóna 2011? Na dráze výborná, vi-
děli jsme koně výborné výkonnosti. Vítěz derby-Kaizer
klusácké dostihy
Nejvyspělejší země
jako Francie a
Švédsko jsou zatím
před námi, ale tu-
zemská elita by se
neztratila ani tam.
