Pokud bychom byli v cizině, možná by k zastavení dostihu nedošlo, protože technická četa v dráze, by koně odklonila, i kdyby neměli skočit jednu překážku. Ale k zastavení překážkového dostihu (především krosu) dochází i ve Francii, především pokud dojde k fatálnímu zranění a odklon není možný. Ve druhém případě, věřím, že by byli zastaveni všichni, neboť na dráze se většinou pohybuje technická četa, která o přestávkách upravuje dráhu, a ta v případě nutnosti také zastavuje dostih. Samozřejmě vše je o penězích, pokud se v dostizích pohybuje dost peněz, především v sázkách, můžeme si dovolit i více personálu na dráze.
V Karlových Varech opět zaúřadovaly zdejší, bohužel, nechvalně proslavené startovní boxy. Snad se i toto startovací zařízení dočká obměny a jedno ze specifik příjemné lázeňské dráhy odpadne. Právě startovací zařízení bylo jedinou skvrnou na kráse nedělních dostihů. V pouze v Ceně Masise jsme viděli suverénní vítězství o tři délky, v dalších šesti se vždy bojovalo až k cílovému mezníku. Čtyřikrát rozhodl krk a dvakrát půl délky. Takové doběhy vídáme především ve francouzských handicapech. Ve třech čtyřech délkách doběhne několik koní a stejně tomu bylo i v Karlových Varech.
Nedařilo se favoritům, nejnižší výherní sázkový kurz byl 4:1. Tyto kurzy jsou uvedeny v oficiálních výsledcích Jockey Clubu ČR. Včera večer na stránkách sázkové kanceláře byly kurzy ještě o něco vyšší. Pokud by se na včerejší dostihy dalo sázet ve Francii, určitě by si pořadatel dostihů na příjem ze země galského kohouta nestěžoval. Otázkou je, jaký má příjem od tuzemské sázkové kanceláře? Ale to je velmi tenký led, na který nemá cenu vstupovat.
Když jsme si četli výsledky z Hoppegartenu, ať v sobotu (Tamarind Cove) nebo v neděli (Father Frost, Nine ou Four a Mikesh), mnoho důvodů k radosti nebylo. Opět se ukázalo, že uspět na blackytype scéně u našich západních sousedů není vůbec jednoduché, proto bychom si měli každého úspěchu vážit a nikoliv nad ním mávnout rukou. Důvody neúspěchu si musí rozebrat především jednotlivé realizační týmy, ať už se mohlo jednat o špatný průběh dostihu, horší výkon jezdce nebo slabší den koně samotného. Získat na první dobrou blackytype umístění není vůbec jednoduché, tým okolo Mikeshe by na toto téma mohl dlouze hovořit.
Stejně jako trenér Václav Luka. Od čtvrtka do pondělí (11. až 14. 8.), za pět dní se na francouzských drahách představilo šest jím připravovaných koní. Dva vyhráli (Danae Jem a Wireless), jeden se umístil (Sindbad) a tři skončili v poli poražených. Někdo může kroutit hlavou nad tím, jestli se to vyplatí. Čísla ovšem hovoří jasně, oba vítězové i umístěný Sindbad jsou francouzského chovu, a tak na dotacích a štědrých majitelských prémiích tato trojice vydělala dva čtvrt miliónu korun. V pondělí odpoledne se v Deauville představil ještě neúspěšně Talar, a tak po jeho vystoupení má Luka letos francouzskou bilanci, 75 startů, 9 vítězství a zisk na dotacích 205 720 euro (5 554 440 Kč) i s prémiemi 284 765 euro (7 688 655 Kč). Zisk na jeden start bez prémií vychází 2742 euro (74 034 Kč). Pokud znáte české reálie, tak si dokážete spočítat, jaký dostih by kůň musel vyhrát doma, aby dosáhl podobného zisku.
Každý úspěch je vykoupen několika neúspěchy. Hvězd, které vydělávají, jako na běžícím pásu mnoho není. Proto je dobré poučit se z chyb a zkusit výjezd za pár týdnů či měsíců znovu.
Pondělní odpoledne opět ukázalo úroveň italských překážkových dostihů ve srovnání s vyspělou Evropou. Sedmiletý hnědák Mazhilis před pěti týdny skončil na druhém místě v menším překážkovém dostihu na dráze ve Vittelu, když nestačil na svěřence trenéra Macaira. V pondělí v Meranu vyhrál listed steeplechase na 3800 metrů s celkovou dotací 25 tisíc euro. Ve Francii se běželo o „pouhých“ 18 tisíc. Potom je nad slunce jasné, kam se zájmy českých realizačních týmů upírají více. Prestiž je hezká věc, moc si však za ní nekoupíte.
Ještě na skok do francouzských překážkových dostihů. Pondělní odpoledne nabídlo na dráze ve Vichy (jen v úterý odpoledne se tam představí čtyři v Česku připravovaní koně na rovinách) dva krosy, jeden pro pěti a šestileté, druhý pětileté a starší, oba na distanci 4300 metrů, v jednom bylo osm startujících, ve druhém sedm. Dotace v každém byla 21 tisíc euro (567 tisíc korun), česká neúčast nepřekvapí.
Ještě se musím zmínit o vrcholu odpoledne, kterým byla Grande course de haies de Vichy na 3900 metrů. O délku a čtvrt vyhrála sedmiletá Vinga, ano ta klisna, která je přihlášena do letošní Velké pardubické. Po vítězném startu v Lion d’Angers na 7300 metrů si tři měsíce odpočinula a nyní se poprvé představila na dráze. Nezbývá než věřit, že pardubičtí pořadatelé jsou již v kontaktu s trenérem a celým realizačním týmem o účasti klisny v Pardubicích, zcela jistě by byla ozdobou startovního pole a o Velké by se s respektem mluvilo i v zahraničí. Navíc by dostih dostal zajímavý náboj.
Mějte hezké letní dny a na viděnou o víkendu na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.