Zákulisí
Máme nové vedení Jockey clubu. Spory mezi pořadateli a dostihovou autoritou utichly, ale o klidu mluvit nemůžeme. Stačí se podívat na zápisy nebo prohlášení jednotlivých stran a to má k ideálu hodně daleko. Je smutné sledovat, že se klusácký model pomalu vkrádá i do cvalového sportu. Také tam jsou dvě strany a rozumná komunikace mezi nimi je naprosto nulová. Stejný scénář je znát i ve cvalové obci. Následující měsíce ukáží, zda zvítězí pragmatismus a zájem o dostihy jako takové, nebo osobní ambice a ješitnost.
Tuzemské dostihy
Běhá se. Tato dvě slova jsou to nejpodstatnější, co můžeme říct, ale rozhodně to na žádné oslavné tance není. Dotace nejsou nijak závratné. Dostih se sedmimístnou dotací jsme viděli zatím jen jediný (České derby). Za tři měsíce jsme byli svědky 25 dostihových dní, při nich bylo odběhnuto 199 dostihů a na dotacích bylo vyplaceno více než 15 miliónů korun, jak vidno derby z této sumy činí jednu šestinu. Pokud odečteme dotaci derby, vychází průměrná dotace v dostihu necelých sedmdesát tisíc korun. Více než polovinu vyplacených dotací zaplatili majitelé na přihláškách a oznámení startujících koní.
Výhled do zbytku roku? Setrvalý stav. Termínovka od července do října zatím čítá 34 položek, celkem budeme svědky přibližně stejného počtu dostihových dní jako v minulém roce, objem vyplacených dotací bude nižší. Není organizován Pohár Josefa Váni, kvůli vztahům mezi pořadateli a majiteli nebyl zřízen Fond Podpora 2014, mnoho dostihů je bez sponzora (těžko říci, zda není na trhu zájem, nebo není aktivita ze strany pořadatelů) a o příjmu ze sázek si můžeme nechat jen zdát v bujných snech.
Pomalu začíná blikat vykřičník, co se týká počtu jezdců. Před několika lety jsme se mohli smát slovům Josefa Váni, že nebudeme jít jezdce do Velké pardubické, ale počty se rozhodně nezvyšují. V rovinových dostizích včetně bumperů jsme zatím viděli devadesát jezdců a na překážkách padesát. Dobrou myšlenkou jsou překážkové dostihy pro mladé jezdce, proč touto cestou nejít i na rovinách? Podle mého každý týden by měli mít mladí svou šanci.
Prezentují se výborní koně, jsme svědky dramatických doběhů, majitelé stále neváhají zaplatit vysoké částky za nové akvizice svých stájí. Hlediště nezejí prázdnotou, ba naopak, otázkou je, zda se diváci na dostihové dráhy vracejí. Zlomit hůl nemůžeme ani nad českým chovem. Renny Storm je jedním z nejbohatších odchovanců v historii, prapor drží vysoko také na překážkách Demon Magic. Oba čeští odchovanci doběhli v derby v první polovině výsledkové listiny.
Zahraniční dostihy
Ekonomika rozhoduje, a tak jsme za první polovinu roku zaznamenali již starty ve 210 dostizích za hranicemi mimo Slovensko. Podobnou bilanci měly české stáje za celý rok 2005. Pokud bude stejný trend pokračovat (není důvod, aby tomu bylo jinak), tak ke konci roku zaznamenáme nejvyšší počet obsazených zahraničních dostihů. Zatím hraje prim letopočet 2012 s 368 dostihy. Zatím jsme zaznamenali 34 zahraničních vítězství, což je zatím desátý nejlepší výsledek od roku 1993. Nejvíce triumfů posbírali v Česku připravovaní koně v roce 2007, 61. Ani tato meta nemusí zůstat nepřekonatelná.
Zahraniční reálie se také mění, vždyť letos jsme přivezli deset překážkových triumfů z Itálie, sedm z Polska (z Wroclawi), pět z Francie a jedno ze Švédska. Vzkříšení dráhy v Partynicích je skvělou zprávou pro české stáje, především ty překážkové. Stačí se kouknout na výsledek nedělního testu na vrchol překážkové sezóny a zjistíme, že z prvních sedmi koní v cíli bylo pět připravováno v české kotlině (první, druhý, čtvrtý, šestý a sedmý v cíli), jeden na Slovensku a jeden v Polsku. Je proto naprosto nepochopitelné, že se proti wroclawskému překážkovému vrcholu konají nejlépe dotované proutěné překážky v České republice. Zajímavý je také údaj, že čtvrtina z celkového počtu vítězství pochází z Francie. Je vidět, že odvaha a rozumný menežink přináší své ovoce. Do druhé poloviny sezóny je také důležité, aby v Itálii vydržela dobrá platební morálka.
Jezdci v zahraničí
Asi nejzářivější kousek z české dostihové výkladní skříně. Působení Elišky Kubinové ve Spojených státech je stále neuvěřitelné. Úspěchy Filipa Minaříka v Německu, Francii, Belgii a Švýcarsku bereme samozřejmě, ale kdo bude jeho následovníkem? To samé platí o Václavu Janáčkovi, čtvrtý rok pod Pyrenejemi a stále je mezi nejlepšími, navíc sbírá body ve Francii, Švýcarsku a Polsku. U našich severních sousedů se jezdcům s českým pasem daří. V Top 10 jsou nejen Janáček, ale také Srnec a Lukášek a dlouhodobě působící Březina. Je škoda, že se občas nenajde tuzemský dostihový den, kde bychom úspěšné odchovance mohli sledovat v akci. Například v sobotu 19. července je ve Španělsku volno a v Německu se běhá v Bad Harzburgu…
Synonymem úspěšných překážkových jezdců jsou tři jména, Bartoš, Faltejsek a Váňa ml (v abecedním pořadí). Faltejsek se už druhý rok drží mezi dvacítkou nejlepších překážkových jezdců ve Francii a Bartoš s Váňou jsou v Itálii jako doma, nebýt Romana, vládnou tamním statistikám oni. Vítězství na italských drahách mají více než doma.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.