Výkon Dumnonie bral dech, na taková vystoupení se vzpomíná, stejně jako na Ecologically Right a jejích jedenáct délek v roce 2005. O pět a více délek Jarní cenu klisen vyhrály pouze čtyři klisny od roku 1993, právě Ecologically Right, Ajanta (1993), Tamalirega (1998) a Dumnonia. Rozhodně další kroky klisny z majetku Jiřího Charváta se vyplatí sledovat, možná se dokáže prosadit na zahraničních drahách stejně jako její polobratr My Old Husband.
Smutek může převládat u příznivců českého chovu, startovní listina byla pro odchovankyně dobře rozehraná, ale čtvrté až šesté místo asi není to pravé, na co by se vzpomínalo. Možná bude zajímavé sledovat, kam zamíří úspěšné klisny po skončení aktivní kariéry. Bude o ně zájem v chovu, nebo skončí na pastvách v zapomnění? Na odpovědi je ještě brzo, více napoví další starty, ve kterých se představí. Dá se předpokládat, že to nebude pouze na domácích drahách.
Nedělní program ve Velké Chuchli byl už pátým v tomto roce, a tak máme za sebou čtvrtinu sezóny na centrálním závodišti, celkem už jsme viděli osm dostihových dnů, to znamená, že je za námi jedna osmina sezóny, což je důvod k malému ohlédnutí, navíc když se rok 2015 přehoupl do druhé třetiny. Příznivcům překážek teprve začne ten pravý čas, neboť překážkových dostihů bylo odběhnuto pouze sedm a první dostihový den v Pardubicích je na programu „až“ v pátek.
Dvojnásobný tuzemský šampion Bajuržan Murzabajev rozjel sezónu ve velkém stylu, už má na kontě osm úspěchů. Krok s ním drží Jan Verner. Mnozí mohli spekulovat, že po rozchodu s Allanem Petrlíkem už nebude na špici šampionátu, ale chyba lávky, Verner stále dokáže vítězit i když už jezdí pro širší portfolio trenérů. Zkušený Jan Rája těží z výborných výkonů svěřenců rodiny Vocáskových, nedělní hattrick byl jen razítkem na danou skutečnost. Zejména poslední dubnový výkon vyšel výborně Milanu Zatloukalovi.
Mezi trenéry jsou na špici Helena Vocásková a Arslangirej Šavujev. Trenérka z Němčic bude moc těžit i ze silného lotu dvouletých, zatímco Šavujevův potenciál tak velký není, na listině má pouze desítku plnokrevníků. Vzestup se dá čekat i od trenérů, kteří mají v přípravě dvouciferný počet koní, ti zatím spíše paběrkují.
Co určitě stojí za zmínku je zahraniční úspěšnost. Zatím koně připravovaní českými trenéry obsadili 74 zahraničních dostihů a v patnácti z nich se dokázali prosadit (dvakrát na rovině a třináctkrát na překážkách). Devět čárek „přijelo“ z Itálie, čtyři z Francie a dvě z Polska. I první letošní dostihový den ve Wroclavi ukázal, že tamní překážkové dostihy jsou pro našince to pravé ořechové, dvě vítězství a tři druhá místa, jsou toho jasným dokladem. Letos je navíc výhoda, že se pražský proutěnkářský vrchol nekryje s těmi polskými, tak mají realizační týmy lepší výběr.
Když jsme u zahraničních startů, tak musíme zmínit i české vyslance. Opět šíří slávu českému turfu i v dostihově vyspělých zemích. Každý týden se dá psát o úspěších Filipa Minaříka, Václava Janáčka, který se brzy dokázal vrátit po nepříjemném zranění, Jana Faltejska, pokud zrovna není v trestu, Josefa Bartoše nebo Josefa Váni mladšího. O takových zahraničních možnostech se jejich předchůdcům mohlo jen zdát. To jsou zkušenosti k nezaplacení a v budoucnu z nich může těžit celý sport, pokud tedy o jejich názor a služby bude zájem.
Myslím, že první týdny letošní sezóny mohly navnadit k přímé účasti i ty, kteří dosud s návštěvou dostihového dne váhali. Kvalitních koní je každý týden v akci bezpočet, a co teprve nedělní Velká jarní cena, to teprve bude přehlídka zajímavých importů.
Mějte dobré dny a na dostizích na viděnou!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.