Svěřenci Josefa Váni.
V první kvalifikaci ještě nestačili na Talenta trenérky Hany Kabelkové, ale v pořadí Ange Guardian, No Time To Lose a Theophilos obsadili druhé až čtvrté místo. Odstup pátého Templáře? Propastných 17 délek. O měsíc později dokázala s Váňovci držet tempo trojice Hegnus, Ter Mill a Bridgeur. Šestý Vajgaros už vyfasoval více než dvacet délek, tedy daleko.
V sobotu to bylo podobné. Vedoucí koně v třetí kvalifikaci se střídali jeden za druhým, No Time To Lose a Thephilos byli schováni, když přišlo do tuhého odešli, rozdali si to o vítězství a třetí Eldorado dostal víc než dvacet délek. Nemluvě o Milerytovi, který vyfasoval půl kilometru. To už mi nepřijde jako kvalifikace, ale to je na jiný článek.
Z patnácti tabulových míst ve třech kvalifikacích vybojovali svěřenci Josefa Váni sedm (2 x první, 2 x druhý, 1 x třetí a 2 x čtvrtý).
Mnohokrát jsme zažili, že se v dostizích může stát ledacos, ale podle dosavadních výsledků má Josef Váňa na vrchol sezóny na zbrojeno excelentně. Soupeři? Některá jména už padla, jako Talent nebo Hegnus, ale moc jich rozhodně není. V neděli odpoledne jsem v Karlových Varech zaslechl názor, že bude Velká pardubická nuda, když to bude v režii koní Josefa Váni.
Nemyslím si to. Bude zajímavé sledovat, zda se objeví někdo, o kom třeba nyní nešla řeč, jako třeba Sztorm, který by se v Pardubicích objevil po dlouhých pěti letech. Pokud se konečně ochladí a začne trochu pršet, druhou zářijovou sobotu může zvládnout kvalifikaci Tzigane du Berlais. Názorů může být hodně. Navíc je tu faktor půda, letos se běželo na dráze o hodnotě lehce přes 3,0, loni se Velká odehrála na dráze 4,0. To může být propastný rozdíl.
Více líto by mi přišlo, kdyby na startu nebyl žádný kůň ze zahraničí. Srovnání s cizinou je vždy zajímavé, a přece jen méně čitelné než tuzemské reálie. Doufejme, že se nějaká zajímavé jméno na přihláškách ve čtvrtek 28. září objeví. Do té doby můžeme jen spekulovat.
Příjemné dny a na viděnou na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.