Letošní Festival byl nejúspěšnější, co se týká divácké návštěvy. Za čtyři dny prošlo branami areálu více než 260 tisíc diváků. Zatím bylo maximum ani ne čtvrt miliónu. Když zabrousíte do síně slávy u jednoho ze vchodů do areálu a váš zrak spočine na fotkách, jak areál vypadal ještě před několika desítkami let, tak v tu chvíli se musíte štípnout, zda bdíte nebo sníte. Ještě před čtyř desítkami let byl Cheltenham provinční drahou s malou tribunou. První ze současných vyrostla v roce 1979, druhá letos, jak jsme mohli sledovat, nebude dlouho trvat a vyroste tribune třetí, místo provizorních v cílové rovině. Festival je obrovským fenoménem nejen sportovním, ale společenským. Celému regionu přináší Festival ekonomický přínos ve výši 100 miliónů liber. Mezi Irskem a Birminghamem v průběhu čtyř dnů letělo 30 mimořádných letů, aby dopravilo irské fanoušky do Cheltenhamu.
Zde si dovolím jen malou odbočku do Česka, mnohokrát jste v minulých letech mohli číst o tom, jaký ekonomický přínos má Grand prix silničních motocyklů pro Brno a Jihomoravský kraj. A tak se jen ptám, jaký ekonomický přínos má Velká pardubická a celý mítink pro Pardubice a okolí? Právě díky dvojici dostihových dní se do východních Čech sjíždí mnoho návštěvníků.
Zpátky do Cheltenhamu. Opravdu stojí za to se projít síní slávy a připomenout si velké osobnosti překážkového sportu na ostrovech. Je tam i vitrína věnovaná překážkovému sportu ve světě, zmínka o České republice nechybí, je škoda, že mezi programy ten z Pardubic ano. Ve vstupní hale jsou u stropu dresy vítězů Gold cupu. Už jen při příchodu na vás dýchne dlouhá historie, najednou si uvědomíte, jak významného podniku se účastníte, a to pouze jako novinář-návštěvník. Co teprve, když by se na startu jednoho z klání objevil váš svěřenec. Již při té myšlence mrazí v zádech.
Stačí otevřít dveře a ocitáte se v obrovském sále, kam by se vešlo basketbalové hřiště. Malé, několikařadové tribunky jsou plné, stejně jako v přízemí je hlava na hlavě. Na obrovském pódiu hraje kapela, lidé zpívají, u pódia se tančí, mnozí rozebírají právě skončený Festival. Poslední, 28. dostih, čtyřdenního mítinku odstartoval teprve před půl hodinu, ale obrovská after party už je v plném proudu. V pátek zima zalézala pěkně za prsty, ale na parketu už to znát nebylo. Je pátek večer, v sobotu je v Anglii volno, dostihový program po servírovaných lahůdkách je slabší, a tak si všichni mohou užít. V sále jsou zastoupeny všechny věkové skupiny. U nás se také o after party pokoušíme, ale cheltenhamská inspirace rozhodně stojí za to.
Když jsme u diváků, nejsou v Cheltenhamu pouze bezproblémoví. Při Foxhunter chase, která následovala po Gold cupu, se najednou na dráze před montovanými tribunami objevil nahý exhibicionista. Chvíli bavil tribuny, ale po chvíli byl typickou ragbyovou skládkou složen a pořadateli odveden. Diváci v tu chvíli sledovali především snažení olympijské vítězky Victorie Pendletonové v sedle Pacha de Polder. Právě olympijská vítězka měla v médiích možná větší prostor než vítěz Gold cupu Don Cossack. Ale tak už to v moderní době chodí nejen u nás, ale i v kolébce turfu. Kdo nenašel vhodné místo na tribuně, tak mohl sledovat dostihové dění na jedné z několika velkých obrazovek v celém areálu. Za zmínku stojí především oboustranná obrazovka v blízkosti paddocku se skvělým obrazem. Samozřejmostí jsou všechny potřebné informace pro návštěvníky.
Před několika dny jsme se věnovali dopravě do areálu, poslední dny přinesly přece jen podstatné zlepšení, možná to bylo také tím, že jsme jeli 30 až 60 minut před startem prvního dostihu. Fronty před závodištěm byly podstatně kratší, a zdržení dosahovalo pouze několika minut. Stejné to bylo i při odjezdu. Vše šlo téměř jako po másle, zdržení byla pouze v okolí závodiště.
Ještě malou zmínku o sázkách. Každý den na tři dostihy Festivalu brala sázky také sázková kancelář PMU. V nabídce nebyly bohatě obsazené handicapy, ale vždy vrcholy odpoledne. Pokud je smlouva mezi pořadatelem a PMU stejná, jako je tomu běžně v Evropě, tak tři procenta ze sázkového obratu putují přes kanál. Je to suma 81 602 euro, tedy necelých 63 tisíc liber. Není to žádná závratná suma, ale jeden z menších dostihů Festivalu tak má pořadatel zaplacený. Nemluvě o tom, že drtivá většina dostihů Festivalu měla svého sponzora. Samozřejmě hlavní příjem ze sázek byl přímo v Anglii nebo v Irsku.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.