"Protest proti protestu" - 29. 9. 2014

Co se tedy ve třetím dostihu odpoledne stalo? V cílové rovině útočila zvenčí klisna Fur Coat zvenčí, spolu s dvojicí Lord Silvano a Charhizard. Už po vytočení z oblouku bylo patrné, že klisna dost „visí“ dovnitř. I když jezdec Demo dělal co mohl, v rovné stopě jí udržel jen po dobu, kdy byla opřená o zmíněné dva soupeře. Jakmile je ale minula, seběhla k bariéře, když oběma znatelně zkřížila dráhu. Poté, co se srovnala o bariéru už celkem bez problémů směřovala k vítězství, když Lord Silvano se jí opticky přibližoval a Charhizard dokončil unavený pod nejvyšší váhou téměř o 5 délek zpět.

Dostihová komise správně vytáhla protest „ex-offo“ a jednala se problém řešit. Já jsem myslel, že pořadí v cíli zůstane zachováno, neboť klisna byla v okamžiku incidentu jednoznačně nejrychlejším koněm a zbývající dva nijak nepoškodila. Z dostupných záběrů jsem si ani nevšiml, že by někdo z žokejů za ní musel přestat svého koně podporovat. Nakonec ale komise klisnu přehodila dokonce až na třetí místo za Charhizarda, neboť podle jejího názoru šlo o značné poškození.

Je jasné, že na jednu událost může být několik názorů, tady bylo ale zajímavé, jak se rozdělily hlasy odborné a „ostatní“ veřejnosti. Zatímco odborníci jednoznačně stáli na straně komise, zbytek diskutujících hlavně na sociálních sítích byl pro zachování původního výsledku. I já si myslím, že původní vítězka měla na prvním místě zůstat, a pro příklad bych uvedl pár dostihů  z nedávné minulosti, kde hrál roli protest.

Na sociálních sítích se objevila videa z anglických dostihů, konkrétně z July Cupu a posledního St. Legeru z Doncasteru. To jsou samozřejmě zajímavé ukázky toho, jak může komise tyto hraniční situace posuzovat. V žádném případě ale nikdo nechce, aby to byl nějaký vzor pro naše komise. Je známo, že ostrovní komisaři jsou při posuzování pravidla „nejrychlejší (nebo nejlepší) kůň vítězí“, hodně benevolentní. Já bych zde ale uvedl příklady několika dostihů z nedávné minulosti u nás, kde se jednalo též o vyhrocené doběhy a komisaři podle mě rozhodli správně.

Ještě předtím si myslím, že stojí za zmínku téměř přesně před rokem odběhnutá Cena Evropy v Kolíně nad Rýnem. I tam byl diskvalifikován kůň zvenčí, který přivřel několik dalších soupeřů. V tomto případě bylo zajímavé, že se celá odborná veřejnost shodla na tom, že německá dostihová komise si nepočínala správně. Server Dostihový svět dokonce měl v titulku citát trenéra Šavujeva: „Rozhodčí udělali z Ceny Evropy cirkus“. Ani já si nevzpomínám, že bych na dostizích potkal někoho, kdo by verdikt považoval za správný a odvolací soud dal nakonec „našemu“ Meandremu za pravdu.

Takže to spíše pro osvěžení paměti událost stará necelý rok, a teď už ke třem dostihům z českých drah, které by mohly (a podle mě měly) v podobných případech sloužit jako jisté  vodítko. Postupovat budu chronologicky.

1.) Cena prezidenta 2013, vítěz Mister Westminster

O této kauze jsem zde psal na konci loňské sezóny. Váňův svěřenec nebyl v té době snadno ovladatelný a žokej Foret se o tom mohl v Ceně prezidenta přesvědčit. Poté, co jeho partner začal v cílové rovině silně bočit, měl kontakt s dobře jdoucí Airfare a následně tlačil útočícího Wallista k vnějšímu okraji dráhy. Tenkrát jsem napsal, že komisaři ač necitlivě nevytáhli protest „ex offo“, rozhodnutí bylo podle mě správné. Mister Westminster, ač v cílové rovině nešel rovně, byl nejrychlejším koněm a jako nejlepší byl tedy správně ponechán vítězem.

2.) Červnový pohár 8. 6., přesunutí Monsieur Bachir na třetí místo

Monsieur Bachir tento dostih ve svižném tempu odvodil, v závěru mu ale začaly docházet síly. Dlouho to vypadalo, že boj o vítězství se bude odehrávat jen mezi ním a útočící Mambo Lady. Za distancí ale chytla „druhý dech“ Medula a na vnitřní straně se vedoucí dvojici rychle přibližovala. Monsieur Bachir ale pár desítek metrů před cílem uhnul právě k bariéře, kde hledala skulinu Medula. Dostihová komise jejich pořadí po doběhu změnila, a i tady podle mě jednala správně. Medula byla v inkriminovaném okamžiku rychlejším a lépe jdoucím koněm a unavený Monsieur Bachir jí poškodil.

3.) 3. 8. Karlovy Vary 3. dostih, vítěz Khalidor

V tomto dostihu Khalidor začal u distance bočit k vnější straně dráhy, kde svůj prostor k útoku hledala Gloryland. Při souboji, který trval celých 200 metrů, Khalidor stále mírně bočil a zmenšoval tak prostor pro soupeřku. Největší „vlnu“ pak udělal těsně před cílovým mezníkem. I tady byl správně podán protest ex offo, a i když si myslím, že ze tří zmíněných případů byl tenhle nejsložitější, i tady bylo ponechání původního vítěze správné. K zdůvodnění bych si pomohl u anglických komisařů, když situace v doběhu Falmouth Stakes mezi Sky Lantern a Elusive Kate byla téměř identická, jako ta ve Varech. Tam byla po dlouhém jednání ponechána jako vítěz druhá jmenovaná s odůvodněním, že sice bočila, ale soupeřka v žádném okamžiku incidentu neměla takovou rychlost, aby se dostala před ní. Myslím, že těmito slovy se dá zhodnotit i karlovarský doběh.

Tyto tři nedávné případy z našich drah nebyly určitě pro dostihové komise jednoduché na vyřešení, ale jak jsem popsal, podle mě vždy bylo jejich rozhodnutí správné. Mohlo by se tedy jednat o případy, které do budoucna budou sloužit jako jakýsi „mustr“, jak v podobných situacích postupovat.

Dosáhnutí nějakého jednotného metru je podle mě pro budoucnost dostihového sportu u nás velmi důležité a nakonec jako jeden z cílů si ho vytkla i nedávná schůze ČSCHMDK. Proto je podle mě i důležité, jak rozhodnutí nakonec padne v „případu Fur Coat“. Určitě by nebylo dobré, když se začnou šířit hlasy, že „někomu“ se vítězství nechá a „jinému“ zas ne. Paradoxně, tady ve dvou případech figuruje trenér Fedorowicz. Ve Varech se mohl cítit poškozený, když protest dopadl v jeho neprospěch. Pár měsíců poté zas o triumf v podobné situaci přišel.

Doufám tedy, že ať už odvolání dopadne jakkoliv, bude řádně vysvětleno tak, aby nebyly žádné pochyby, že každému se „měří“ stejně. To je jistě pro budoucnost dostihů u nás důležitější, než výsledek byť „jen“ dostihu III. kat.

Ferdinand Minařík (Whaler)