Přijede Vinga do Pardubic? – 6. 5. 2016

Velmi včasná přihláška do Velké je tuzemskou specialitou. Do Cheltenham Gold cupu je uzávěrka 12. ledna, tedy dva měsíce před startem a dohlášení je možné šest dní před dostihem za desetinásobek (poslední dohlášení do Velké je také možné 17 dní před dostihem za desetinásobek). Do Grand steeplechase de Paris se můžete přihlásit pouhých devět dní před dostihem. Letos je na programu 22. května a přihlášky se uzavírají třináctého.

České realizační týmy již zřejmě vědí, koho budou hlásit či nebudou, ale otazník visí nad zahraniční konkurencí (samozřejmě najdeme i našince, který bude říkat, že zahraniční účast není potřeba, ale to není názor autora těchto řádek). Podle sdělení na úterní tiskové konferenci v Pardubicích, v Anglii pracuje agent, který má zajistit zahraniční účast. Stačí si vzpomenout, kolik koní dorazilo z ostrovů v minulém roce, dodávám, že nula. Za posledních pět let (2011 až 2015) se ve Velké pardubické představilo devět koní z Anglie, Irska nebo Francie (Tropic de Brion byl v době startu registrován v ČR). V šesti případech nic nevydělali, a tak posledním pro cizince úspěšných rokem byl 2012, kdy obsadili čtvrté, páté a sedmé místo. Celkem cizinci vydělali 816 tisíc korun, což je o něco více než tři procenta z celkové sumy výher ve Velké pardubické ve zmiňovaných letech. (Z polské Wroclawi a z Bratislavy odvezou v Česku připravovaní koně mnohem více peněz než cizinci od nás…)

V úterý se také hovořilo o tom, že peníze z Velké pardubické by měly zůstat především doma. S názorem se dá spíše nesouhlasit. U vzniku Velké pardubické byla myšlenka vybudovat v Pardubicích velkou steeplechase, která by ukázala všem cizincům, jak má vypadat moderní překážkový dostih. Jak to ovšem cizincům můžeme ukázat, když nedorazí? Velká pardubická je české rodinné stříbro, ale její věhlas vznikl také z prestižních soubojů ať už se sovětskými koňmi nebo posléze Angličany či Iry.

Zde malá odbočka k atletice. V Česku se konají dva mezinárodní atletické mítinky, Zlatá tretra a Memoriál Josefa Odložila. Ptát se, o kterém jste v posledních letech více slyšeli, je asi zbytečné. Je to ten, který investuje do zahraničních i tuzemských hvězd více…

Všichni se shodneme, že se kvalita koní v české kotlině v posledních dvou desetiletích výrazně zvýšila. Není to jen na rovinách, ale platí to i na překážkách. Někdo může namítnout, že na rovinách se prosazujeme ve více zemích než v překážkách, ale to je dáno tím, že kromě Anglie, Francie a Irska jsou skoky popelkou a ve většině zemí se koná v lepším případě několik desítek klání za rok. A Pardubice mají tolik specifik, že startovat dobře v krosech v Pardubicích a v cizině, dokáží jen výjimky a skutečně velké osobnosti.

Pokud má dnes přijet do Velké pardubické cizinec, musí to být kůň, který startuje v dostizích Crystal cupu nebo velmi podobných, které nejsou zrovna do seriálu zařazeny (viz krosy v Cheltenhamu). Dobrých supervytrvalých krosařů Evropou mnoho neputuje, možná by nám stačily prsty obou rukou. Stačí se podívat na výsledky tří francouzských dostihů letos zařazených do Crystal cupu a mnoho jmen na „tabuli“ nenajdeme. Zde se dostávám k nejdůležitější otázce, není lepší cizince do Velké pardubické adresně zvát než spoléhat na agenta? Oslovovat trenéry a majitele kvalitních koní, jestli nechtějí přijet, že by nám bylo ctí, kdybychom jejich čtyřnohou hvězdu mohli ve Velké přivítat. Nemluvím o tom, aby se zahraničním účastníkům okamžitě dělaly finanční ústupky, ale být v kontaktu s nejlepšími a zvát.

Letos by si pozvání zasloužila vítězka z Lion d’Angers Vinga, navíc trenér Emanuel Clayeux měl zájem o start už loni (v srpnu dohlašoval klisnu) a jezdec Felix de Giles se v Pardubicích také už představil. Navíc ve stáji loni pracoval Lukáš Sloup. Dalším zajímavým jménem by byl bělouš Toutancarmont, na šestém místě dokončil v Lion d’Angers Roi Garry, svěřenec Patrice Quintona, který už také v Pardubicích byl a pořadatelé ve Wroclawi slibují, že koně pošle v polovině června i k nim. Nedá se čekat, že by všichni dorazili, ale dva až čtyři kvalitní zahraniční účastníci by byli příjemným obohacením a osvěžením Velké pardubické.

Legenda dostihu Josef Váňa dobře ví, že prosadit se ve francouzských krosech není jednoduché, ale stejné je to i naopak. Nikdy cizinec nebude mít takové znalosti a zkušenosti jako našinec, který je pardubickou dráhou odkojen. Proto podle mého strach z velkých zahraničních jmen není v současnosti na místě. Lepší je se ptát, zda dokážeme využít přítomnost velkých zahraničních jmen k prezentaci dostihu nejen u nás, ale i v zahraničí. Před čtyřmi roky byl v Pardubicích trenér Willie Mullins s Uncle Juniorem, ano ten Mullins, kterého jsou během Festivalu v Cheltenhamu plné noviny, a sbírá vítězství, jak na běžícím pásu. Kdo si dnes na účast jednoho z nejlepších světových překážkových trenérů v Pardubicích vzpomene?

Jsou to jen tři dny, kdy v Praze hrála hokejová Kanada s vycházející hvězdou Connorem McDavidem. V NHL zatím odehrál jen 45 zápasů, ale většina tuzemských médií s ním přinesla obsáhlé rozhovory, prý bude novým Grtezkym.

Odpověď na otázku, kdo z cizinců uvažuje o účasti ve Velké pardubické, budeme mít za šest dní, bohužel se obávám, že velká zahraniční jména nenajdeme. Podle mého je to škoda.

Užijte si příjemný víkend na dostizích!