Další česká stopa je na rajtkách Marka Walshe, který propaguje mladoboleslavskou automobilku. V České republice značka Škoda v dostizích moc aktivní není, ale na ostrovech ji najdete poměrně často, není divu, na její vozy narazíte na silnicích britských nebo irských měst pravidelně. Ve středu odpoledne se Mark Walsh zapsal mezi vítěze po triumfu s Aramaxem.
Samozřejmě drobnou českou stopou druhého je také tradiční cross country, druhý díl celoročního Crystal cupu. V říjnu to budou tři roky, co vybojoval ve Velké pardubické druhé místo Urgent de Gregaine. Možná jsme to tehdy brali na lehkou váhu, mnohý mohl namítnout nějaký Francouz. Dnes už všichni vědí, že se jedná o velmi dobrého koně především na měkké dráze. Při Festivalu se představil potřetí, a po druhém a třetím místě, finišoval pátý. Ani ve 12 letech se neztratil moc ze svých kvalit a potvrdil, že byl nejlepším zahraničním účastníkem Velké v poslední dekádě.
Ještě na skok k Velké pardubické. Ve středu navštívil Festival poslední zahraniční vítěz dostihu Charlie Mann. Postavu má stále žokejskou, jen šedin na jeho hlavě přibylo. Zůstal elegantní, přišel v tradičním khaki obleku s hnědým kloboukem na hlavě.
Do letošního ročníku Velké pardubické zbývá ještě více než sedm měsíců, ale už nyní je jasné, koho by měli oslovit pořadatelé, pokud budou chtít mít na startu kvalitní zahraniční účast. Pozornost musí soustředit především do Francie, na majitele Johna P McManuse nebo na Gordona Elliota. Posledně jmenovaného oslovili několikrát a zatím, to úspěch nepřineslo, a tak je lepší upřít pozornost do země galského kohouta.
Již včera jsem psal o emocích a když jsem viděl na obrazovce několik minut po středečním vrcholu majitele Johna Halese opět jsem měl slzy v očích. Když jsem přišel do paddocku před dostihem, stál tam stařík v hůlkou obklopen několika lidmi. Poslední stovky metrů dostihu se John Hales mířil k bariéře paddocku, hůlkou bouchal do bariéry jako o život a následně plakal dojetím. Objetí jeho synů následovalo. Dojemné scény po Queen mother chase následovaly. Jak se Harry Skelton s Politologem blížili do paddocku, Harry skončil v objetí bratra a následně i trenéra Paula Nicholse, pro kterého to bylo první vítězství na Festivalu.
Harry Skelton si připsal teprve čtvrté vítězství své kariéry při nejvýznamnější překážkové akci. První plný zásah je čtyři roky starý, další dva přidal v loňském roce a Politologue je třešničkou na dortu. Takovou dávku emocí v českém prostředí zažijete jen naprosto výjimečně. Navíc chybí i jejich televizní zpracování, právě takové chvíle by mohly přilákat k dostihům další majitele. John Hales je zcela jistě ctihodný muž, ale jasně bylo vidět, jak mimořádný zážitek pro něj dostih a vítězství bylo. Hales ovšem nebyl jediným majitelem, kdo zažíval čistou radost z úspěchu, ať již z vítězství nebo skvělého výsledku.
Už od soboty sleduji také podmínky pro koně. Stačí se podívat do paddocku, kam směřují neúspěšní koně a hned spatříte několik kbelíků naplněných vodou, hadice na vodu je samozřejmostí a o dalších potřebných proprietách nemá cenu hovořit. Někdo může namítnout, to je Cheltenham, Mekka překážkového sportu, ale stejný obrázek byl v Herefordu, Warwicku nebo Tauntonu. Kbelík kam se podíváš. Teploty nejsou vysoké, rtuť lehce překračuje desítku, ale pro osvěžení koní se dělá maximum. Tolik kbelíků na vodu, kolik jsem spatřil na jednom ze závodišť, nenajdeme ani na všech českých dohromady, a to teploty při kterých se v Česku běhá jsou zpravidla dvojnásobné.
Už několikrát jsem zmiňoval, že koně krátce po dostihu mizí do stájí a předávání čestných cen probíhá bez nich. Majitel, trenér a jezdec se vyfotí s hvězdou záhy po dostihu a při předávání si užívají slávy osamoceně. Vrcholný sportovec potřebuje po výkonu především odpočinek a nikoliv pózování. Ale v kotlině se to bere stále jinak, škoda.
Ke zmiňovanému krosu patří i další zmínka. Dráha byla ve středu v Cheltenhamu měkká, do jejího středu jako v minulosti diváci nemají přístup, ale kros je naprosto jiná káva. Do startu dostihu zbývají desítky vteřin a z tribuny na krosovou dráhu míří stovky diváků, pořadatelé už na ně křičí ať nechodí a dámy na podpatcích, stejně jako pánové v oblecích podlézají bariéru a míří do středu závodiště. V jednom případě mi docela zatrnulo, neboť do středu dráhy se vydala nevidomá dáma doprovázena další dámou a vodícím psem. U ní podlézání bariéry bylo velmi náročné a zároveň nebezpečné. Na bezpečnost se dbá v Cheltenhamu na každém kroku, u bariéry se moc stát nesmí, ale při krosu se tolik na striktní pravidla nedbá.
Dalším negativem, které mě překvapilo na Festivalu je počet vrácených startů, ve středu byly minimálně tři. Nejsem si jist, zda starty opakované byly lepší než ty zrušené. Obecně platí, že zdejší starty, ať na menších drahách nebo v Cheltenhamu jsou téměř učebnicové a dají se pouštět jako studijní materiál.
Statistické okénko
Úterní zápisy do historie – V úterý odpoledne jsme viděli několik zápasů do historie. Zejména v hlavním dostihu, kde si Barry Geraghty připsal čtvrté vítězství a dostal se po bok Tima Molonyho a Rubyho Walshe, kteří dokázali vyhrát Champion hurdle také čtyřikrát. Trenér Nicky Henderson si připsal osmé vítězství a majitel JP McManus již deváté, Obě hodnoty jsou rekordní. Za zmínku stojí ještě maximum irského amatéra Jamieho Codda v závěrečném dostihu. Před startem bylo 12 jezdců, kteří měli na kontě dvě vítězství, ale on se stal prvním trojnásobným vítězem
McManusův den – Středa v Cheltenhamu byla ve znamení barev Johna P Mc Manuse, jím vlastnění koně vyhráli čtyřikrát. Zklamal pouze Defi de Seuil v hlavním dostihu, jinak bylo odpoledne čistě zelenožluté.
Prestbury cup – Kros rozhodl o tom, že v letošním roce prestižní soupeření mezi Anglií a Irskem neskončí remízou (jedině bychom museli vidět současný doběh), jako v minulém roce. Třetí překážková velmoc Francie se po dlouhých letech dočkala svého vítěze na Festivalu. Koně připravovaní ve Francii na Festival míří velmi zřídka, zpravidla do krosu, ale francouzští odchovanci se rozhodně neztrácejí. Ze 14 odběhnutých dostihů, vyhráli pět, lepší bilanci mají irští odchovanci se sedmi čárkami. Zbylé dvě vítězství si rozdělil anglický a německý chov.
Po dvou dnech vedou Angličané nad Iry 7:6, ale hosty nelze podceňovat, neboť mají na kontě 10 druhých míst a devět třetích, zatímco domácí posbírali čtyři druhá a pět třetích. Rozhodně druhá polovina Festivalu bude z pohledu soupeření velmocí velmi dramatická.
Trenéři a jezdci – Letošní Festival to je zatím velká jízda Nickyho Hendersona. Ke dvěma úterním zásahům přidal také dva ve středu, a tak posbíral již čtyři čárky, nejvážnějším soupeřem je mu Gordon Elliott se třemi zásahy. Henderson už má v historické bilanci 68 čárek, zatímco Willie Mullins 66. Jediný zásah si připsal na závěr středečního programu v bumperu.
Mezi jezdci je na tom nejlépe čtyřicetiletý Ir Barry Geraghty se 3 čárkami, útočí tak na třetí vítězství v jezdeckém šampionátu (v minulosti vyhrál 2003 a 2012). V historii nasbíral již 41 úspěchů na Festivalu. Ostatní jezdci se zatím prosadili jednou.
Diváci – Také úterní návštěva byla nižší než před rokem, kdy prošlo turnikety 59 209 diváků, letos jich bylo „jen“ 56 943.
Adkzsu
5.3.2024, 02:15