Postřehy z Anglie I. – Hereford – 8. 3. 2020

První dostihovou zastávkou na dostihové cestě po Anglii je Hereford, jedno z nejstarších závodišť. První rovinová klání se konala již v roce 1771 a překážky mohli diváci sledovat v roce 1840. V poslední dekádě byl v Herefordu poměrně turbulentní vývoj. V roce 2012 byl provoz ukončen a k obnovení došlo 6. října 2016. Od té doby se běhá pravidelně přes zimu a jedná se o typické překážkové závodiště brněnského tvaru, jen se neběhá doleva, ale doprava. Obvod dráhy není 1200 metrů jako ve Dvorskách, ale dvojnásobný. Uprostřed dráhy je několik hřišť na fotbal nebo ragby a také golfové greeny. Profil není rovný, ale zvlněný. Na straně před cílovou rovinou se běží do kopce a před cílovou rovinou v oblouku se běží dolů a rovinka je rovná.

Tribuny v Herefordu nejsou masivní, ale spíše drobné. Jedna ze tří je zavřená a v dalších dvou jsou nejen zakryté stupně pro diváky chránící před deštěm, ale také bary. Na tribuně u cíle je volně přístupný prostor, na té před cílem jsou boxy se zvláštními visačkami, tentokrát červenými.

První březnovou sobotu se brány závodiště v Herefordu otevřely po delší době, neboť v únoru bylo zavřeno, protože závodiště bylo pod vodou. Sezóna v Herefordu začíná v říjnu, v letošním roce to bude v úterý 13. října, a dokonce letopočtu se uskuteční šest dostihových dní. Končící překážková sezóna nabídne ještě tři pokračování. To nejbližší v úterý 16. března a poslední zvonění je připraveno na čtvrtek 9. dubna, kdy je na programu Dino raceday pro celou rodinu (reklamu zahlédnete i ve městě). Na vstupní bráně areálu, když jej opouštíte, najdete termín dalšího dostihového dne, kdy máte přijít příště se dozvíte i při vjezdu na parkoviště. Toto je nenásilné připomenutí, že máte přijít i při příštím dostihovém dni. Určitě to moc nestojí a pořadatel tak dává najevo, že má o vaši návštěvu zájem i příště. U nás taková „drobnost“ chybí.

První březnová sobota v Herefordu nabídla Ladies day, jak člověk sleduje ostrovní dostihové dění, tak Ladies day nemůže chybět snad na žádné dráze ve Velké Británie či Irsku. Po druhém dostihu se ve vítězném paddocku schází všechny dámy (velká část i přes za nehty zalézající zimu poměrně spoře oděná), které se chtějí zúčastnit. Porota vybírá deset finalistek a po dalším dostihu přijde rozuzlení. Nejlépe oblečená dáma si odnesla odměnu tisíc liber. Některé kreace byly dost odvážné a člověk se divil vysokému sebevědomí dam, že tak vyrazily na veřejnost, ale jiné modely byly velmi zajímavé a dokázaly doslova rozsvítit dostihový den. Určitě je to inspirace pro české pořadatele. Soutěže dam by mohly na dráhy přilákat i jiné publikum, a navíc by mohla dorazit i jiní zástupci médií než ti sportovní.

Dostihy na ostrovech opravdu nejsou jen sportovní či sázkovou příležitostí, ale také společenskou. To vidíte i za poměrně nepříjemného klimatu v Herefordu. Samotné závodiště nehostí jen dostihy, ale také další akce, jako například uměleckou výstavu od 2. do 5. března, několik dní před dostihy.

Žádná výjimečná klání k vidění nebyla, jen čistě provozní, ale přesto se poměrně početné diváctvo bavilo a kdo měl zájem, mohl využít z rozličného občerstvení.

Příjemné dny a na shledanou příště!