Přesně v tuto chvíli nastává čas na polemiku. Má smysl běhat dostihy ve Francii s nejistým výsledkem nebo se soustředit na tuzemskou cestu. Nemá smysl pohybovat o tom, že se v Česku přiostřuje konkurence. Zrovna před hlavním dostihem jsem s jedním známým prohodil pár slov o tom, že na startu české klasiky jsou koně, kteří jsou minimálně listed úrovně. Chcete důkaz? Páteční dostih v Lyonu na dráze Parilly. Ještě loni v červnu byla trojice My Old Husband, Bathyrhon a Donn Halling připravována v České republice. Nyní už je to pouze poslední jmenovaný. Utkali se v listed dostihu s celkovou dotací 52 tisíc euro, což je v přepočtu 1 404 000 korun, takovou dotaci žádný český vytrvalecký dostih pro starší koně nemá. Již zmiňovaný Donn Halling si za čtvrté místo vydělal tolik, co by získal vítězstvím ve Zlatém poháru při derby.
My Old Husband strávil v českém tréninku čtyři roky, absolvoval čtrnáct dostihů, šest vyhrál a pětkrát se umístil. Zbylé tři starty skončily shodou okolností šestým místem. Ve Francii se představil třikrát, vždy zvítězil, jeho konto se rozrostlo o 51 tisíc euro (za působení v českém tréninku to bylo necelých 40 tisíc euro), na majitelských prémiích vydělal 21 930 euro a na chovatelských 10 209. Při pohledu na statistiku nezbývá než smeknout. „Ukazuje se, že se skutečně dobrými koňmi se vyplatí ve Francii startovat,“ sdělil v reakci na páteční úspěch majitel Jiří Charvát.
Na druhou stranu samozřejmě mohu uvést slova Grega Wroblewského. „Já dělám koně proto, abych vítězil a vydělával peníze, v Česku je to snazší, ve Francii je velká konkurence a prohrávat mě nebaví.“ Druhý přístup zvolil Milan Theimer. Podzimní vyloučení jeho svěřenců mu nebylo po chuti, ale svou snahu nevzdal a v sobotu mu český odchovanec Liesbrief v krosu ve Štrasburku vydělal první francouzský honorář. Ve čtvrtek v Pardubicích Lávra ukázal, že ho nelze podceňovat, ač vystoupení v Nancy bylo hodně rozpačité, ale při čtvrtém životním startu se dokázal v Pardubicích prosadit ve trojkách proti osmnácti soupeřům v čele s Age of Japem. Liesbrief také nezklamal a v „provinčním“ krosu vydělal tolik, kolik vybojuje druhý kůň v libovolném kvalifikačním dostihu nebo se podařilo získat o dva dny dříve Brorderlandovi triumfem v Úvodní cross country.
Je to na úsudku všech majitelů a trenérů, jakou zvolit cestu. Jak vidno, obě mohou vést k úspěchu, přípravné starty ve Francii, stejně jako domácí cesta. Už nyní se můžeme těšit na vytrvalecké souboje klasiků. Koně na druhém až čtvrtém místě ve Velké jarní ceně mají nejvyšší ambice právě na dlouhých štrekách, a tak už Velká červnová bude velkým tahákem. Třeba někdo ukáže trumfy v sobotu na mostecké dráze, kde je na programu Memoriál dr. Frankenbergera, aby k přemýšlení bylo ještě nějaké jméno navíc.
Program „prodlouženého“ víkendu nabídl bohatý dostihový program. Palec nahoru zcela jistě zaslouží Český klusácký spolek za přípravu dostihového programu. Velmi dobrá je myšlenka patronů jednotlivých dostihových dní z řad osobností klusáckého sportu historie, navíc si v programu přečtete profily osobností a rozhovory s nimi. Navíc je program zadarmo a negativem, že ve čtvrtek odpoledne již nebyl k mání. O kvalitní zboží je zájem. Programy došly také v Pardubicích. Nebyl jsem sice přímo na místě, ale poprosil jsem kolegu, aby mi program přivezl, ale nebyl už ani ke koupi. Přitom program je základní pomůckou diváka… Očití svědkové tvrdí, že došly také vstupenky. Problémy byly i ve Slušovicích. Není dobrou vizitkou pořadatele, že se hned při prvním dostihovém dni porouchají startovní boxy a musí se startovat praporkem. Už loni byly ve Slušovicích problémy s boxy, stačí se podívat na anulované dostihy minulé sezóny.
Sezóna se teprve rozbíhá, a tak nezbývá než věřit, že se pihy na kráse podaří do dalších dostihových dní vyladit ke všeobecné spokojenosti!
O víkendu se opět těším na viděnou na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.