Asi se společně shodneme na faktu, že české dostihy finanční prostředky potřebují a shánějí je, kde se dá. Stejně nebo velmi podobně je na tom i několik dalších zemí v Evropě, ač se nám to může zdát na první pohled jinak. Švýcarsko je s Českem po dostihové stránce zemí srovnatelnou, ta se již před několika lety sázkově napojila na svého západního souseda a nyní se tamní dostihy běhají za zajímavé dotace bez existenčních problémů. Belgické rovinové dostihy? Před několika lety téměř neznámý pojem. Nyní celoroční provoz, přes zimu na pískové dráze v Monsu a přes léto v Ostende na trávě. Většina dostihových dní se koná pod patronátem francouzské sázkové kanceláře PMU a běhá se o zajímavé finance. Na tříkrálové pondělí bylo na programu šest dostihů, s dotacemi od 4 do 8 tisíc euro. Při současném kurzu koruny od 110 do 220 tisíc korun.
Kvalitou koní je před námi Německo o mnoho délek, ale dotace nejsou nijak závratné, proto i naši západní sousedé spolupracují s PMU již několik sezón. Dlouhá léta se zimní dostihy v Dortmundu či Neussu běhají v neděli odpoledne. To ovšem není zajímavý termín pro francouzskou stranu, a tak se letošní německá cvalová premiéra odehrávala v úterý v podvečer. Výsledek? Průměrná dotace v osmi dostizích 6 tisíc euro (165 tisíc korun), zatímco na nadcházející neděli plánované dostihy do Neussu mají průměrnou dotaci 3 600 euro (99 tisíc korun).
Není to tak dávno, kdy rakouští klusáci běhali o zajímavé několikatisícové dotace i přes zimu každý týden. Před několika lety se dotace do jednotlivých dostihů snížily na 1500 euro a před rokem nebo dvěma se začalo běhat po 14 dnech. Jednoznačné omezení provozu zhruba o čtvrtinu. V loňském roce proběhly tři dostihové dny ve vídeňském Krieau pod patronátem PMU, dotace v dostizích vysílaných do Francie se zvýšily na 5000 euro a začalo se blýskat na lepší časy. Na první dva měsíce roku je v Krieau naplánováno pět dostihových dní, na čtyři budou moci Francouzi sázet. I zde zapomeňte na kdysi pravidelné neděle se začátkem ve 14 hodin. Jednou se běhá ve středu, jindy v pondělí, potom zase v úterý, ale vždy večer. První klání startuje většinou po páté odpoledne.
Může být toto cesta i pro české dostihy? Zatím asi ne, protože žádná tuzemská dráha není osvětlena a zřejmě jedinou vstupenkou na francouzský trh může být právě Velká pardubická, která je evropsky známým pojmem, případně další překážkové dostihy. I když povědomí o českých dostizích zřejmě roste, neboť když v Dortmundu startoval jezdec Nikola Petrlík, byl představován jako syn českého rovinového trenéra šampióna.
O tom, že cesta do Francie je možná především v zimě, svědčí prvních osm dní letošního roku, kdy Francouzi vysílali, a tím i bylo možno sázet na 16 dostihových dní nejen z Evropy, ale také Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Většinou ve druhé polovině pracovního týdne (od středy do pátku) začínají francouzské sázky před polednem, čtyřchodovým předkrmem z Jižní Afriky, případně Singapuru. Předprogram byl v letošním roce nabízen čtyřikrát (třikrát Jižní Afrika a jednou Singapur). Obrat na každý jeden den složený ze čtyř dostihů byl od 188 tisíc do 368 tisíc euro v sázkách na vítěze a na místo. Údaje o obratu v sázkách na vítěze a na místo jsou veřejně dostupné údaje. Sázková nabídka je ovšem širší, můžete sázet také pořadí dvou nebo tří koní a v některých případech i další typy sázek, ale tento obrat není k dispozici (podle neoficiálních údajů tvoří celkový obrat z jedné třetiny sázka na vítěze, z druhé třetiny sázka na místo a poslední třetina jsou ostatní sázky). Celkový obrat na 12 sledovaných dostihů byl více než 1,2 miliónu euro, což činí průměr 103 878 euro na jeden dostih.
Také není žádným tajemstvím, že francouzská strana posílá pořadateli 3 procenta z obratu ve Francii. Což v našem případě činí 3 116 euro na dostih. Hlavní sázkový program zhruba od jedné do pěti patří francouzským drahám. Těm se v tomto případě nebude věnovat, tam jsou obraty jiné. Večer opět přichází čas pro cizince. Pětkrát v prvních dnech roku 2014 nabídla francouzská strana cvalový dostihový den o šesti bodech (Meydan, anglický Wolverhampton, uruguayské Maronas, argentinské San Isidro a belgický Mons). Při těchto dostihových dnech už se jinak točí peníze. Neboť obrat byl od 843 tisíc euro (San Isidro v sobotu v podvečer) po 1,019 milionu (čtvrteční podvečer v Dubaji). Celkový obrat na těchto pět dostihových dní byl 4 640 744 euro, což je průměr 154 691 euro na jedno klání. V tomto případě jsou tři procenta 4 640 euro.
Poslední variantou jsou evropské klusácké dny, ze kterých je nabízeno osm klání (takových bylo v prvních osmi dnech roku sedm, dvakrát španělské Son Pardo, vídeňské Krieau, berlínský Mariendorf, nizozemská Wolvega, belgický Mons a jedinou výjimkou byl cvalový Dortmund v úterý 7. ledna). Zde se pohybovaly obraty od 626 tisíc euro (novoroční Krieau; přece jen první den roku se ve Francii méně sázelo než v dalších dnech) po 1,49 miliónu na cvalový Dortmund. Jak bylo napsáno výše, zde uváděný obrat je pouze za sázky na vítěze a umístění! Podle německého internetového serveru Galopp-Online.de byl celkový francouzský obrat na dostihy v Dortmundu tři miliony euro! Také německý server píše o tom, že pořadatelé z Dortmundu obdrží tři procenta, což je v jejich případě 90 tisíc euro. Na dotacích pořadatelé vyplatili 48 200 euro, zkasírovali přihlášky, mají zisk také z německých sázek a dalších aktivit.
Celkový obrat na osmidostihové dny byl více než osm a půl miliónu euro, což představuje 153 760 euro na dostih. Tříprocentní podíl je 4 612 euro. Závěrečné body programu se konají většinou hodně po osmé hodině večer, kdy se přece jen ve Francii méně sází, o trochu víc než okolo poledne. Ze statistiky je patrné, že tříprocentní podíl z večerních dostihů (sázky na vítěze a na místo) se pohybuje okolo 4 600 euro na dostih. Pro pořadatele je to na všech zmiňovaných závodištích velice lákavý podíl, viz dnešní německá reakce.
Pokud ještě stojíme na peróně, tak se musíme se snažit, abychom do vlaku co nejdříve naskočili, tedy podle mého. Myslím si, že výše zmiňované příspěvky jsou velice zajímavé a mohly by českému turfu pomoci. Na rakouské klusáky se v loňském roce ve Francii sázelo třikrát, letos již devětkrát a za rok dvanáctkrát. Francouzský příspěvek není spasitelný, ale může být zajímavou injekcí se živou vodou. Využijeme možnosti infuze stejně jako země okolo nás, nebo příležitost necháme jen tak volně proplout okolo nás bez valného zájmu?
Zatím nebyl přidán žádný komentář.