Samotná Velká pardubická to byl špičkový dostih. Mnohý namítne, že bylo k vidění více pádů, než bylo v poslední době běžné. Pokud se podíváme na posledních deset ročníků, tak zjistíme, že v šesti ročnících dokončila více než polovina startujících, letos a v roce 2008 to byla přesná polovina a ve dvou případech, to bylo méně než polovina účastníků. Posledních deset let se běhá velmi rychle, jen jednou byl výsledný čas nad 9:30 a dvakrát pod devět minut. Tentokrát času pod devět minut dosáhlo dokonce prvních pět koní v cíli. Statistika posledních deseti ročníků je dostatečně výmluvná na to, že můžeme říci, že se Velká pardubická podstatně změnila, stejně jako její účastníci.
Možná to chtěla shoda náhod, ale stačí se také podívat jezdce, kteří dovedli své koně do cíle a na ty, kteří skončili na trati. Z prostoru cíle odcházeli zkušení harcovníci, kteří mají v Pardubicích nebo v zahraničí něco za sebou. Mladší, nebo ne tak zkušení jezdci, ať již z domova nebo ze zahraničí skončili v průběhu dostihu. Petr Tůma a Vlastislav Korytář své svěřence zastavili, Cevin Chan měl smůlu na kolizi s volně pobíhajícím koněm. Letošní ročník opět ukázal, jak je jezdecká otázka v Česku ožehavá. Bylo několik minut po Velké a Radek Holčák domlouval, za jakých podmínek by Cevin Chan mohl v Česku startovat celý rok. Jezdecká kvalita chybí, navíc nevýhodou Velké pardubické je fakt, že se koná proti grupové neděli v Auteuil, kam směřuje francouzská jezdecká špička.
Na startu Velké pardubické byl jediný zahraniční účastník, díky za něj. Pro české realizační týmy to mohlo být zajímavé srovnání, pokud o něj stojí. Pasquini Rouge byl v posledních dvou letech v cheltenhamském krosu třetí a čtvrtý. Podle pardubického projevu, měl právě problémy s délkou dostihu. V minulosti občas někdo z českých koní vyrazil do Cheltenhamu, aby se pokusil prosadit. Dnes už to asi ani nikoho nenapadne, což je škoda. Při srovnání s Pasquini Rouge by tam neměli hrát podřadnou roli. První výhra v kolébce turfu není pro tuzemské stáje zajímavou výzvou? Kros v Cheltenhamu je k tomu asi nejvýhodnější.
Nejen v hlavách pořadatelů by se měly spřádat plány na rozhodnutí, zda chceme i do budoucna mít z Velké pardubické mezinárodní dostih. Doby, kdy přijížděly početné ekipy z východních zemí, jsou pryč a vzhledem k tomu, že o tamních překážkových dostizích není nic známo, jen tak se nevrátí. Tuzemská konkurence udělala významné kroky dopředu, a tak ze západu nemůže přijet jen tak někdo. Doby nadšených francouzských amatérů jsou také minulostí. Pokud bude zájem o startující z Francie, Anglie a Irska, tak se pro to musí něco dělat a ne čekat, až agent dá na stránky Crystal cupu výzvu, že se blíží termín přihlášek. Dnes už nemohou přijet jen tak nějací koně, ale minimálně hodně dobří krosaři, aby měli šanci na úspěch, a těch v Evropě nejsou stovky, ani ne desítky, spíše jednotlivci. Ukázal to i Pasquini Rouge, není to hvězda první velikosti, ale ani žádné ořezávátko. Doběhl desátý, na to trenér Patrice Quinton při svých cestách Evropou není zvyklý. Systém přihlášek zahraničních koní do Velké si říká minimálně o podstatnou revizi. Má o to, ovšem pořadatel zájem?
Poslat nebo pozvat zástupce závodišť pořádajících Crystal cup na větrnou tribunu bez možnosti se schovat, je společenský přešlap. Na stejné tribuně byla i dáma dlouhá léta věnující finanční obnosy nejlépe upraveným koním v paddocku, stejně učinila i letos. V nedělní pardubické zimě ji ani deka navíc nestačila. Naštěstí představitel maďarského Jockey clubu si vzal kulicha, aby mohl pardubický program přežít snad zdráv.
V celém nedělním programu není o seriálu Crystal cupu ani zmínka, stejně jako v areálu. Ceny vítězům byly předány až po tiskové konferenci před novináři, kde možná deset přítomných vědělo, o co se jedná. Pořadatelé ve Wroclavi mají zájem se dostat do prestižního seriálu, po nedělní zkušenosti se ptám, zda Pardubice mají zájem v Crystal cupu setrvat? Pokud vystoupí, tak už asi žádného zahraničního koně ve Velké nikdy neuvidíme.
Českým realizačním týmům to zřejmě vadit nebude, aspoň celá dotace zůstane doma, ale není to trochu krátkozraké hodnocení klání, které se svou mezinárodní reputací mohlo vždy chlubit?
Ať jsou i další říjnové dny příjemné a na viděnou na dostizích!
