Od roku 2001 do roku 2014 byla maximem tři umístění českých odchovanců na tabuli, v letech 2002 a 2003 brali shodně druhé, třetí a páté místo. Poté bylo maximum dva čeští odchovanci na tabuli, a to v letech 2004 a 2008. V letech 2007 a 2010 nebyl na tabuli ani jeden český odchovanec. Poslední čtyři ročníky přinesly vždy jediné místo českého odchovance na tabuli. 18. října 2015 opravdu došlo k přepsání dějin českého turfu a chovatelé mohou otevřít nejednu lahev na oslavu. Ostatním nezbývá než zatleskat a hluboce smeknout. Mnozí mohou namítnout, že rozhodující je tříletý, klasický ročník, ale Cena zimního favorita také patří k nejprestižnějším kláním v kalendáři.
Ještě jedna statistika, která nedělní výsledek postaví do zářivějšího odlesku. Od roku 1993 se pouze dvakrát podařilo českým odchovankyním být ve čtyřech na tabuli v klasickém dostihu. V roce 1996 skončily odchovankyně v Oaks na druhém až pátém místě a v roce 2012 zvítězila Merlyp a další tři české odchovankyně skončily na třetím až pátém místě. V žádné jiné klasice od roku 1993, a to už jich bylo odběhnuto 115, nebyli na tabuli čtyři čeští odchovanci. Po výsledku letošního „zimáku“ je velká pravděpodobnost, že se příští rok opět budou přepisovat dějiny. Samozřejmě také záleží na tom, jak kvalitní importy dorazí do české kotliny přes zimu, ale i tak klobouk dolů před českými chovateli a trenéry, že dokázali talent odchovanců zúročit. Třetí říjnovou neděli byla proti odchovancům přesila a stejně se dokázali prosadit nevídaným způsobem.
I když už jsme u českého chovu, v překážkových dostizích, zejména v krosech se mu daří podstatně více než v rovinách, ale přesto je Nikas prvním českým vítězem Velké pardubické po dlouhých čtrnácti letech. Posledním byl v roce 2001 Chalco. Ve Velké importy dlouho tahaly za kratší konec provazu, ale nové milénium jim vyšlo nad očekávání. Letos brali umístění od druhého do pátého místa. Českých odchovanců bylo na startu Velké pardubické dvanáct a pět jich proběhlo okolo cílového mezníku.
Před českých chovem nyní stojí další zajímavá výzva, pokusit se prosadit také v západní Evropě na black-type scéně, to mu pak dá ještě lepší punc. Na to si budeme muset ještě chvilku počkat. Po třetím říjnovém víkendu mají v Česku připravovaní koně na svém kontě 59 zahraničních vítězství (mimo Slovensko). Osmnáct úspěchů se zrodilo na rovině, z toho dvě třetiny ve Francii. 41 úspěchů jsme zaznamenali na překážkách, zde jednoznačně vládnou Itálie a Polsko. Do konce roku zbývá ještě dva a půl měsíce, a pokud bychom chtěli vyrovnat loňskou rekordní bilanci, chtěli by to ještě deset vítězství. To už je zřejmě výzva pro několik málo stájí a trenérů, ve velkém se na podzim do ciziny nejezdí. Uvidíme také, jaké bude počasí, jestli umožní přípravu koní na zahraniční starty.
Koncem sezóny se také pravidelně sledují šampionáty. I když nám do konce chybí ještě pět dostihových dní, dovoluji si tvrdit, že na rovinách už je rozhodnuto. Své pozice obhájí Bajuržan Murzabajev a Allan Petrlík. I když Murzabajev zřejmě bude vyloučen z Martin tour cupu, nejvíce bodů i vítězství nasbíral. Na překážkách je nejzajímavější situace mezi jezdci, kde Jan Kratochvíl vede o tři vítězství před Josefem Bartošem. Poslední týdny se Bartošovi nedaří tolik ani doma ani v Itálii, tak uvidíme, jak to bude v posledních týdnech zdejší sezóny. Hodně mohou napovědět už sobotní Pardubice se sedmičkou klání.
Nepřipouštějte si podzimní deprese a o víkendu na viděnou na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.