O kontroverzním projektu – 21. 1. 2015

V Česku ovšem nikdy moc francouzských odchovanců nebylo, a tak o propozicích těchto klání by se dal napsat dlouhý elaborát. Těch naštvaných a poškozených je zřejmě mnohem více než těch spokojených, alespoň podle reakcí na dostizích. Navíc v uplynulém roce se „francouzské“ dostihy běhaly pouze v Bravanticích, nikoliv v Praze. Opět byl přilit olej do ohně. 

Dostihy, to je jedna strana celého projektu, ta druhá je chov. Francouzská strana podporuje konání dostihů s tím, že klisny zapsané ve francouzské plemenné knize, pokud budou připuštěny francouzským hřebcem a narodí se jim hříbě, bude se jednat o francouzský chov, ať se narodí kdekoliv. Pokud se toto hříbě narodí v Česku, bude moci vystupovat jako český odchovanec ve zdejších dostizích. Tato praxe má dvojí výhodu. Kůň může startovat ve všech typech dostihů u nás i ve Francii.

Že se taková praxe může vyplatit, toho je jasným důkazem letos čtyřletý Boccaccio. Kůň narozený a odchovaný v Česku. Jako dvou a tříletý startoval na našich drahách čtrnáctkrát, viděl více než 130 tisíc korun, za dvě vítězství a dvanáct umístění. Po zářijové Velké ceně tříletých se přesunul do Francie. Musel splnit kvalifikační podmínky a potom se vydal do dostihů. Přesně za tři měsíce, od 17. října do 17. ledna absolvoval ve Francii osm startů, jednou vyhrál, dvakrát byl druhý, jednou třetí a jednou pátý, třikrát byl diskvalifikován. Během osmi startů vydělal 32 tisíc euro, tj. více než 882 tisíc korun. Boccaccio je v současné době klusákem s desátým nejvyšším výdělkem v České republice. Před ním jsou pouze ostřílení matadoři nebo o dva roky starší francouzské importy.

Mnohokrát se na valných shromážděních České klusácké asociace diskutuje o podpoře chovu. Myslím si, že projekt Trotteur Francais je významnou podporou chovu v České republice. Pokud francouzské hříbě nebude hvězda, může běhat dostihy pouze u nás, a na ty francouzské budeme dostávat dotace, bez kterých to v klusáckém sportu nejde. Navíc dostihům francouzských klusáků se dobře daří i v sousedním Polsku, především na závodišti ve Wroclavi, což představuje další možnost příjmu. Když bude dobrý, může s ním majitel vyrazit do Francie a pokud se prosadí, finančně zkrátka rozhodně nepřijde a dobrého koně by mohla koupit francouzská strana. Prodejní cena nebude rozhodně v jednotkách tisíc euro, protože možnosti výdělku jsou v zemi galského kohouta podobné jako u nás, ale v jiné měně.

Samozřejmě, protiargumentem může být fakt, že připuštění francouzským koněm není nejlevnější. To je samozřejmě pravda, ale pokud chci mít zisk, musím také něco investovat. Dlouhá léta projekt Trotteur Francais v Česku živoří, což je samozřejmě škoda, ale Boccaccio ukázal, že může být pro české majitele a chovatele zajímavou variantou, pokud se dotáhne do konce a nezůstane pouze v české kotlině.