O Francii a suverénce – 15. 9. 2014

Francouzští trenéři

Letošní rok přinesl jedno zajímavé srovnání. Dvojice koní, které jsme v minulosti vídávali na českých drahách, se přesunula do Francie k tamním trenérům. My Old Husband vyhrál pět dostihů v řadě, včetně tří listed. Pokud se podíváme na jeho zdejší bilanci, rozhodně tak oslnivá nebyla. Za čtyři roky v českém tréninku, od dvou do pěti let věku, se na dráze představit čtrnáctkrát a šestkrát vyhrál, tři vítězství byla jedničková a dvě v Miláně. Při přesunu do země galského kohouta asi málokdo předpokládal, že by v šesti letech mohl ještě svou kariéru takto vyšperkovat. V současné době má opět zdravotní trable, a tak není jisté, kdy se opět na dráze objeví. Ale letošní bilance ve Francii a Švýcarsku je skutečně obdivuhodná.

Neděle nabídla druhý příklad, čtyřletého Bathyrhona. Loni v dubnu vyhrál v Chuchli dvojkový test na 1800 metrů, následně byl druhý ve Frankenbergerově memoriálu v Mostě. Patřil k favoritům derby, ale tam uzavřel první desítku, a tím jako by se za ním zavřela voda. Poslední místo loni v srpnu v Hanoveru už zaregistroval asi jen velký příznivec tohoto koně. Od trenéra Šavujeva se přesunul k trenérce Brandt, majitelem je stále Avaz Ismoilov. V polovině prosince poprvé startoval na francouzských drahách. Nedělní grupa v Longchamp byl devátým startem Bathyrhona v řadě, zaznamenal třetí vítězství a podruhé se zapsal na black-type listinu. V těchto devíti startech jen jednou doběhl bez honoráře. Opět ruku na srdce, věřili jste, že desátý kůň z Českého derby 2013, může vyhrát grupu 3 v Longchamp? Rozhodně není bez šance ani v Prix du Cadran, supervytrvalecké grupě 1 na 4000 metrů při Ceně Vítězného oblouku.

V tuto chvíli se ptám, co francouzští trenéři dělají jinak, že dokáží z dobrých koní udělat skvělé, kteří dokáží zářit na evropské scéně? Vždy se hovořilo o tom, že mají jiný materiál, ale v uvedených dvou případech měli koně totožné jako jejich čeští kolegové.

Vítězství šampionky

Zase máme před Velkou pardubickou o čem diskutovat. Orphee des Blins se vrátila na dostihovou dráhu po letních zdravotních problémech. Vyhrála, ale ne tak přesvědčivě, jak se čekalo, rozdíl mezi ní a druhým Zarifem byl necelé dvě délky. Jan Faltejsek musel dokonce použít po poslední překážce bičík, aby si klisna mohla připsat další vítězství. Nebyl to tradiční koncert pro jednu sólistku a komparz. Trenér Grzegorz Wroblewski byl, ale po dostihu spokojen. „Přesně takto jsem to chtěl,“ říkal. Klisna si opět zkusila, co jí čeká v dostizích a za čtyři týdny se dá forma ještě vyladit. Od roku 2012, kdy se Orphee des Blins vrátila na zdejší dráhy, absolvovala devět dostihů, osm vyhrála a jednou byla třetí, v srpnu 2012 finišovala čtrnáct délek za Trezorem. Náskok jedné a třičtvrtě délky je nejmenším z osmi vítězných startů. Jen málo koní české dostihové historie se může pochlubit takovou bilancí, co francouzská rodačka.

Jedno je jisté, majitel Ivo Köhler má dalšího skvělého koně pro Velkou pardubickou. Třináctiletý Tiumen už se pomalu loučí s kariérou, ale Zarif může být velmi kvalitní náhradou. Dalším zajímavým koněm z lotu Josefa Váni pro Velkou pardubickou bude zcela jistě Soros. Jak vidno, rekordman Velké pardubické dokáže stále vytahovat potřebná esa z rukávu. Několik zajímavých koní se může objevit na startu Velké pardubické v letošním roce, velmi dobrý dojem zanechala v sobotu i čtvrtá Zulejka. Jedna generace legend končí, ale o kvalitní krosaře v české kotlině nouze nebude, to si dovolím tvrdit.

Štědrý podzim

Ještě krátká zmínka k termínům. V létě jsem v této rubrice upozorňoval na malý počet dostihů, zejména rovinových. Za šest víkendů od 21. června do 27. července bylo v tuzemsku odběhnuto 39 rovinových dostihů (započítány jsou i bumpery) při deseti dostihových dnech. Za stejný počet víkendů, tedy šest, od 30. srpna do 5. října to vypadá na 90 rovinových dostihů v patnácti dostihových dnech. Určitě je to dobře, že je v závěrečné fázi sezóny tolik možností na start, ale na druhou stranu se ptám, nedají se dostihy trochu lépe rozložit v průběhu celého roku? V létě si koně mohli dát dovolenou a nyní nebudou vědět, kam dřív skočit.

Určitě je dobře, že se daří pořadatelům nacházet mecenáše, kteří dávají peníze do dostihů na poslední chvíli, ale jistá stabilita a lepší rozložení v čase by českým dostihům jen prospělo. Pokud by byla ochota jednat a domluvit se, tak i dostihový kalendář by mohl mít lepší podobu než v nadcházejících třech týdnech, kdy nás čekají vždy tři dostihové dny za víkend. Navíc přeložením bratislavského programu na sobotu bych nechtěl být rovinovým trenérem. Hledat kvalitního jezdce při třech dostihových dnech v regionu nebude vůbec jednoduché.

Příjemné dny a na shledanou na dostizích!