Nejen k víkendu, ale i termínovce – 20. 10. 2014

V sobotu v Mostě se hrálo velké pořadí o zajímavé peníze, škoda jen, že pořadatel nedal jako první handicapový dostih s dvanáctkou koní, hra mohla být ještě zajímavější, ale i tak pokud sázející uhodli, odnášeli si zajímavou výhru. Ba co víc, totalizátorové sázky bylo možno na zkoušku uzavírat v pobočkách Fortuny. Opět se ukázalo, že když se chce, jde mnohé. Samozřejmě by to chtělo podpořit malou reklamou (zmínka nebyla ani v mosteckém programu…), ne jen článkem na zainteresovaných dostihových serverech. V neděli byla ve Velké Chuchli také velmi pěkná návštěva, lidé se bavili, prý se sázelo o sto šest. Na jednu stranu se mi chce křičet hurá, na druhou se ptám, dokážeme využít zájem návštěvníků i v následujícím týdnu. Potom bohužel následuje pětiměsíční přestávka, a to na dostihy logicky mnohý zapomene. Pokud budu dělat v únoru průzkum veřejného mínění, tak si na dostihy nikdo nevzpomene, protože už o nich čtvrt rok nic neslyšel.

Koncem týdne se také začalo diskutovat o podobě termínové listiny na příští rok. Díky za to. V minulosti jsme viděli až její definitivní podobu. Dovolím si mít podněty, jak k návrhu pořadatelů, tak i návrhu rovinové komise. Budou to jen postřehy novináře, který se v prostředí turfu pohybuje více než dvacet let. První připomínka směřuje k tomu, proč se začíná až první dubnovou neděli. Proč se neběhá již poslední březnovou, třeba jen pár dostihů, třeba pět, doplněné o stejný počet dostihů klusáckých. Majitelé a trenéři tříletých koní by dostali o termín navíc, když jarní klasiky se běhají již první, respektive druhou neděli v květnu. Pokud by bylo nepříznivé počasí, tak se cvalový program zruší a odběhnou se alespoň klusáci. Stejný model by mohl podle mého fungovat i na konci sezóny. Nikoliv již vrcholné dostihy, ale provozní dostihy, doplněné o proutky by mohly být na programu až do poloviny listopadu. Kdyby bylo hodně nepříznivé počasí, tak se dá takový den operativně zrušit. V době internetu se dá velmi pružně reagovat na cokoliv.

Nechápu, proč by měly být proti sobě čtvrtou dubnovou neděli dostihy v Kolesách a v Karlových Varech. Kolesa bych přesunul již na 11. dubna, ať se překážkáři mohou rozběhat před prvním pardubickým dnem. Také bych se přimlouval za posunutí mostecké premiéry na 9. května (lepší návaznost na klasiky) a sobota šestnáctého by pak mohla být vhodným termínem například pro první Benešov (i zde se nemusí běhat jen jednou za rok). Souběh Pardubic a Mostu poslední květnovou sobotu mi přijde naprosto zbytečný. Na jedné z drah by se mohlo běhat v pátek v podvečer. Od konce května do dvacátého července zapadá slunce v Čechách po deváté večer, a tak se do půl deváté dá v pohodě běhat. V Mostě by se mohlo začínat v 17.30 a sedm dostihů by se bez problémů mohlo odběhat. V Pardubicích má pořadatel delší přestávky, a tak by sedmibodový program musel začínat již v 17 hodin, ale i tak je to příznivý čas pro návštěvníky z Pardubic a okolí. Navíc po skončení dostihů může být servírován doprovodný program.

Okamžitě slyším námitku, že by se v Pardubicích běhalo méně dostihů než v letošním roce. Co přidat ještě pátek 26. června se sedmi dostihy? Zbylé čtyři dostihové dny by mohly být s osmi dostihy, aby program byl přece jen atraktivnější a nikoliv únavný maratón deseti klání, při kterém vydrží skutečně jen nadšenci. Navíc při velkém zájmu o start by dostih mohl být rozdělen. První červencový víkend si říká o karlovarský dvojden v rámci festivalu. Jinak se jeví zbytečný souběh Netolic a Slušovic v srpnu. Na jihočeské dráze se běhá jednou za rok a třeba by byla možná dohoda o přesunu na jiný volný prázdninový termín (prázdniny v jižních Čechách jsou nádherné :-)). Potom opět chybí dostihové dny v listopadu. Když v Drážďanech mohou běhat listed-dostih dokonce v polovině listopadu, tak nevím, proč by se alespoň dvě listopadové neděle nemohlo běhat v Čechách. Listopadová Kolesa mají hodně příznivců.

Mohl bych pokračovat, co by se dalo upravit a nestálo by to rozhodně mnoho peněz. Další otázkou je zda brát v úvahu slovenský kalendář či nikoliv. Myslím si, že Turf gala, Slovenské derby a podzimní den s dvojicí dostihů pro dvouleté a St. Legerem rozhodně. Slovenská strana také respektuje české vrcholy. Přijde mi proto divné, že na poslední zářijový víkend jsou naplánovány opět čtyři dostihy pro dvouleté. Jaké bude asi obsazení dostihů, když počet „juniorů“ na dráze v posledních letech výrazně klesá?

Další otazník je, proč se špičkové dostihy na 1400 metrů (Cena Jezdectví a Českomoravská cena) oba běhají pouze v Mostě? Proč jeden z nich nehostí pražská dráha, zde si myslím, že by mohlo dojít k prohození Ceny jezdectví s Velkou květnovou, protože míle při derby i Velká cena Prahy se běhají ve Velké Chuchli. Vznikne tak zajímavý mílařský pohár či seriál (Velká květnová, míle při derby, Lázeňská míle a Velká cena Prahy).

K zamyšlení je také rozhození dostihů na tzv. středních tratích. Český kalendář čítá čtyři. Velkou dubnovou, Cenu města Karlovy Vary, Cenu Jockey clubu a pardubickou Cenu mílařů. První ze zmiňovaných dostihů je na programu v dubnu, další v srpnu a zbylé na přelomu září a října. Cena Města Karlovy Vary by mohla být dva týdny po derby, Cena Jockey clubu koncem srpna a pardubický dostih má jasný termín. Podle mého máme ideální středotraťařský pohár. Vytrvalci jsou také jasní (Smolíkův memoriál, Zlatý pohár, Velká cena českého turfu a Cena Města Pardubic). Ještě v létě chybí jeden supervytrvalecký dostih, jedno klání přes tři kilometry na konci října je trochu málo. Zde se ukazuje jako vhodný termín začátek srpna v Karlových Varech.

Samozřejmě by neměl chybět ani sprinterský pohár, ten by byl nejpočetnější (1200 metrů koncem dubna v Chuchli nebo v Karlových Varech, Cena Jezdectví, sprint při derby, Severočeská cena v Mostě, kilometr ve Slušovicích, Svatováclavská cena a Českomoravská cena na závěr). Sprint v Pardubicích se ukazuje jako nadbytečný už v tak narvaném kalendáři. Zde je podle mého možná úspora. Když jsme v neděli byli svědky finále proutěnkářského poháru v Chuchli, tak proč nejít obdobou anglických rovinových pohárů, které vyvrcholily v sobotu v Ascotu?

Poslední douška dnešního delšího komentáře směřuje k fondu solidarity, který se opět vynořuje na scéně. Ekonomická situace není jednoduchá, to víme všichni, přesto bude v letošním roce rozděleno na dotacích více peněz než v roce 2012. Pokud se budeme držet letos přijaté logiky, že chovatelské a majitelské dotace platí Jockey club. Tak nás mohou zajímat jen vlastní dotace. 42 miliónů není žádná hitparáda, ale myslím solidní standard posledních let. Minimálně polovinu této sumy zaplatí majitelé na přihláškách a OSK (škoda jen, že není k dispozici naprosto přesné číslo), v letošním roce poskytl stát 6,8 milionu korun, dva miliony jdou dostihů ze sázek podle informace ředitele TMM Petra Drahoše. Dále jsou k dispozici finanční zdroje z obecních rozpočtů, Praha poskytla společnosti TMM na dostihy v letošním roce 500 tisíc korun. Při součtu těchto sum jsme na hodnotě přes 30 miliónů korun, a to zcela jistě přispívají i další obce nebo kraje (viz sobotní Českomoravská cena Ústeckého kraje). Zde se ptám, kolik peněz je potřeba zajistit od sponzorů, abychom rozpočet pokryli? 15 miliónů by mělo stačit. Malá suma to není, ale zase to není žádné přemrštěné číslo. Mnohem vyšší sumu musí sehnat každý hokejový klub i ve druhé lize, o kterém není v televizi skoro ani zmínka a o tisícových návštěvách si může nechat jen zdát…

Ještě jedna otázka na závěr, chceme tuto sumu skutečně sehnat, nebo jen láteřit, že to nejde?