Grosser preis von Bayern na 2400 metrů je posledním vrcholem německé sezóny. Navíc program už tolik travnatých dostihových dní nenabízí, blíží se čas pískových dostihů v Dortmundu a Neussu. Vrchol odpoledne českou účast nenabídl (pouze v jednom z rámcových klání se představil Dominique), ale dalo se čekat skvělé představení. Šestého koně z Ceny Vítězného oblouku, vítěze Velké ceny Baden-Badenu nebo druhého z francouzského derby nevidíte na vlastní oči každý den. Souboj to byl parádní. Guignol ukázal, že na drahách nalevo je velice silný a dokáže se prosadit stylem start-cíl. Svěřenec trenéra Jean-Pierre Carvalha se letos na dráze představil popáté a potřetí vyhrál. Pro majitele vydělal bezmála tři sta tisíc euro. Dalších sto tisíc euro získá tím, že vyrazí na letošní Japan Cup, který se uskuteční v neděli 26. listopadu v Tokiu. Uvedená částka je jen prémie za účast. Pokud by Guignol doběhl do desátého místa, odměna se zvýší.
Jedna drobnost mě zaujala při příchodu jezdců do paddocku, nikoliv tichý a hromadný, ale moderátor jednotlivé účastníky krátce představil a ti si (každý sám) mohli užít potlesku přítomných. V paddocku se nejprve shromáždili, aby fotografové mohli udělat společné foto a poté teprve mířili k trenérům pro ordre. Můžete říci drobnost, ale podle mého velice příjemná, navíc zdarma. Určitě i u nás najdeme několik dostihů, před kterými by bylo dobré jezdecké hvězdy více představit přítomnému publiku. Zaslouží si to. Bez širší publicity se nedostanou do podvědomí návštěvníků.
Druhý nápad hodný následování je German racing Champions league. Jedenáct dostihů na šesti německých drahách, kde koně, jezdci a trenéři získávají body za umístění do pátého místa v poměru 10, 6, 4, 2 a 1. Body se sčítají a Grosser preis von Bayern bylo velké finále, které bylo bodováno jedním a půl násobkem, co obvykle. Právě díky mimořádné prémii se stal letošním vítězem Guignol. Mezi jezdci jedině vítězství mohlo posunout na první příčku Adrie de Vriese. To se nepodařilo, a tak triumf si odnesl Andrasch Starke, druhé místo o bod získal Filip Minařík. Mezi trenéry bylo jasné, že se vítězem stane Markus Klug.
Zcela jistě i v české kotlině bychom našli několik klání, která bychom mohli zařadit do Ligy mistrů. I to by mohl být krok, jak lépe zviditelnit a propagovat dostihy, pro laika sport poměrně složitý, který nemá tradiční vrcholy (mistrovství světa, mistrovství Evropy) jako jiná odvětví. Navíc pokud by se našel sponzor celého seriálu, může to být pro starší, ale i klasiky zajímavá motivace. Na závěr dostihového dne je vyhlášen bavorský šampionát. I u nás sledujeme jednotlivá vítězství, ale vyhlašujeme pouze národní šampionáty. Pokud jedna dráha hostí alespoň pět dostihových dní už by mohl být vyhlašován místní šampionát. V našem případě můžeme uvažovat například i o moravském (Slušovice, Brno a Světlá Hora dohromady), to už je poměrně zajímavá porce dostihů.
Pořadatelé dostihů se mohou inspirovat mnichovským programem, který je i pro náhodného návštěvníka velice přívětivý a umožňuje rychlou orientaci v dění. Zejména s barevnými dresy okamžitě víte, koho máte na dráze sledovat a komu fandit. Celý areál je protkán televizními obrazovkami (nechybí ani na stromech v paddocku), kde můžete sledovat vše podstatné. Z profesního hlediska je velice vstřícně umístěné tiskové centrum, stejně jako v Berlíně či Drážďanech. Vážnice je za rohem, proto je kontakt s jezdci případně trenéry rychlý a bez problémový. Provozní dostihy se běhají zejména kvůli sázkám, možností sázení je v celém areálu více než dost. V sázkové hale nejsou přijímány pouze německé dostihy, ale z mnoha dalších zemí, proto chvilku trvá, než se zorientujete v těch správných sázkových poměrech. Nechybí ani pozvánka na Noc s Breeders‘ cupem, která se koná v sobotu od šesti večer, občerstvení zajištěno.
I o návštěvnické žaludky je postaráno na úrovni. Vedle tribun stojí dvě alpské roubenky, kde je bohatá nabídka občerstvení, slaného, ale i sladkého. U stánku stojí obsluha jako ze žurnálu a při pohledu na jeden z koláčů už se sbíhají sliny, navíc obsluha doplní šlehačku. U sousedního stánku si vyberete z různých druhů káv. Pokud si chcete dojít na oběd, není problém, nabídka je poměrně široká, navíc je k dispozici několik druhů zeleninových salátů. Míst k sezení je dost, při středeční několikatisícové návštěvě si vždy své místo najdete. Oběd v Mnichově na závodišti je dražší, vyjde do deseti euro. Velký párek v bagetě vyjde na necelých šest euro. Přece jen v bývalé východní části Německa jsou ceny o málo nižší.
Německá dostihová sezóna na trávě končí ve středu 22. listopadu na dráze v Drážďanech. I tam je možné se inspirovat, navíc z Prahy je to zhruba 150 kilometrů převážně po dálnici.
Mějte příjemné dny a na viděnou na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.