V Chuchli byly přepsány tabulky rekordních výher. Občas s kamarády v žertu říkáme, že kurz na vítězství 50:1 a více (s výjimkou Velké pardubické) může mít v Česku snad jen třínohý kůň, jehož výkonnost je velmi slabá. Statistika toto tvrzení jen potvrzuje. Od roku 2003 vyhráli ve Velké Chuchli jen tři koně s kurzem 50:1 a víc. V neděli odpoledne přišel Twinky a máme nový rekord v hodnotě 77:1. Předchozí premianti Vernal Point a Aurevoir vydrželi na špici sedm let, tak uvidíme, jak dlouho se bude hřát na výsluní Twinky. I to je krása dostihů, že se jednou za čas může prosadit totální outsider, který náhodného sázejícího či sázející nadchne třeba fialovorůžovým dresem i když pravidelný návštěvník může jen mávnout rukou.
Přece jen třetí zářijový víkend byl oddechovější, ale nyní už sezóna vstupuje do svého finále. Servírována bude jedna lahůdka za druhou. V sobotu inaugurační Evropský pohár žokejů s žokejskou konkurencí, která se ještě ve Velké Chuchli nepředstavila. I když se v osmdesátých letech představovali jezdci pouze ze „spřátelených“ zemí bývala to událost startu sezóny. Tentokrát budou moci diváci v akci sledovat jezdce z 11 zemí, kteří se stali šampiony nejen v domovských zemích, ale i jinde. Kdo čekal na přihláškách pět maximálně obeslaných dostihů, byl zřejmě trochu naivní. V Polsku je v neděli na programu Velká varšavská s celkovou dotací 1,4 miliónu korun na stejné distanci jako pohárový vytrvalecký dostih. Druhý vrchol odpoledne Nagroda Mosznej na 1600 metrů má sice dotaci 360 tisíc korun, ale to už je takový středoevropský kolorit. Pokud se některý z koní v českém tréninku letos ve Varšavě představil, tak je velmi lehce spočítáme na prstech jedné ruky. Tak proč by měl být velký zájem o cesty opačným směrem? I tak mají dostihy Evropského poháru žokejů na zdejší podmínky nadstandardní mezinárodní obsazení.
Pokud i dvouletí mají možnost běhat o zajímavé dotace, je jich na přihláškách více než dost. V posledních dvou letech se v zimní královně v Karlových Varech představilo vždy šest klisen, tentokrát je na přihláškách čtrnáct jmen, což je více než míst v karlovarském startovním zařízení. Zatím to vypadá, že se v letošním roce na dráze představí více dvouletých než v letech 2013 a 2014, neboť se jich na dráze představilo již 119. Rok 2012 asi zatím překročen nebude, to jich startovalo 158, ale mohlo by to mýt malé zablýsknutí na lepší časy. Do konce sezóny chybí třináct dostihových dní, a tak se statistiky mohou výrazně pohnout, nejen v počtu startujících. Zatím bylo na dotacích vyplaceno 29,5 miliónu korun, o nadcházejícím víkendu to bude více než 5 miliónů a o druhém říjnovém dokonce téměř osm.
První říjnový víkend přináší tradiční evropský podzimní vrchol, Cenu Vítězného oblouku. Francie již žije tímto dostihem, neboť dvojnásobná vítězka Treve se bude pokoušet o historický třetí zápis. Podaří se, nebo nikoliv? Odpověď budeme znát 4. října. Již o tři dny dříve budou muset vědět realizační týmy, koho posadí do Velké pardubické. Když se zmíníte o Velké před laiky, tak jejich první otázka zní, „Co ten Váňa, bude startovat?“ Na tuto otázku dostaneme odpověď, až Jan Kratochvíl vyzkouší své v Netolicích zlomené stehno v sedle. Jezdeckou otázku musí řešit i jiných stájích. I zde je zajímavý pohled na statistiku. Zatím jsme letos v Česku viděli 113 překážkových dostihů, bez rozdílu zda přes proutěnky, steeplechase nebo cross country. Ovšem pouze 21 jezdců má na svém kontě alespoň dvacet startů, což zhruba jeden start týdně. Velký jezdecký výběr v Česku opravdu není. Pokud si myslíte, že na rovinách je situace lepší, tak dvě desítky dostihů odjezdilo zatím 29 jezdců. Rovinových klání jsme letos viděli již 264.
Pokud by sobotní chuchelské odpoledne zlákalo (vím, že to není primární cíl) k jezdeckému řemeslu několik duší, byl by to lepší výsledek než čtyři milióny rozdělené na dotacích, alespoň z mého pohledu.
Příjemné dny s přicházejícím podzimem a o víkendu opět na shledanou na dostizích!
