Naprostý klid ještě nenastal ani v tuzemských stájích, stačí se podívat na zahraniční výsledky a startovní listiny a je zřejmé, že měření sil se zahraniční konkurencí bude probíhat velmi intenzivně i v následujících týdnech. Počet obeslaných zahraničních dostihů již překonal hranici čtyř set, což se nikdy v minulosti nepodařilo. Počet triumfů se škrábe k šedesáti. Z pohledu vítězství byl zatím nejúspěšnější rok 2007, kdy jsme ze zahraničí přivezli 61 triumfů. I tato meta je před tuzemskými stájemi v následujících týdnech.
Tribuny na jedenácti tuzemských závodištích osiřely, ale to neznamená, že by měla nastat klid zbraní v celém dostihovém hnutí. Právě v kancelářích by se mělo nyní pracovat naplno, aby rok 2015 byl ještě lepší a povedenější, než roky předchozí. Směrů, kde nám ujel nebo ujíždí vlak, je víc než dost. Velké tuzemské zaklínadlo se jmenuje peníze. Už jsem slyšel ledacos, na co nejsou peníze. Včera v podvečer jsem slyšel, že v jedné obci nedaleko za Prahou se podařilo dostat peníze na obnovu místního fotbalového hřiště, neboť vedle kabin vybudoval pan starosta muzeum sportu. Zřejmě se musí opravit celá budova, aby muzeum sídlilo v důstojném stánku.
Pokud neprocházíte životem s klapkami na očích a uších, tak jste zcela jistě zaslechli, že se z evropských zdrojů dají sehnat peníze na ledacos. Proč bychom nemohli získat nějaké evropské peníze i do dostihů? Neexistuje žádný vhodný program, který by se dal využít? Právě období dostihového klidu by se mělo využít k prozkoumání různých možností, jak dostihovému sportu v české kotlině pomoci, finančně, ale i jinak.
Nejsou jen oblasti, které vyžadují peníze nebo hodně peněz, jsou i další, které potřebují jen změnit přístup lidí okolo. Mnohokrát jsem slyšel postesknutí, že dostihy moc lidí nezajímají. Stačilo se podívat okolo sebe v sobotu v Kolesách a tribuny byly plné. Atmosféra byla příjemná, a že se servírovaly jen chody nižších kategorií, myslím nikomu nevadilo. Podzimní dostihové dny jasně ukázaly, že o dostihy mezi diváky zájem je. Přesná čísla o návštěvnosti bohužel v dostizích k dispozici nejsou (podle mého je to také škoda, určitě by se to dalo při jednání s případnými partnery využít), ale moc tuzemských sportovních odvětví se pravidelnou vyšší návštěvností chlubit nemůže. Samozřejmě zdejší fenomény, fotbal a hokej jsou někde jinde. Že je vyprodané finále Fed cupu, to také nepřekvapí.
V sobotu se na své valné hromadě v Kolesách sejde Asociace českých trenérů a jezdců. Sice má v Radě Jockey Clubu České republiky jen jednoho člena, ale pokud nebude dostatek kvalitních trenérů a jezdců, kvalita zdejších dostihů nahoru nepůjde. Určitě je k řešení dost aktuálních problémů, ale mělo by dojít také na projednání dlouhodobějších záměrů, nejen těch, které jsou aktuální v této zimě. Počet jezdců dlouhodobě klesá. Letos bylo vydáno jen 124 jezdeckých licencí, když jsem listoval ročenkou z orku 1975 bylo vydaných licencí na pět stovek. Pravda v tomto čísle byli zahrnuti i klusáčtí jezdci, ale vzhledem k rozsahu provozu jich nebyla ani stovka. Nezdá se vám takový propad alarmující?
Samozřejmě je velice důležité, aby se otupily hrany při všech jednáních o další podobě českých dostihů. Pokud sice budeme spolu sedět u stolu, ale ten budeme brát jen jako vylepšené zákopy, kam tolik nefouká, tak se celý sport o mnoho dál neposune. Mnohokrát jsem zaslechl, že nejdůležitější pro dostihy je ten či onen. Jednou pořadatel, podruhé majitel, potřetí chovatel a počtvrté jezdec nebo trenér. Podle mého nikdo není nejdůležitější, všichni se potřebují navzájem. Pokud nebudou koně, nebude práce pro trenéry a jezdce, ale ani pro pořadatele, leda budou muset změnit předmět činnosti.
Proto si nezbývá než přát, aby zimní přestávka byla tvůrčí, kompromisy nastoupily vždy v pravou chvíli a podařilo se u stolů dosáhnout mnoha úspěchů. Pokud se to podaří, tak věřím, že v dubnu bude zase o něco veseleji!
Příjemné dny, co nejméně splínu a nezapomeňte, že dostihový kolotoč se za hranicemi točí stále, stejně jako můžeme sbírat inspiraci pro novinky malé i větší!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.