Handicapera nestačí jen vyměnit - 11. 11. 2014

Navíc některé kritiky byly přehnané. V dostizích nižších kategorií to měl převážně srovnané a to se týká především handicapů. Vítěz tam sice dostal větší přívažek, ale u nás při ne tak rozmanité nabídce dostihů, byl trend ho do dalšího dostihu zastavit. O čemž by se mohla vést jiná polemika.

Problém nastával až od druhé kategorie výš, kdy špičku poslední dobou cpal nepochopitelně nahoru. Jeden markantní příklad uvedu z kraje letošní sezóny z Memoriálu Václava Michala, což je předzkouška Velké jarní, na kterou teprve všichni ladí formu. Tehdy za vítězství obdržel neuvěřitelných 95 kg Honzik, což je známka, kterou sotva dostávají vítězové těch největších dostihů. Vyhrál sice s převahou, ale je známo, že jeho trenér je z těch, co mají koně nachystané dříve než jiní a kdo třeba viděl v padocku tlustého Jambula, věděl, že ten má do loňské formy hodně daleko.

Pak stačí, aby se v dalších startech někdo dostal na dostřel těmto nadhodnoceným koním a návrat do spodních pater se prakticky uzavírá. Ještě markantnější jsou případy, kdy i kůň, který s takovými koňmi prakticky nestíhá, dostává velké přídavky i za vzdálené poslední místo. Při takovémto menežování si samozřejmě každý poklepe na čelo, protože přeci každý ví, jak to handicaper dělá. Vše počítá podle délek a pokud jednoho nechá stát a ostatní podle něj dopočítává, i za 30 délek od vítěze můžete dostat pěknou pálku.

Pokud byste ale po něm chtěli, aby si kromě délek na dostih udělal i osobní názor, třeba když už jezdci v závěru pokládají ruce nebo když to koně na čele přeženou a pak již vymletí nedokážou odolat náporu i slabších soupeřů, museli byste mu k tomu dát podmínky. Nestačí jen chodit na dostihy, protože tam si člověk dokáže utvořit o dostihu hrubší náhled, ale ne názor na jednotlivé koně. Navíc se konají občas dostihy i na dvou závodištích za jeden den. Nutnost jsou pak ale záznamy všech víkendových dostihů, a to ze všech závodišť, protože posuzovat jedno závodiště z videí a druhé jen podle výroků nedává smysl. Ty musí obdržet nejpozději v pondělí ráno a pokud je má posoudit, je to na celý den, spíš až do noci. V takovém případě by mohlo být prospšné posunutí startek až na středu, což by pomohlo i trenérům. Dostihový program by se podle mě i tak dal stihnout udělat včas.

Pan Tůma, jak jsem pochopil, chce ve funkci handicapera skončit. Najít nového ale podle mě nebude nic jednoduchého. Těch co handicapu skutečně rozumí, zas tolik nebude. Navíc je to práce, jíž se mnohým nezavděčíte. Funkce handicapera je ale v celém systému dost důležitá a to nehledě na to, že sám bych se přimlouval za navýšení handicapů na úkor cen a to i na překážkách. Při víkendových návštěvách dostihů a nabitém pondělku to vychází na skoro čtyři dny práce v týdnu, což je dost času a člověk, od kterého se očekává znalost angličtiny, účast na zahraničních stážích a školeních a spolupráce s handicapery jiných států, bude muset být adekvátně ohodnocen. Ten poslední bod navíc bude nově dost důležitý, když přihlédneme k tomu, že Německo otevřelo své handicapy cizím zájemcům.  Při nastavení optimálních handicapů by to mohla být zajímavá možnost pro naše koně.

Ondřej Blahník (Robi)