Předpověď počasí na následující dny je přece jen příznivější, mělo by zapršet. Snad nebudeme svědky pouze přívalových lijáků, které zase rychle zmizí, ale také přijde vytrvalý déšť, který dostihovým drahám pomůže a naladí je na následující dostihové dny. Tuzemské léto, to jsou většinou menší závodiště, kde musí být především přirozená závlaha.
Dění na dostihových drahách v Lysé nad Labem i Karlových Varech bylo možno sledovat i v přímém televizním přenosu. Tentokrát v jiném formátu než jsme byli zvyklí obvykle, několik dostihů bylo vysíláno přímo bez doprovodného programu. Rozhodně je to zajímavý počin, který by mohl mít i své následování. V některých případech je o několik hodin zpožděný záznam už nezajímavý, ale přímý přenos nejpodstatnějšího dění nepotřebuje tak široký časový prostor a divák není o nic podstatného ochuzen. Stejný model bude nachystán i za dva týdny ze čtvrté sezónní klasiky, Oaks, kterou bude hostit mostecký hipodrom.
Dostihy v Karlových Varech při filmovém festivalu jsou již tradicí. Dlouhá léta nikdo z hostů festivalu na dostihy nedorazil. V posledních dvou letech se díky zrodu Poháru Josefa Váni a aktivitám Jaroslava Boučka podařilo festivalové hosty na závodiště vrátit. Opět je možné potkávat celebrity společenského života, zájem médií je vyšší než obvykle, také návštěva byla vyšší, než bývá v lázeňském městě zvykem. Před sázkovými pokladnami byly fronty, neboť k dostihům sázení patří. Můžete přijít na dostihy poprvé v životě, jména startujících vám nic neřeknou, ale podle libovolné metody svého favorita vyberete. I náhodný divák se baví. Samozřejmě nevydrží dlouho, při festivalu je program náročný, ale pokud je pobyt na závodišti příjemný, rád se za rok, možná i dříve, vrátí. Samozřejmě, čím dříve, tím lépe.
Následující řádky by mohly být věnovány propagaci dostihového dne, ale to už bych si připadal jako flašinetář na nábřeží Ohře, kterému se již léta line z přístroje pouze jediná melodie. Ač je z ní už pouliční odrhovačka, stále má svou platnost. Nejen v lázeňském městě.
Sobotní odpoledne nabídlo již pátý klusácký dostihový den ve Velké Chuchli pořádaný Českým klusáckým spolkem. Běhá se díky iniciativě nadšenců a příspěvku města, ale je škoda, že někde u brány není alespoň jeden plakát s termíny klusáckých dostihů v letošním roce. Stejné je to i s cvalovými dostihy. O tom, že se ve Velké Chuchli běhají dostihy, ví asi každý v Praze déle žijící občan. Když už jedete okolo závodiště z kterékoliv strany, nedozvíte se, kdy máte dorazit. Podle mého je to škoda, nebo se pořadatel stydí, za „produkt“, kvůli kterému areál vznikl? Nyní je sice letní přestávka, ale za dva měsíce projede okolo Chuchle dost lidí, kterým se dá stále připomínat, že mají poslední srpnovou neděli přijít.
Otočme list. Krátká zmínka o klusácích. Vztahy mezi dvěma stranami nejsou ideální, ale proti minulému roku se běhá. To je základní a nejdůležitější zpráva. Zatímco loni byly 5. července odběhnuty první tři dostihy, letos už jich do začátku července bylo odběhnuto 99. Především pro aktivní účastníky jsou to pozitivní zprávy. Dotace nejsou závratné, ale první kroky k záchraně snad byly učiněny. Jaká bude budoucnost? To je zatím otazník. Jedno je jisté, je třeba mířit na nové majitele. Pokud do sportu nepřijdou noví majitelé, kteří budou ochotni nejen kupovat, ale zejména trenérům platit za další koně, nastartování odvětví nenastane. Z vítězství svého svěřence se zatím mohlo radovat třináct trenérů, to není vysoké číslo, které by věštilo světlou budoucnost. Jezdce do třiceti let věku spočítáte velmi lehce na prstech jedné ruky a to nepotřebujete ani všechny prsty.
Příjemné letní dny a na shledanou opět na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.