Den poté – 7. 4. 2014

Pokud si vzpomenete na mosteckou dostihovou premiéru v roce 1997, tak nějak jste si připadali v sobotu v Bravanticích. Dráha výborná, skvěle připravená, možná i rychlá, ale především korektní nahrávající rychlým kilometrovým časům. Každá premiéra s sebou nese jisté pihy na kráse, ale ty v tomto případě nejsou podstatné a za dva týdny může být všechno lépe. Samozřejmě zázemí ještě v Bravanticích chybí, ale na to je čas. Snad jen v Ebreichsdorfu před deseti lety se začínalo před nablýskanými kulisami. Kdo si vzpomene na zmiňovaný Most, ví, že dlouhá léta byly k dipozici také jen buňky. Uvidíme, jak bravantické závodiště poroste do krásy v budoucnosti.

S třetím největším tuzemským městem za zády a dalšími centry v dojížďkové vzdálenosti mohou mít Bravantice zajímavou perspektivu. Stačí se podívat na závodiště v Brně-Dvorskách, v dobrém počasí jsou tribuny pravidelně plné. V Bravanticích se bude běhat častěji, s dobrým zázemím to může být zajímavý cíl pro návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí. Dlouhá léta jsme na různých schůzích slýchali o tom, že v Česku vyroste klusácká dráha tam či onde. S postupem času mnozí nad projekty zlomily hůl. Jiří Svoboda slib splnil a dráhu evropských parametrů skutečně postavil. Klobouk dolů!

Začnou se klusáci po létech stagnace rozvíjet? Na takovou otázku se odpovídá pár desítek hodin po prvním dni velmi obtížně. Klusácká dráha byla k dispozici již několikrát v historii, ale klusácký boom nikdy příliš nenastal… Když se ho podařilo nastartovat, po několika letech skončil v prachu. Po moravských drahách z 19. století se zem slehla, na Letné se běhalo jen deset let, v Mariánských Lázních stadion stojí, ale počet dostihových dní za posledních třicet let sečteme na prstech ruky, ani v Lysé nad Labem už se klusácká dráha nepoužívá k dostihům, nebo naprosto výjimečně. Snad se podaří udržet provoz ve Velké Chuchli. Nezbývá než popřát bravantické dráze, aby se stále rozvíjela a nepotkal ji osud většiny předchozích!

Koncem března cvalovou obcí otřásaly spory, velmi podobné těm, kterými si v nedávné minulosti prošlo klusácké hnutí. Optimismus z prohlášení dotčených stran v posledních dnech byl cítit, a tak nezbývá věřit, že se všechno začne ubírat dobrým směrem. Cílem těchto řádek není přikládat pod napumpovaný kotel, ale podíval jsem se na několik čísel.

Loňská dostihová premiéra se odehrála v neděli 14. dubna, na programu bylo devět dostihů. Osm se dá srovnat s letošním rokem, neboť také byla na programu jedna jednička, jedna dvojka, tři trojky a tři čtyřky, stejně jako v neděli odpoledne. Devátým dostihem byla před rokem trojka pro české odchovance s majitelským bonusem. Tu ze srovnání vynecháme.

Loni bylo ve zmiňovaných osmi dostizích vyplaceno 510 tisíc korun, letos 505, neboť dvojka byla o 85 tisíc, zatímco loni Deylův memoriál o 90 tisíc. Výše dotací tedy zůstala na stejné úrovni jako před rokem. Na majitelské prémie musel mít pražský pořadatel vyčleněno 160 tisíc korun a šesti koním českého chovu, kteří na „majitelky“ dosáhli, bylo vyplaceno 60 tisíc korun. Situace za rok? Musíme upozornit, že se běhalo ještě podle původně navržených majitelských prémií, které byly následně sníženy. V dostihovém programu si můžete přečíst, že byly majitelské prémie vypsány ve výši 250 tisíc korun (nárůst o 56,25 procenta), ale vzhledem k omezení, že čtyř až šestiletí koně mají nárok na polovinu z vypsané částky a sedmiletí a starší na nulu, bylo jasné, že pořadatel tolik peněz potřebovat nebude, neboť tři klání s majitelskými prémiemi byla vypsána pro čtyřleté a starší. Reálně tedy pražský pořadatel mohl vyplatit 165 tisíc korun (nárůst o 3,13 procenta).

Výsledek? Trojici českých odchovanců bude vyplaceno 52 tisíc korun (pokles o 13 procent). Ve třech z pěti uvedených dostihů čeští odchovanci na prémie nedosáhli. Nedařilo se trojici tříletých v Ceně Velké Chuchle, stejný počet koní se neprosadil ani v mílové dvojce, štěstí neměl ani kvintet v trojce na 1800 metrů. Trio úspěšných tvoří Vajgaros (chovatel I. Gregůrková, majitel Patrik ČR), Faraon (chovatel a majitel Rabbit Trhový Štěpánov) a Chemik (chovatel J. Pšurný, majitel Lokotrans).

Pokud jste v posledním dostihu věřili Tygru Rokytenskému, měli jste skutečně čich velké šelmy. Vždyť jen šest koní od roku 2003 odskočilo ve Velké Chuchli s vyšším kurzem na vítězství než zmiňovaný Tygr! V minulém roce stejný kurz, tedy 30:1 měli Vranka a Picca Bio. Právě svěřenec trenéra Hály má na svědomí, že nedělní průměrný výherní kurz má hodnotu 8,875:1, což je vysoko nad průměrem posledních čtyř let.

Za týden na dostizích na shledanou!