Po sobotním večeru se dá napsat, že se Galavečer koná i mnohým aktivním účastníkům dostihového sportu navzdory. Zájem oceňovaných není velký, o těch, kteří byli jen mezi třemi nejlepšími, o tom už se nemá cenu vůbec zmiňovat. Měla to být nablýskaná akce, která udělá důstojnou tečku za sezónou. Cílem bylo, aby se sešli všichni, kteří se během dostihových dní jen chvatně pozdraví, poklábosí a v příjemném prostředí se pobaví. Nyní to působí spíše jako povinnost dojet si pro ocenění a když se mi to nehodí, tak mě zastoupí kdokoliv. Když si nejdu pro ocenění, tak tam ani nejedu.
Je škoda, že dostihová obec bere Galavečer na lehkou váhu, degraduje tak svůj sport jako celek. Čím prestižnější akce, tím větší zájem nejen těch, kdo se v dostizích pohybují, ale i těch okolo nich. Právě ty je podle mého potřeba přilákat a přitáhnout. Minulý týden jsem v Pardubicích prezentoval, že jen v překážkových dostizích klesl počet majitelů z 334 v roce 1999 na 180 v roce minulém. Dle mého se jedná o mnohem vážnější problém než snižování počtu českých odchovanců na dostihových drahách. Ale to je trochu jiná písnička a té jsem se dnes nechtěl věnovat.
Prostějov nabízí pro Galavečer standardní podmínky, vždyť byl hostitelem již poněkolikáté. Napsat správné číslo není jednoduché. Marek Svačina sdělil, že první Galavečer se v Prostějově uskutečnil na počátku roku 2010, za sezónu 2009. Na tom Galavečeru jsem byl, pamatuji si, jak Radek Vraj předal Josefu Váňovi slivovici za třetí místo v anketě o nejlepšího sportovce České republiky. Poté Prostějov hostil s největší pravděpodobností další čtyři ročníky, tedy na začátku let 2011 až 2014. V roce 2015 se vrátil Galavečer zpět do Prahy a od té doby se Prostějov s Prahou střídají, a tak v sobotu vidělo moravské město již osmý Galavečer.
Tím jsou prostějovské divadlo a tamní Národní dům nejčastějšími místy konání slavnostního zakončení sezóny. Nejvíce ročníků viděla Praha, ale na mnoha různých místech.
Ptáte se, proč je padesátka v titulku? Protože Nagano Gold vyhrál jubilejní padesátý ročník ankety o koně roku. Ano té ankety, jejíž první vítězka, čtyřletá Caravela, byla dekorována za sezónu 1970. Na prahu ankety stál Turf klub, velmi aktivní organizace let sedmdesátých a osmdesátých. Poté, co počátkem let devadesátých let se situace změnila, anketu převzal Jockey Club a inovoval ji.
Ta poslední a velmi významná inovace přišla v minulém roce, neboť už to není jen anketa, ale také jsou zohledňovány výsledky na dostihové dráze. Podle jasně stanovených kritérií jsou výsledky bodovány a mají padesátiprocentní vliv v celkovém součtu. Zatím se změna týkala jen hlavní kategorie, ale myslím, že by se stejnou cestou měly vydat i další hodnocené kategorie.
Udivený výraz na moji tváři, vyvolal počet hlasujících, lehce jejich počet přesáhl šesti desítek. Počet tedy klesá a je to nepříjemné. Je to dáno pohodlností dostihové obce, nebo když není moc velká šance na úspěch, tak proč hlasovat a dát možnost vyniknout někomu z konkurentů? Asi je to částečně dáno i přezíravostí Galavečera samotného. Vítězství v anketě není nijak honorováno, je to jen čestné ocenění, na které po kratší či delší době bude sedat prach. Zůstanou jen vzpomínky. Je to opravdu tak málo?
Obrovskou škodu vidím v tom, že jména 49 předchůdců Nagano Golda nebyla alespoň v sobotu večer v Prostějově připomenuta. Jsou to zcela jistě velké osobnosti, po mnoha z nich by mohly být pojmenovány dostihy, ale tato móda už dávno v Česku nefrčí. Obecně asi osobnosti nemáme moc rádi, ale to je také jiný příběh.
Mějte příjemné dny, ať už se sněhem (v té východnější části republiky), nebo bez něj!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.