Číslo týdne - 130 - 10. 10. 2020

1874 5. listopadu toho roku se konal 1. ročník Velké pardubické. Na start dostihu se postavilo 14 koní a šest proběhlo okolo cílového mezníku. O dvě délky zvítězil šestiletý hnědák Fantome s jezdcem Sayersem, když nesl hmotnost 80,5 kg. Sochu prvního vítěze můžete spatřit před jednou z tribun na pardubickém závodišti.

4 Nejúspěšnějším koněm historie Velké pardubické je ryzák Železník, který se na start dostihu postavil osmkrát a čtyřikrát zvítězil. Poprvé se na start postavil v roce 1985 s amatérem Novákem a naposled v roce 1992 s Josefem Váňou. Železník, který reprezentoval stáj Státního statku Bruntál – Světlá Hora zvítězil v letech 1987, 1988, 1989 a 1991. Železník nasbíral také nejvíce účastí v dostihu 8, stejně jako Salvátor a Flang, o start méně mají Lady Anne, Maskul a Decent Fellow. Železník je taky jedním ze šesti koní, kteří dokázali vyhrát Velkou pardubickou třikrát za sebou (Epigraf, Sagar, Železník, Peruán, Tiumen a Orphee des Blins).

8 Historie Velké pardubické zná osm trojnásobných vítězů dostihu. Na Briganda (1875, 1877 a 1878) postupně navázali Lady Anne (1891, 1894, 1896), Epigraf (1957 až 1959), Korok (1969, 1971 a 1972), Sagar (1981 až 1983), Peruán (1998 až 2000), Tiumen (2009 až 2011) a Orphee des Blins (2012 až 2014).

17 Tolik ročníků Velké pardubické se v její více než 140leté historii nekonalo. Konání čtrnácti ročníků překazily válečné události. V letech 1876 a 1908 zabránily konání dostihu mrazy, ve druhé případě byl dostih o týden odložen, ale stejně počasí bylo proti. V roce 1968 se dostih nekonal z politických důvodů.

14 Nejstarším koněm, který vyhrál Velkou pardubickou, byl čtrnáctiletý Unkas, který se prosadil v roce 1954 v sedle s Ludvíkem Raimondem. Ve třinácti letech dokázali vyhrát dostih Vítěz v roce 1952 a v roce 1991 Železník. Ve dvanácti letech triumfovali Rayon de Lune v roce 1947, Koran v roce 1963, Peruán v roce 2000 a v roce 2014 Orphee des Blins, která je také nejstarší vítěznou klisnou v historii. Bohužel u čtyř vítězů z minulosti není znám věk a jsou uváděni pouze jako starší. Letos jsou na start čtyři dvanáctiletí koně, Catch Life, Hegnus, Ribelino a Vandual.

8:56,01 Od října 2015 je rekordem dostihu čas Ribelina ze stáje Lokotrans, který měl v sedle Pavla Kašného. Je zajímavé, že v posledních dvou případech, kdy se měnil rekord dostihu, byl vítěz diskvalifikován. V roce 2008 byl diskvalifikován pro nedodržení kurzu Amant Gris a o sedm let později pro doping Nikas. Právě ročníky 2008 a 2015 jsou zatím jediné, kdy se podařilo pokořit v minulosti naprosto nemyslitelnou hranici devíti minut. Ve zmiňovaných letech nosili koně 68 kilogramů, od roku 2016 nosí o dva kilogramy více, a tak se rekord bude překonávat obtížněji.

22 Tolik vítězů Velké pardubické zvládlo dostih v čase rychlejším než 10 minut. Do roku 1987 se zdála být tato hranice neprolomitelná. Prvním, kdo jí překonal, byl legendární Železník s Josefem Váňou při prvním triumfu. Posledním vítězem, který potřeboval ke zdolání kurzu více než 10 minut, byl v roce 2002 Maskul, 10:22,1. Od roku 2003 byl nejhorší čas vítěze v roce 2016, Charme Look vyhrál v čase 9:43,86, ale všichni účastníci nesli hmotnost 70 kilogramů. V posledních 17 ročnících (od roku 2003) byl třináctkrát čas rychlejší než 9:30 (mimo ročníky 2003, 2013, 2016 a 2017). V roce 2018 zaostal Tzigane du Berlais za hranicí 9 minut o 5 vteřin a 56 setin, loňský vítěz Theophilos se prosadil v čase 9:28,76. Právě celkový dostihu ukazuje, jak se Velká pardubická změnila v posledních třech dekádách.

24 V tolika případech byl rozdíl v cíli mezi prvním a druhým koněm více než dvacet délek. Téměř pětina ročníků skončila suverénním triumfem vítěze. Poprvé se výrok daleko objevil při devátém ročníku v roce 1883, kdy se prosadila desetiletá polokrevná Victoria a naposled byl výrok daleko v roce 2013, kdy podruhé vyhrála Orphee des Blins. Dvakrát dostih dokončil pouze jeden kůň, poprvé Slava v roce 1899 a druhý případ byl téměř o sto let později v roce 1993, kdy všechny nástrahy zdolal pouze Rigoletto.

Nos Nejmenší vzdáleností mezi dvěma koňmi v cíli je nos. Ten rozhodl Velkou pardubickou pouze ve dvou případech, poprvé to bylo v roce 1886, když se prosadil čtyřletý Hanno a na druhý případ si mnozí pamatují, neboť nastal v roce 2010, kdy o tento rozdíl porazil Tiumen Amant Grise.

28 Tolikrát se na start Velké pardubické postavil její rekordman Josef Váňa. Poprvé byl na startu v roce 1985 a s polokrevným Paramonem obsadil druhé místo za Festivalem. Poslední start absolvoval v roce 2014 s Tiumenem, kdy dokončili na šestnáctém místě. Celkem se Váňa ve Velké objevil v sedlech třinácti koní. Nejvíce startů, šest, absolvoval se Železníkem a Tiumenem. Druhým jezdcem s nejvyšším počtem startů je Dušan Andrés, který byl na startu dvaadvacetkrát.

8 Tolik vítězství vybojoval Josef Váňa ve Velké pardubické. Poprvé se prosadil se Železníkem v roce 1987, triumf si v následujících dvou letech zopakoval. Čtvrté vítězství legendární dvojice se zrodilo v roce 1991. Páté vítězství přidal s Vronským v roce 1997 a poslední tři v letech 2009 až 2011 s Tiumenem. Kromě osmi vítězství má Váňa na kontě sedm umístění na druhém nebo třetím místě. Druhá příčka v historických tabulkách patří Janu Faltejskovi s pěti triumfy (2012 až 2014, 2016 a 2018). Václavu Chaloupkovi a Peteru Gehmovi se čtyřmi triumfy patří třetí místo.

11 Tolik vítězů Velké pardubické připravil Josef Váňa v roli trenéra. První úspěch jako kouč si připsal v roce 1996 zásluhou Cipíska. O rok později slavil s Vronským, v roce 2001 po úspěchu Chalca a od roku 2006 až do roku 2011 nenašel ve Velké přemožitele (2006 Decent Fellow, 2007 a 2008 Sixteen, 2009 až 2011 Tiumen), jubilejní desátý triumf přidal v roce 2017 No Time To Lose a loni si zaknihoval triumf zásluhou Theophila. Druhým nejúspěšnějším trenér historie je Čestmír Olehla se šesti úspěchy a třetí příčka patří Františku Holčákovi s pěti.

1 Jediným trenérem, který dokázal připravit vítěze Českého (Československého) derby a Velké pardubické v jednom roce, je Josef Váňa. V roce 2011 se ve Velké Chuchli prosadil Roches Cross a v Pardubicích Tiumen. Letos České derby vyhrál Opasan připravovaný slovenským trenérem Jozefem Chodúrem, který ve Velké pardubické žádného svěřence nemá.

2 Dvojici jezdců se podařilo vyhrát oba nejprestižnější dostihy tuzemského kalendáře. Prvním byl Karel Holoubek, který vyhrál Velkou pardubickou v roce 1925 a v derby byl úspěšný dokonce dvakrát v letech 1927 (Dagobert) a 1928 (Blue Star). V moderní historii Holoubka napodobil Dušan Andrés, který vyhrál České derby v roce 1998 (Temirkanov) a Velkou o devět let později se Sixteen.

1 Pouze jediná žena-jezdkyně oslavila vítězství ve Velké pardubické. Desetiletá plavka Norma už měla odejít do chovu, ale komtesa Lata Brandisová přemluvila Zdenko Radslava Kinského, aby ji ještě jednou do dostihu přihlásil. Klisna v sedle s Brandisovou se mu v roce 1937 odvděčila sedmidélkovým vítězstvím.

Vítěze Velké pardubické dokázaly připravit dvě ženy. Lenka Horáková je podepsána pod hattrickem Peruána na sklonku devadesátých let 20. století, a Martina Růžičková pod triumfem Charme Looka v roce 2016. Letos posílají na start svého svěřence čtyři trenérky Jana Řezáčová, Štěpánka Myšková, Lenka Kvapilová a Hana Kabelková

29 To je maximální počet koní, kteří se postavili na start jednoho ročníku Velké. Rekordní účast jsme zaregistrovali v jubilejním 100. pokračování v roce 1990. Do cíle tehdy dorazilo 11 koní a zvítězila osmiletá hnědka Linbentína. Rekord v současné době nemůže být překonán, neboť se na start může postavit pouze 25 koní. V 21. století registrujeme nejméně startujících v roce 2007 - 13, naopak maximální počet 25 koní se představil v roce 2009. Z posledních deseti ročníků bylo v sedmi na startu 20 a více koní. Letos se jich na start postaví 18.

18 Tolik koní dostih dokončilo v roce 2009 a je to rekord dostihu. V roce 2014 to bylo pouze o jednoho méně. V roce 2009 byl na startu maximální počet 25 koní a pouze sedm jich neproběhlo okolo cílového mezníku.

1995 Tento letopočet je spojen s posledním vítězstvím zahraničního účastníka ve Velké. Tehdy se v dramatické koncovce prosadil desetiletý It’s A Snip v sedle se svým trenérem Charlie Mannem. Od vzniku Československa (od roku 1920, tedy v 91 ročnících dostihu) se zahraniční účastníci prosadili dvacetkrát (9x SSSR, 5x Německo, 2x Rakousko, 2x Anglie, 1x Francie a 1 x Bulharsko). Anglická vítězství nesou letopočty 1973 a 1995.

39 Tolik zahraničních koní se představilo ve Velké pardubické od roku 2001, v průměru tedy dva v jednom ročníku, ale v letech 2002, 2006, 2011, 2016, 2018 a 2020 se na startu neobjevil žádný. Letos bude na startu kůň připravovaný na Slovensku, což za klasickou zahraniční konkurenci považovat nelze, český a slovenský turf jsou stále velmi provázány a překážkové dostihy jsou na Slovensku popelkou, kdo chce něco v překážkách znamenat, startuje v České republice. Pouze 15 zahraničních koní Velkou pardubickou v novém miléniu dokončilo. Za sledovanou dobu odvezli cizinci z Velké pardubické 2 711 000 korun, což je nepatrná částka (3,1 %) z celkové částky 87,75 miliónu Kč. Výrazně statistikou zahýbalo druhé místo Urgent de Gregaine v roce 2017, což bylo nejlepší umístění zahraničního účastníka v novém miléniu. Loni v Anglii připravovaný Rathlin Rose skončil šestý. Po Velké pardubické absolvoval od listopadu do února ve Velké Británii šest startů byl desátý ve Velšské národní a maximem bylo lednové třetí místo v Plumptonu.

3 000 000 Částka v korunách, o kterou budou bojovat účastníci 130. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou. Velká je nejlépe dotovaným cross country dostihem v Evropě. Majitel vítězného koně si připíše na účet 1,2 milionu korun. Celková dotace se v posledních letech rozděluje mezi sedm nejrychlejších koní v cíli. O rovné tři miliony korun se poběží poprvé v historii. V roce 1997 se běželo o 2,8 milionu Kč a v roce následujícím již o 3,2 milionu. O 4 miliony se běželo poprvé v roce 2001 a v letech 2013 až 2019 se běhalo o 5 milionů. V letošním zvláštní sezóně klesnou celkové vyplacené dotace v Pardubicích o více než 4 miliony korun, zhruba o 30 procent proti minulým pěti letům.

55:1 Nejpřekvapivější vítězkou Velké pardubické od roku 1994, kdy jsou přijímány na závodišti kurzové sázky, se stala Orphee des Blins v roce 2012, která odskočila do dostihu v kurzu 55:1. Kromě Orphee měli vyšší než průměrný kurz ještě Cipísek v roce 1996 (15:1), Maskul v roce 2005 (10:1), Tiumen v roce 2009 (16:1) a v roce 2015 Ribelino (21:1). V posledních 26 ročnících se prosadili i čtyři koně, kteří doskočili do dostihu jako desetinoví favorité, Peruán (2000 – 1,8:1), Registana (2004 – 1,9:1), Tiumen (2011 – 1,7:1) a Orphee des Blins (2014 – 1,6:1), shodou okolností to bylo vždy v ročníku, kdy vyhráli Velkou pardubickou naposledy. Loni odskočil Theophilos v kurzu 3,5:1.

V letech 1969 až 1993 byly přijímány totalizátorové sázky na vítěze Velké pardubické a průměrný výherní podíl za čtvrtstoletí činí 115 korun za 10 vsazených. Nejpřekvapivější vítězkou se stala v roce 1990 Libentýna. Kdo na ni vsadil, bral 812 korun za deset vsazených. Naopak koňmi s nejnižším sázkovým poměrem byli v letech 1983 Sagar a 1988 a1989 Železník. V těchto letech bylo na vítězného koně vypláceno 22 korun za 10 vsazených. Více než desetinásobek vkladu byl od roku 1969 do roku 1993 vyplácen celkem šestkrát.

19 Nejmladším vítězem Velké pardubické se stal Josef Vavroušek, který se prosadil v roce 1956 v sedle Letce. Naopak nejstarším vítězem se stal v roce 1951 Vladimír Hejmovský. V tom roce byl v sedle Salvatora a bylo mu 59 let. V roce 2011, když vyhrál Josef Váňa s Tiumenem potřetí, bylo to pár dní před jeho 59. narozeninami.

7:20 V moderní historii Velké pardubické (od roku 1993) se sedmkrát prosadili čeští odchovanci a ve 20 případech importovaní koně. České chovatele potěšili Cipísek (1996), Vronsky (1997), Peruán (1998 až 2000), Chalco (2001) a Charme Look (2016). Osm vítězství mají na kontě koně narození ve Francii, tři v Německu a v Polsku, dvě v Sovětském svazu a USA, jednou vyhrál irský a anglický odchovanec. Letošní Velká pardubická bude soubojem českých a francouzských odchovanců. Koní bez sufixu za jménem se představí sedm (All Scater, Hegnus, Lodgian Whistle, Mahony, Player, Stretton a Talent), ve Francii se narodilo šest koní (Casper, Dulcar de Sivola, Mazhilis, Ribelino, Theophilos a Tzigane du Berlais). Po jednom koni se narodilo v Irsku (Bugsie Malone), Itálii (Catch Life), Velké Británii (No Time To Lose), Německu (Sottovento) a na Slovensku (Vandual).