O druhém srpnovém víkendu hostil Hoppegarten (podle mapy leží už za hranicemi Berlína v Braniborsku) vrcholné dostihové dny letošní sezóny, s vrcholem v podobě 127. Longines Grosser Preis von Berlin, jedné ze sedmi grup 1 běhaných u našich severozápadních sousedů. V průběhu celého roku hostí dráha celkem jedenáct dostihových dní. Do konce roku jsou na programu ještě tři, v úterý 22. srpna třetí letošní After-Work Raceday (začíná se v 17 hodin), v úterý 3. října je dostihový den u příležitosti německého sjednocení a poslední den je naplánován na sobotu 14. října.
Letošní sezóna je v Hoppegartenu jubilejní stopadesátou v historii, neboť poprvé se zde dostihy běhaly v roce 1868. Hlavním dojmem, který přetrvává, je že vše prakticky poskládané, žádné zbytečné přesuny. Svět koní a diváků se setkává nenásilně a oba se neomezují, nebo minimálně, přitom jako divák o nic podstatného nepřijdete. Ať už jde o sedlání, představení v paddocku, nebo naopak cestu z dráhy a potom dekorování vítěze. V průběhu celého dnes jsem viděl několik exkurzí běžných návštěvníků, kteří se mohli seznámit s vážnicí, mohli se podívat do paddocku a svým průvodcem byli detailně seznámeni se zákulisím sportu. Marně dosud přemýšlím, kde by bylo možné podobné exkurze pořádat u nás.
Záhy pochopíte, že divák je důležitou součástí dostihového světa. Ti, co mají místa v lóžích, mají k dispozici programy, sázkové tikety a také tužku. Srovnávat sázky v Hoppegartenu a u nás je naprosto nemožné. Od vchodu do areálu se setkáváte s lidmi, kteří vám nabízejí sázkové produkty a vedle tribuny je dokonce stánek nazvaný jako „škola sázení“. Několik hostesek se vám věnuje a vysvětluje taje dostihových sázek, nechybí ani graficky dobře vyvedené brožury. Evidentně je vidět, že se společnost Wettstar (v této společnosti má PMU majetkový podíl) snaží zlákat diváky do svých řad. Na tři hlavní dostihy brala sázky společnost PMU a obrat překročil 700 tisíc euro.
Na trávníku před tribunami jsou dvě zóny, jedna na běžné stání a druhá vyhrazená pro piknik. Do začátku dostihového dne jsou téměř dvě hodiny a první návštěvníci už roztahují deky a vytahují vlastní občerstvení, aby si užili příjemný den ve společnosti anglických plnokrevníků. V průběhu odpoledne je pikniková zóna zaplněna stejně jako prostor na stání. I tribuny jsou plné, přesto se s nikým netlačíte a do nikoho nenarážíte. Za tribunami se nachází občerstvovací zóna, několik stánků, některé s pitím, jiné s různými druhy pokrmů. Mezi stánky najdeme dostatek laviček i stolků, aby stolování mohlo být na patřičné úrovni. Jídlo koupíte v ceně do pěti euro. Také výběr pití je bohatý, od nealkoholických nápojů až po sekty. Ochutnaná teplá šunka v housce je lahodná za cenu 4,50 euro.
Nemluvě o podmínkách pro novináře. Vyhrazená místa jsou v místnosti naproti vážnici nebo v prvním patře, a tak udělat rozhovor s vítězem nebo jiným jezdcem není velký problém, vzájemně se zdržíte minutku. Nemusíte nikde daleko běhat, k dispozici je Wi-Fi, nechybí televize ani drobné občerstvení, přece jen trávíte v práci více než šest hodin. Program, dostihové noviny jsou samozřejmostí.
Není to tak dávno, co jsem se chtěl na jednom ze závodišť občerstvit po konci dostihového dne, už máme spočítáno, nic vám nemůžeme nabídnout, dostal jsem odpověď. V Hoppegartenu byly otevřené stánky i hodinu po posledním dostihu a lavičky byly minimálně z poloviny obsazené, k tomu hráli příjemně tři harmonikáři v hudebním altánu. Také německý pořadatel pamatuje na nejmenší návštěvníky a má pro ně připraveno několik atrakcí.
Nyní ještě jedna odbočka. Hoppegarten sice není Berlín, ale na hranice metropole jsou to zhruba dva kilometry, v areálu spatříte berlínské vlajky téměř na každém kroku. Na každé tribuně objevíte alespoň jednu velkou a několik stovek menších bylo v květinách. Navíc před hlavním dostihem byly rozdávány další berlínské vlajky. Zase naopak chyběly vlajky německé.
Odjížděl jsem s pocitem, že si odpoledne lidé v Hoppegartenu museli užít, každý podle svého a podle toho, kolik chtěl utratit. Vím, že pocit nevyjádříte penězi, ale někdy může být dobrá nálada a příjemně prožitý den, více než určitý finanční obnos.
Co vy na to?
Mějte příjemné dny a na viděnou na dostizích!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.