Zajímavosti závěrečné kvalifikace

Výjimkou byl minulý rok, kdy se na startu objevilo nejpočetnější pole za posledních deset let. Z třinácti účastníků se na start samotné Velké postavilo hned devět koní a platně se jich do cíle dostalo sedm. Tři dokonce mezi prvními pěti. Nejlepší trojice z loňské závěrečné kvalifikace, Ronino Valldemoso a Tiumen, hrála první housle i druhý říjnový víkend. Nestačila pouze na suverénní Orphee des Blins. Loňská edice však byla výjimkou potvrzující pravidlo.

Nadpoloviční většina účastníků dostihu se ve Velké představila ještě v roce 2009, kdy bylo na startu 11 koní a šest jich zamířilo do Velké. Letos čítá startovní listina 12 jmen. Dva účastníci mají kvalifikaci v kapse, šest koní figuruje na přihláškách do Velké a pokusí se podmínky splnit, trojice při zdárném absolvování může být dohlášena a pětiletý Moula si na možnost startu bude muset ještě rok počkat.

Zkušenosti v posledních šesti ročníků ukazují, že se nevyplatí dostih podcenit, neboť na startu se vždy objeví kůň, který se potom vyšplhá mezi nejlepší ve Velké pardubické. V roce 2007 finišoval na druhém místě Decent Fellow a stejné umístění bral také za čtyři týdny. O rok později sice Hirsch závěrečnou kvalifikaci nedokončil, ale ve Velké byl také druhý. Rok 2009, Numero Due druhý v září a třetí v říjnu.

Pouze rok 2010 nezapadá do našeho výčtu, neboť vítěz Valldemoso skončil na Taxisu a druhý Lirain finišoval „až“ šestý. O dvanáct měsíců později opět vyhrál Valldemoso, který byl o měsíc později třetí. V kvalifikaci se také představila populární bělka Sixteen, která brala třetí místo a o měsíc později pořádně prohnala vítězného Tiumena. O loňském roce už řeč byla, vítězný Ronino docválal za druhý vítězkou a trio nejlepších doplnil Tiumen.

Pozdější vítěz Velké pardubické v posledních deseti letech čtvrtou možnost na kvalifikaci nikdy nevyužil. Nejvýznamnější postavou posledních let je ryzák Valldemoso, který se představil v dostihu již čtyřikrát, v sobotu ho čeká již páté vystoupení. Při první účasti se do cíle nedostal, ale poté si připsal dvě vítězství a jedno druhé místo. Zajímavostí je, že Dušana Andrése v jeho sedle střídá Marek Stromský.

V posledních deseti letech se na start IV. kvalifikace, často běhané pod názvem Cena Bargiela, postavilo průměrně deset koní, sedm z nich se dostalo do cíle a tři z nich startují druhou říjnovou neděli ve vrcholu sezony. Letos budeme sledovat nadprůměrně obsazený ročník.

Nejúspěšnějším jezdcem poslední dekády zářijových kvalifikací je již zmiňovaný Dušan Andrés (v sobotu v sedle Cantridary), který zvítězil třikrát. Poprvé v roce 2006 s Ligretou trenéra Hrbáčka, o rok později vyhrál s Moning Letem a naposledy v roce 2011 s už zmiňovaným Valldemosem. Dva triumfy má na svém kontě Josef Bartoš. V roce 2008 se prosadil s Poccim a o rok později s Gawainem. Další vítězná jména? Luboš Urbánek, Jiří Kameníček, Tomáš Hurt, Jan Faltejsek a Jaroslav Myška.

Mezi trenéry se dvojicí triumfů může pochlubit severomoravské duo Čestmír Olehla a Jiří Uhl. V roce 2005 se prosadil Olehlův Hastaven a loni dominoval Ronino. Uhl připravil k dvěma triumfům Valldemosa v letech 2010 a 2011. Legenda Velké pardubické Josef Váňa připravila pouze jednoho vítěze závěrečné kvalifikace, a to Pocciho v roce 2008. Z rodinného klanu Holčáků si vítězství v posledních deseti letech připsal pouze syn, a to v roce 2004 zásluhou Nostalgie. Kromě známých trenérských jmen najdeme mezi vítězi také Lubomíra Špeldu, Víta Hrbáčka, Pavla Složila a Josefa Valáška.

Mezi nejrychlejším a nejpomalejším vydáním závěrečné kvalifikace je téměř minuta. Zatímco v roce 2003 dosáhl vítězný Vagant času 8:17,14, o šest let později si s nástrahami tratě poradil Gawain v čase 7:25,62. Většinou je však zapotřebí na vítězství času okolo 7:45. Samozřejmě záleží na stavu dráhy. Pokud vydrží střídavé počasí s přeháňkami, měly by být podmínky ideální.