Jak víme, více vítězství se za hranicemi narodilo v překážkových soubojích, čeští trenéři startovali za hranicemi ve 210 rovinových dostizích a „pouze“ 125 překážkových. Uspět v rovinovém klání v zahraničí je mnohem náročnější než v překážkách. 19 vítězství z 210 možností představuje úspěšnost devět procent. V překážkových dostizích se můžeme pochlubit dvaceti procenty, 25 vítězství ze 125 možností. Pokud statistiku rozšíříme o umístění je rozdíl ještě markantnější. Celkem jsme v roce 2013 registrovali 256 rovinových startů a z nich se „narodilo“ 120 umístění na prvním až pátém místě. To znamená, že na tabuli je v rovinovém dostihu v cizině zhruba každý druhý startující. V překážkách jsme napočítali 162 startů a 115krát přítomnost na tabuli, to znamená, že na dotaci dosáhne sedm z deseti startujících koní z české kotliny.
Itálie a překážky
Ptáte se po příčině? Ta je jednoduchá a má jméno Itálie. Na Apeninském poloostrově se v minulém roce konalo 175 překážkových dostihů, v 94 se představili čeští zástupci a dvacetkrát se prosadili. Vítězství ve všech italských překážkových dostizích dokázalo vybojovat 16 trenérů, alespoň několik stovek euro má ve statistice 46 trenérů. V Česku se konalo 158 překážkových dostihů, tedy srovnatelný počet, ale alespoň jedno vítězství si připsalo 49 trenérů a nějakou dotaci vybojovalo 96 jmen. Když se podíváme na italské statistiky blíže, zjistíme, že Paolo Favero, suverén tamních skoků, má v každém dostihu alespoň tři koně, celkem v roce 2013 posbíral 565 startů, druhý Francesco Contu 122 a třetí Josef Váňa 82. Zbylých 43 trenérů, kteří alespoň něco vydělali, si připsalo 248 startů. Mezi trenéry, kteří něco v italských překážkách v minulém roce vydělali, najdeme 8 českých trenérů. Průměrný počet startujících v dostihu nedosahuje ani čísla šest (možná ve statistice chybí několik startů koní trenérů, kteří nevydělali ani euro – pozn. red.) a dotace se většinou pohybují nad hranicí 10 tisíc euro! Pokud by italská strana posílala majitelům dotace na účty, jednalo by se zcela jistě o ideální destinaci pro dostihy. Takové podmínky jiná země světa nenabízí!
Z uvedeného je více než patrné, že v drtivé většině překážkových dostihů v Itálii je konkurence mnohem slabší než v evropských rovinách. Kromě Itálie se české stáje představily ještě ve třech zemích Evropy, Francii, Polsku a Švédsku, kde absolvovaly 31 start. V letošním roce se zřejmě statistika změní vzhledem k finanční situaci v Itálii. Dvě francouzská vítězství pocházejí ze 16 dostihů, tři polská ze čtrnácti možností, což je jasný důkaz, kde je to pro v Česku trénované koně snazší. Z jednoho startu na severu Evropy nelze dělat závěry. Celkem sedmnáct evropských závodišť vidělo koně připravované v Česku, deset drah francouzských, pět italských a po jedné polské a švédské. Je zajímavé, že ve výčtu chybí Švýcarsko, ač má v tuzemsku poměrně silnou podporu a tamní steeplechase se běhají o zajímavé finance, vždyť od roku 1993 jsme si tam připsali čtyři vítězství. Ani jeden start se neuskutečnil v Německu, zemi, kde jsme sbírali úspěchy především v devadesátých letech minulého století. Na druhou stranu je to jasný důkaz, že německý překážkový sport schází na úbytě.
Osm českých překážkových trenérů nasbíralo od roku 1993 v zahraničí alespoň deset čárek. Tabulce suverénně vévodí Josef Váňa, jehož svěřenci vyhráli v zahraničí 171 dostihů z 357, které naše stáje oslavily. Pokud přičteme 11 zásahů jeho manželky, každé druhé zahraniční překážkové vítězství nese Váňův podpis. Zbytek tuzemských trenérů se na rekordmana Velké pardubické kouká s uctivým odstupem. Zde si můžeme odvážit tipovat, že v nadcházejících dvaceti letech se situace nezmění, možná i mnohem déle.
Nejúspěšnější trenéři v zahraničních překážkových dostizích podle vítězství (1993 až 2013): 1. Josef Váňa 171 vítězství, 2. Čestmír Olehla 49 vítězství, 3. František Holčák 32 vítězství, 4. Radek Holčák 24 vítězství, 5. Václav Luka 13 vítězství, 6. Pavlína Baštová 12 vítězství, 7. Pavla Váňová a Grzegorz Wroblewski 11 vítězství. Dalších osmnáct trenérů má ve statistice jedno až čtyři vítězství.
Roviny a Francie
Rovinová statistika je ovlivněna především skutečností, že v Česku je připravováno několik koní německých majitelů, kteří logicky dávají přednost startům u našich západních sousedů, a tak nejvíce dostihů jsme obsadili právě v Německu, 92 na 14 závodištích. To, že druhou nejvyhledávanější destinací je Francie, má zásluhu především bošovický trenér Václav Luka, který v zemi galského kohouta obsadil 54 dostihů, celkem jsme absolvovali 76 francouzských vystoupení na 17 drahách. Třetí místo patří Rakousku, kde jsme startovali v 17 případech a připsali si 6 vítězství. Půltucet vítězství vybojovali čeští koně i v Německu…
Čtvrté místo patří s 11 starty Itálii, kde jsme vyhráli čtyřikrát, což znamená nejvyšší úspěšnost, ale stejně jako u překážek narážíme na finanční trable a v minulém roce přece jen nižší konkurenci (hodně německých stájí italské dostihy roku 2013 bojkotovalo). V Polsku, Maďarsku a Švýcarsku neabsolvovali čeští „rovináři“ ani deset startů v každé zemi a na vítězství nedosáhli. Překvapivá je tato bilance především u Polska, kde se v posledních letech podmínky zlepšily, dotace jsou vypláceny a jsou poměrně zajímavé. Do Maďarska to může být z české kotliny daleko a absence pod alpskými velikány ve Švýcarsku je zřejmě způsobena administrativními problémy při cestách přes hraniční přechody mimo Evropskou unii.
Nyní ještě návrat do Francie. Tři vyhrané dostihy ze 76 obeslaných nejsou žádná velká hitparáda, ale francouzská konkurence je trochu o něčem jiném než ve zbývajících zemích, kde čeští koně startují. Své o tom ví především Václav Luka, jak bylo výše uvedeno, obsadil celkem 54 dostihů, dva jeho svěřenci vyhráli, osmnáctkrát se umístili na dotovaných příčkách a ve 34 případech odjížděli s nepořízenou. Pro někoho jasný důkaz toho, že do Francie nemá cenu cestovat. Na druhou stranu hovoří finance. Za dvacet honorovaných vystoupení získali svěřenci Václava Luky 76 400 euro, tedy bezmála 2 miliony korun. V průměru to dělá 1414 euro na obeslaný dostih, což je téměř 37 tisíc korun, v letošním roce i více, neboť česká měna na podzim oslabila. Samozřejmě jsou tam i náklady na dopravu, ale zase odpadá ve většině případů zápisné…
O tom, že francouzská cesta nemusí být úplně marná, dal jasný důkaz český odchovanec Renny Storm, který ze tří startů jeden vyhrál a dvakrát doběhl třetí. Vítěz Velké jarní ceny a druhý z derby Talar startoval ve Francii třikrát, dvakrát doběhl čtvrtý a jednou šestý. Oba kvalitní koně se ve Francii neztratili, to znamená, že na úspěšné starty můžeme pomýšlet jedině tehdy, pokud se vydáme za hranice s nespornou kvalitou.
Zajímavá je také statistka nejlepších trenérů, jejichž svěřenci se za hranicemi dokáží prosadit. Na rovinách nenajdeme žádného suveréna Váňova typu a pro plný zásah vyrazilo za hranice daleko více jmen než na překážkách, celkem 43. Na rozdíl od překážkového pořadí se to rovinové zcela jistě v nejbližší době promění zejména na nejvyšších příčkách, neboť Roman Vítek už svou statistiku nevylepší.
Nejúspěšnější trenéři v zahraničních rovinových dostizích podle vítězství (1993 až 2013): 1. Roman Vítek 19 vítězství, 2. František Holčák 18 vítězství, 3. Václav Luka 17 vítězství, 4. Tomáš Šatra 12 vítězství, 5. Arslangirej Šavujev 9 vítězství, 6. Zdeno Koplík, František Vítek a Grzegorz Wroblewski 8 vítězství.
V zahraničí celý rok
Tuzemská sezóna sice trvá pouhých sedm měsíců od dubna do začátku listopadu, ale na zahraničních drahách se čeští vyslanci prezentují celoročně, tak tomu bylo alespoň v loňském roce. Nejméně dostihů, devět, obsadily české stáje v březnu. Patnáct absolvovaných dostihů najdeme v lednu a v dubnu. Naopak nejaktivnější byly realizační týmy v září, kdy bylo obsazeno 51 dostihů. Shodou okolností v tomto měsíci se zrodily také dvě vítězství v Gr. 1 dostizích. Pomyslné druhé místo patří srpnu se 47 dostihy a třetí červnu se 43 dostihy. Současná zima je pro přípravu dostihových koní ideální, a tak bude zajímavé sledovat, jestli se tento fakt projeví i na dostihových aktivitách.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.