Následující řádky nejsou vyčerpávající studií mapující dostihový život v České republice od roku 1976 do toho minulého, tedy za 40 sezón. Říká se, že 40 let jsou téměř dvě generace pro lidské pokolení. Je pravda, že tehdejší náctiletí už se pomalu chystají na zasloužený odpočinek. Než se začneme zabývat dostihovou problematikou, jen zmínka o průměrné mzdě. Podle Českého statistického úřadu byla v roce 1976 2 381 korun, o deset let později 2 984 korun, v roce 1996 9 825 korun, v roce 2006 již dosáhla 20 219 Kč a první tři čtvrtletí minulého roku činila 25 903 koruny. Nárůst průměrné mzdy byl tedy téměř jedenáctinásobný.
Československé derby se v roce 1976 konalo 27. června a celková dotace byla 250 000 Kčs. Zápisné činilo 5 500 korun. Velká pardubická byla odběhnuta 10. října 1976 a její dotace byla 220 000 Kčs. Každý z účastníků musel zaplatit tři tisíce, aby se mohl postavit na start 86. ročníku nejpopulárnějšího tuzemského dostihu.
27 Během čtyřiceti sezón se běhalo celkem na 27 závodištích. Ještě za dob Československa se běhalo v západní části federace na 19 místech, po vzniku České republiky, od roku 1993 se běhalo také 19 drahách. Na jedenácti z nich se běhalo v obou obdobích, tedy 1976 až 1992 i 1993 až 2015. Ovšem pouze na dvou závodištích, ve Velké Chuchli a Pardubicích, se běhalo každou sezónu. Všechna ostatní závodiště měla menší i větší výpadek. Třináct drah bylo v Čechách (Velká Chuchle, Karlovy Vary, Pardubice, Lysá nad Labem, Tochovice, Benešov, Hluboká nad Vltavou, Mimoň, Netolice, Kladruby nad Labem, Most, Kolesa a Mirošov). Na Moravě a ve Slezsku se běhalo na 14 místech (Slušovice, Veselí nad Moravou, Albertovec, Boskovice-Mladkov, Vizovice, Kojetín, Otice u Opavy, Olomouc, Brno, Světlá Hora, Hradec nad Moravicí, Olšany a Radslavice).
281 V polovině sedmdesátých let se v Česku neběhalo ani 300 cvalových dostihů za rok. V roce 1976 jich bylo 291, o rok později právě 281, což je nejmenší počet za sledovaná čtyři desetiletí. Hranice 300 dostihů za rok byla poprvé překročena v roce 1979. Jak se zemědělství v osmdesátých letech dařilo, počet dostihů přibýval, v roce 1988 byla poprvé překonána hranice 400 dostihů a o šest let později byla dokonce překonána hranice 500 dostihů za rok. Od roku 1993 bylo celkem třináct sezón s více než pěti sty dostihy za rok, „pouze“ deset sezón pod touto hranicí. Ale i tak jsou dnešní počty ještě v sedmdesátých letech nepředstavitelné. Zde ještě musím zmínit rok 2000, kdy se v Česku konalo 567 cvalových dostihů, což je víc než dvojnásobek, co v roce 1977. Jenom rovinových klání bylo na programu 399.
V roce 1976 byla na slovenských drahách, mimochodem devíti, odběhnuto 83 dostihů. V posledních letech se počet cvalových dostihů za řekou Moravou ustálil nad 160 v sezóně, a tak se zdvojnásobil. Při mnohem lepší komunikační síti než jaká byla sedmdesátých letech, je možnost startů pro tuzemské majitele bezmála dvojnásobná, než byla v polovině sedmdesátých let.
17 981 za zmiňovaných čtyřicet sezón (1976 až 2015) bylo odběhnuta celkem 17 981 cvalových dostihů, 12 550 rovinových a 5 431 překážkových, což dává průměr bezmála 450 dostihů na rok. V éře České republiky jsme si ovšem laťku posunuli o něco výše, od roku 1993 je průměr 510 dostihů za rok.
Velká Chuchle Dominantní postavení mezi závodišti v Česku má Velká Chuchle. V sedmdesátých a osmdesátých letech to platilo ještě více než dnes. Tehdy se na jižním okraji Prahy konalo více než dvě třetiny tuzemských klání, kromě rovinových i více než deset překážkových. Rovinové dostihy se v sedmdesátých letech mimo Prahu téměř nekonaly, pokud ano tak jejich počet nepřekročil ani dvě desítky. Z celkového počtu klání za čtyřicet let se v Chuchli konalo 40 procent dostihů. Až do roku 1994 se v Chuchli běhávalo okolo 200 dostihů za rok, výjimkou jsou roky 1985 a 1990, kdy se otáčel dostihový provoz kvůli výstavbě nové tribuny, a část provozu byla přesunuta do Karlových Varů. Maximum sledujeme v roce 1994, kdy se konalo 246 dostihů. V roce 1995 přišla do Chuchle insolvenční krize, ale v následujících letech se ještě podařilo hranic dvou stovek soubojů pokořit. Maximem po povodni v roce 2002 je 176 dostihů v letech 2004 a 2009. V současnosti se koná ve Velké Chuchli zhruba třetina tuzemských cvalových dostihů.
Pardubice Druhé závodiště, kde se běhalo celých čtyřicet let bez přestávky. V Chuchli počet konaných dostihů stagnoval nebo mírně klesl, v Pardubicích několikanásobně stoupl. V sedmdesátých letech se na východočeské dráze konaly zpravidla tři dostihové dny za rok, květen, srpen nebo září a říjen. Od roku 1999 se v Pardubicích koná minimálně 80 dostihů za rok, maximem byl letopočet 2002, kdy se Pardubicích uskutečnilo dokonce 95 klání. V roce 1977 bylo v Pardubicích odběhnuto pouze 15 steeplechase nebo soubojů přes proutěné překážky. Celkem se za 40 let uskutečnilo v Pardubicích 2532 dostihů, ale v období 1976 až 1992 pouze 663. Dlouhá léta se Pardubicích vyhýbaly rovinové dostihy, výjimkou byl rok 1982, kdy se jich konalo pět. Od roku 1995 se staly pravidelnou součástí programu, až v minulém roce se opět situace proměnila pouze ve prospěch překážek.
Karlovy Vary Na dráze ve Dvorech se ve sledovaných letech neběhalo v roce 1980. Ve druhé polovině sedmdesátých let nebylo závodiště příliš frekventované, konalo se tam maximálně dvacet klání za rok. V osmdesátých letech se situace začala pomalu zlepšovat, vrcholem byl rok 1990, kdy dráha hostila 138 klání. Po politických změnách se počet dostihů ustálil mezi třiceti a šedesáti za rok. Zásahem bylo zrušení překážkové dráhy uprostřed a vybudování golfového hřiště, ale překážky alespoň na oválu zůstaly zachovány. Celkem se v Karlových Varech za 40 let uskutečnilo 1553 dostihů.
Lysá nad Labem Další dráhou, která prošla v průběhu desetiletí výraznou změnou je Lysá Labem. I zde byla jedna přestávka, a to v roce 1982. Do roku 1993 se konaly v Lysé jeden až dva dny za rok a prim hrály převážně překážky. Roviny se v prvním desetiletí do roku 1985 nekonaly. V současné době už se konají spíše rovinové dostihy, ale dvě jedničkové steeplechase jsou pravidelnou součástí programu. Lysá hostila za 40 let 971 dostihů.
Slušovice Dráha zprovozněná v roce 1981 začala hrát brzy po svém zprovoznění podstatnou roli na české dostihové scéně. V osmdesátých letech patřilo slušovických druhé až čtvrté místo v počtu pořádaných dostihů. Začátkem devadesátých let se konalo na dráze více než sto klání za rok, což se podařilo pouze ve Velké Chuchli nebo v Karlových Varech. Začátkem 21. století dráha bojovala o přežití, v roce 2003 hostila pouze jeden dostihový den, ale v poslední dekádě se situace opět zlepšila a koná se tři až pět dostihových dní za rok. Ve Slušovicích se konalo celkem 1687 dostihů.
Most Na podzim roku 1997 se uskutečnila dostihová premiéra na velebudické výsypce, otevření této dráhy bylo dlouho očekáváno. Od roku 1998 se stal mostecký hipodrom pravidelnou součástí dostihového kalendáře a hostil zhruba 60 klání za rok. Druhý dostih v letošním roce bude v Mostě jubilejním tisícím od roku 1997. Během devatenáctileté historie se stal Most pilířem tuzemského turfu, proto jsou nepříjemné tamní současné potíže a omezování počtu dostihových dní, i když k dráze samotné bylo v průběhu její existence výhrad více než dost.
Uvedený půltucet závodišť je hlavním pilířem českého turfu v posledních čtyř desetiletí, uskutečnilo se zde celkem 14 980 dostihů ze 17 981 konaných, tedy 83,3 procenta. Do druhé vlny patří deset drah, kde se za uplynulá čtyři desetiletí konalo alespoň sto dostihů (Tochovice, Benešov, Hluboká nad Vltavou, Mimoň, Netolice, Veselí nad Moravou, Albertovec, Kolesa, Brno a Světlá Hora), bohužel provoz na čtyřech z nich je v současnosti již minulostí.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.