Nejstarším takovýmto závodem je však Velká liverpoolská, která se poprvé konala v roce 1836 v Anglii. Přesně o dvacet let později bylo právě v Pardubicích vybudováno dostihové závodiště a 5. listopadu v roce 1874 se začíná psát historie nejstaršího kontinentálního dostihu a jednoho z nejtěžších dostihů na světě – Velké pardubické steeplechase.
Na startu tehdy stálo čtrnáct koní a běželo se o osm tisíc zlatých, které si nakonec odnesl anglický žokej G. Sayers s plnokrevným hřebcem Phantomem. Dostih vzbudil veliký ohlas a od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let. Z politických důvodů se závod nekonal v roce 1968 a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908.
Ulrych Rosák a jeho šestiletý hnědák Jour Fix
První Čech až po 28 letech
V prvních desetiletích vítězili pouze cizinci. Angličané, Němci, Italové. První Čech si dojel pro vavříny až v roce 1902 a jmenoval se Ulrich Rosák. Začátky Velké byly někdy až úsměvné, když startovní pole čítalo pět koní, jeden ročník běžela dokonce jen trojice odvážných. V průběhu let se několikrát měnila dráha, respektive směr dostihu. Dnešní podoba pardubického závodiště se datuje asi od konce války. Dráha Velké pardubické je dlouhá 6 900 m a jezdce a jejich koně tu čeká 31 překážek. Nejznámější a zároveň nejtěžší překážkou nejen zde, ale i na světě je Taxisův příkop. Je čtvrtou překážkou dostihu a na koně tu čeká za metr šedesát vysokým a metr osmdesát širokým plotem dva metry hluboký a čtyři metry široký příkop. Jeho dřívější podoba byla ještě ďábelštější!
I další překážky jsou jen pro ty nejlepší a nejlépe připravené koně a jezdce. Jako například Irská lavice, Popovický, Francouzský nebo Havlův skok, Hadí příkop, Velký vodní příkop nebo Velký anglický skok. Povrch dráhy je převážně travnatý, část závodu vede i hlubokou oranicí.
Železník s Váňou
Zatím nepřekonaný Železník
Jedním z nejlepších koní, kteří tu kdy závodili, byl ryzák ŽELEZNÍK. Ten si tu jako jediný připsal čtyři vítězství a stal se tak legendou Velké pardubické. Ostatně v jeho sedle seděla též legenda tohoto závodu – Josef Váňa, který má ještě o tři vítězství navíc. V roce 1997 si doběhl pro prvenství s hnědákem VRONSKYM a vloni triumfoval s TIUMENEM.
Čtyři tituly pak má Václav Chaloupka a německý žokej Peter Gehm. Tomu se navíc podařilo vyhrát Velkou pardubickou čtyři roky po sobě.
Lata Brandisová a klisna Norma
První žena Lata, nejrychlejší z koní klisna
V průběhu historie se také dostihu zúčastnilo několik žen. Jako první Lata Brandisová, která dokonce v posledním předválečném ročníku v roce 1937 s klisnou NORMA zvítězila! Ve výčtu těch nejúspěšnějších nutno vzpomenout na žokeje Josefa Bartoše, kterému se podařilo s bělkou SIXTEEN doběhnout dostih pod devět minut v čase 08:58,99 minut.
Velká pardubická se koná každou druhou neděli v říjnu a je to nejen velký sportovní svátek, ale i svátek všech koňáků a turfmanů.
Legendární Taxisův příkop
