Jak náročné bylo získat čtvrtý španělský šampionát?
Ve finále to bylo docela snadný, rozhodlo se první týden v prosinci, kde se mi během týdne podařilo posbírat 12 čárek! Borja Fayos byl distancovaný a můj manažer toho využil nejlépe, jak mohl.
Na nervy bylo především období, než se začalo ve Španělsku běhat, musel jsem si zajistit druhou živnost, což se mi podařilo díky mým kontaktům ve Švýcarsku a Polsku, musel jsem cestovat po celé Evropě. Koně v naší stáji se připravovali stále, ti nejlepší koně startovali ve Francii, ostatní se dokázali prosazovat, když začala sezóna.
Díky krizi ve Španělsku jsem mohl jezdit v jiných zemích. Ve Švýcarsku jsem vyhrál Velkou jarní cenu pro trenérku Suterovou, se kterou jsem měl dohodu na celou sezónu, a dařilo se nám velice. V Česku jsem jezdil vynikajícího Sanoka a dodnes mě mrzí, že byl prodán před italským St. Legerem, protože jsem přesvědčen, že bychom Autora porazili. V Polsku jsem byl jako doma, tam se vždy velice rád vracím!
Letošní rok byl ve Španělsku hodně náročný, budoucnost tamních dostihů vypadá lépe?
Zatím to vypadá, že by neměl být problém. Ale před nedávnem byly ve Španělsku nové volby, a tak bude záležet, kdo se ujme funkce, pokud by to byl nějaký intelektuál, tak by mohl být problém, ale jinak by se mělo běhat bez problémů.
Jakých španělských vítězství si vážíte nejvíc?
Ve zbytku sezóny se odběhly všechny tradiční podzimní vrcholy, ale některé velké ceny byly zrušené, hlavně ty klasické. Na podzim se běhaly velké dostihy pro mílaře a vytrvalce, také dostihy pro kobyly a St. Leger. Někteří naši koně už se těchto dostihů nemohli zúčastnit nebo už nepodali takové výkony, jaké bychom čekali, neboť startovali ve Francii a na podzim už toho měli hodně za sebou. Nejvíce se mi dařilo s dvouletým Arguerem, prohrál v pouze při debutu ve Francii a v Madridu posbíral čtyři vítězství a vydělal 80 tisíc euro na dotacích. Tříletý Madrileno navázal na své výkony z Francie, kde jsme se umístili v listed dostizích a v Madridu to potvrdil. Bohužel se nám nepovedl průběh v největším dostihu podzimu a zůstali jsme na třetím místě. Za tři týdny jsme vše napravili v posledním srovnávacím dostihu sezony. Zmiňovaná dvojice jsou největší želízka do příští sezóny z naší stáje, ale nebudeme stavět jen na nich. Upřímně si myslím, že máme velice kvalitně nabito a podzimní nákupy ročků to jen potvrdily. Hlavní je abychom ambice potvrdily na dráze, což není nikdy jednoduché.
Před letošní sezónou jste prodělal operaci ramene, jak jste na tom nyní zdravotně?
Rameno drží, cítím se v pohodě, ale v současné době mám zlomenou kůstku v zápěstí, proto jsem byl při současné návštěvě doma u doktora Tomana v Plzni, který mi to prohlédl a řekl přesnou diagnózu. Není to jednoduchá diagnóza, bude to vyžadovat operaci, ještě půjdu na konzultaci v Madridu, ale v češtině jsem lépe pochopil svou situaci.
Jak dlouho trávíte čas doma?
Přiletěl jsem na vánoce, i když letos jsou trochu hladovější, neboť v sobotu jsem se vydal zpátky do Španělska a v neděli jezdím, trochu jsem tomu přizpůsobil dostihovou váhu. (úsměv)
Jaké máte plány na rok 2016?
Pokud budou pravidelně dostihy ve Španělsku, tak nebude na ježdění do zahraničí tolik času. Určitě bych chtěl startovat ve Švýcarsku v dostizích PMU, a také v Polsku, kde budu volný především v sobotu. Ani startům u nás se nevyhýbám a strašně rád se vracím, ale letos byla po mě minimální poptávka, většinu jízd jsem si musel shánět na poslední chvíli a na ty šancové koně už jsem se nemohl dostat. Spousta trenérů nechává jezdit svého koně jednomu jezdci nebo se spokojí s tím, kdo mu jako první zavolá. Dávají přednost jistotě před kvalitou. Proto kvalitní žokejové jako Chaloupka, Rája nebo Palík nejsou tolik vidět, jak by měli. Tomáš Lukášek to vyřešil po svém a rozhodně se mu to vyplatilo.
Stále pečlivě sledujete dostihové dění doma?
Když jedu dlouhou cestu za dostihy, tak si volám se známými a bavíme se o dění u nás. Současný vývoj mě docela štve. Myslím si, že by na místech v radách a asociacích měli sedět lidé, kteří problematice rozumí a mají zkušenosti z určitého oboru a budou se snažit o rozvoj sportu do budoucna.
Nemůžu dělat chytrého, protože všem činnostem detailně nerozumím, ale mám uši a snažím se tomu porozumět a udělat si na to vlastni názor. Dění u nás mi není ukradené, i já bych se v budoucnu chtěl vrátit, a tak mě zajímá, abych se měl kam vrátit. Zajímalo by mě, kam se vytratili lidé, kteří byli u převratu v českém turfu, nebo proč se straní jednáním a posílají za sebe jen plnou moc. Připadá mi, že změny, které by pomohly většině v českém turfu, jsou odmítány, a přijímány jsou věci, které pomáhají jen skupince zainteresovaných.
Jedním z našich problémů jsou sázky, jak jsou na tom ve Španělsku?
České sázky jsou hrozné, moc lidí to hrát nemůže tak jak by chtěli a spoustu lidí to od českých dostihů vyhnalo. Ve Španělsku byl také útlum v sázení, ale v Madridu na závodišti La Zarzuela je nová sázkovka, která má velmi dobré kurzy a snaží se sázení na dostihy dostat do všeobecného povědomí. Už v týdnu se mě lidé ve stáji ptají, koho si mají vsadit. Kurzy jsou lepší a obraty také rostou. Bez kvalitní nabídky nelze očekávat adekvátní poptávku, což bylo poznat na zářijovém EJC, kde se dalo vymyslet spoustu kvalitních sázkových příležitostí a ne jen ponechat na základní standardní nabídku! O tom nejlépe napsal Ferda Minařík. Zdá se mi, že lidé z Tipařova palce mají větší přehled o sázení než zaměstnanci Betina.
Jaké ohlasy jste zaznamenal na premiérový Evropský pohár žokejů, který byl jedním z vrcholů letošní sezóny?
Myslím si, že to byl velmi povedený dostihový den se vším všudy. Pan Kříž se svým týmem dokázal zorganizovat bohatý program jak pro lidi z turfu, tak pro normální návštěvníky. Pokud se podobný den uskuteční i v roce 2016, tak se máme všichni na co těšit ještě ve větší kvalitě než byla k vidění v letošním roce. Mrzí mě, jak se k tomuto projektu postavilo vedení Jockey Clubu ČR. Je pěkné, že se vedení chlubí skutečností, že se v letošním roce běhalo o rekordní výši dotací, ale bylo to hlavně díky dostihovému dni EJC a dostihu Josefa Váni koncem října, ale to už se nezmiňuje. Spíše se dozvíte, že to narušilo termínovou listinu a další negativní poznámky. Návštěvu Frankie Dettoriho v Pardubicích nemusím rozebírat!
Rád bych vyjádřil spokojenost s pořadatelem ve Velké Chuchli, při některých dnech bylo vidět, že se pan Vyhnálek se svým personálem snažil připravit, co nejlepší podmínky pro jezdce i pro koně. Bariéra na venkovní straně cílové roviny měla pozitivní vliv na dostihy.
Celkově mě mrzí, že je Velká Chuchle minimálně využívána pro trénink, protože by se zde dalo vybudovat zajímavé tréninkové centrum, ale k tomu jsou potřeba peníze a to je největší problém v českém turfu. Pokud stát nezabezpečí peníze na vyplacení prémií, tak ze sponzorských a soukromých peněz se to všechno táhnout nedá!
Zatím nebyl přidán žádný komentář.