Jak intenzívně vnímá Španělsko dostihový sport? Musíte tam teď být veliká celebrita, že?
Řekl bych, že Španělé vnímají dostihy podobně jako Češi roviny. Ale asi díky sázkám, které tu jsou v jakési státní loterii, která lidi velmi baví, jsou tu dostihy docela oblíbené.
A jako celebrita si opravdu nepřipadám (smích).
Které z těch více jak šedesáti vítězství má pro vás největší cenu?
V tuhle chvíli mám celkem šedesát čtyři vítězství a chtěl jsem udělat sedmdesátku, když se to tak pěkně vyvíjelo. Ale už to bohužel asi nestihnu.
Za naší stáj jsme vyhráli pár dobrých dostihů, ale hodně si cením vítězství, které jsem dosáhl s velmi dobrou starší kobylou. Získal jsem s ní celkem osm vítězství a letos co běhala to vyhrála, kromě jednoho druhého místa. Pak bylo jedno důležité vítězství s klisnou Opikkopi, kterou v práci jezdila moje žena Ingrid a s kterou jsem vyhrál Oaks. Myslím, že na tom měla velikou zásluhu právě Ingrid, která se téhle kobyle opravdu svědomitě věnovala. Navíc Opikkopi před tímto dostihem startovala pouze jednou v dostihu pro nezvítězivší a skončila čtvrtá. V následujícím výborně obsazené klasice vyhrála. Tohoto vítězství si opravdu v naší stáji velmi ceníme. Já osobně musím zmínit ještě jeden důležitý dostih a tím byl italský St. Leger s Donnem Hallingem. Ale vůbec nejcennějším dostihem, který bude u mne na prvním místě asi ještě dlouho je vítězství v Českém derby s Laureatem v roce 2006.
Jaký je podle vás Donn Halling kůň a jakou má před sebou budoucnost?
Václav Luka mi o něm vyprávěl ještě v době, kdy byly Hallingovi dva roky a už tehdy mne tenhle kůň zaujal. S každým dostihem jde nahoru. Přestože v Itálii vyhrál o nos, jsem přesvědčen, že tam byla ještě poměrně veliká rezerva. Navíc to byl jeho první start tak daleko od domova. Donn Halling stále zraje a já si osobně myslím, že i příští rok půjde jeho výkonnost nahoru.
Letos jste si připsal kromě španělských triumfů také vítězství v již zmíněné Itálii a také ve Francii. Které prostředí vám nejvíce sedí?
Mě se strašně líbí Itálie. Jezdí se tam dobré tempo a například v Milánu je veliké závodiště, kde se nemusí tolik bojovat o pozice. Tam je to hlavně o tom, správně odhadnout tempo a pak nastoupit v ten správný okamžik.
Nejvíce nervózní jsem ve Francii, kde nikdy netušíte nic dopředu. Jak se poběží, jaké bude tempo. Jezdíte tam s žokeji, které neznáte, ale kteří jsou velmi dobří profíci. Letos jsem jezdil ve Francii mockrát. Naposledy to bylo v Marseille, kde bylo malé závodiště na písku dvanáct set metrů dokola. Fíroval jsem tam dostih na dva tisíce šest set a dělal jsem tempo rychlé jak jsem jen mohl a pro ně to bylo stejně pomalé! Dostihy se tam běhají podle toho, o jaké se jedná závodiště a na jakém je to podkladu. Je to tam zkrátka takové nevyzpytatelné.
To tady ve Španělsku nebo v Itálii se dá hodně dobře předvídat jaký bude průběh dostihů. Ve Francii můžete mít výborného koně a stejně vůbec není jistě, jak dopadnete.
Jaké máte vztahy s druhým mužem šampionátu Julienem Grosjeanem?
Upřímně řečeno, s nikým tu kamarádské vztahy nemám. Vše se odehrává na profesionální bázi a domnívám se, že se tady ani na něco takového nehraje. Nevidím to ani u ostatních kolegů. Řekl bych, že je tady více rivality než v Česku. Doma jsem měl kamarády jako například Tomáše Lukáška nebo Mildu Zatloukala, s kterým jsem bydlel na patře a spolu jsme se nadělali spousty lumpáren. V Česku jsme více taková „dostihová rodina“.
Jaké máte plány do příští sezóny resp. pro příští rok?
Nikterak zvlášť neplánuji. Zatím zůstávám ve Španělsku a pak se uvidí. Díky dobrým výsledkům snad budu mít ve stáji i lepší pozici, kterou jsem měl do dneška. Takže sezónu určitě začnu ve Španělsku a dál to nechám osudu.
Když jsme si domlouvali tenhle rozhovor, říkal jste, že dnes večer jdete na ligu mistrů. Hraje Real Madrid s Ajaxem Amsterdam, komu fandíte a kolik to tipujete?
Já fandím Barceloně, ale moc se těším na tu atmosféru. Jen mi trochu vadí, že je tu docela zima. A jak to dopadne nevím, ale to víte, Real je Real...
Kde prožijete Vánoce?
Tak holky už odjely do Čech, protože Viktorka chce stihnout Mikuláše. Já tu mám distanc na patnáct dní a přehodil jsem si to na konec prosince. Když to všechno klapne, tak budu na Vánoce v Česku.
