Stále nevěříte, že by letošní polský šampionský titul nemusel dopadnout?
„Už je to tutový, není nikdo, kdo by mě mohl ohrozit, poslední tři dostihové dny už je to jen formalita, kolik se mi podaří vyhrát v sezóně dostihů.“
Kdy jste se letos definitivně rozhodl pro polskou cestu, v první části sezóny jste startoval doma i ve Varšavě.
„Bylo to někdy okolo velkých prázdnin, kdy jsme byli na čele šampionátu s Mazurem a měli jsme náskok zhruba patnáct až dvacet vítězství na ostatní, byla šance na to uspět v šampionátu. V tu chvíli jsem se dohodl se Zdeno Koplíkem, u kterého nyní pracuji, že bych začal jezdit pouze do Polska, on s tím souhlasil, že všechny naše koně bude jezdit Radek Koplík nebo někdo jiný.“
Jak cestujete pravidelně do Varšavy, cesta není zrovna jednoduchá?
„Docela často lítám, když se mi nepodaří sehnat vhodnou letenku, tak jedu vlakem. Jenom jednou jsem tam jel letos autem, ale je to 800 kilometrů, a tak je to hodně náročné.“
Jak spolupracujete s polskými trenéry, máte s někým z nich smlouvu?
„Jezdím pro trenéra Olkowského, který mi vlastně dělá i manažera, protože tam je to s přihláškami složité, vycházejí na poslední chvíli ve středu a ve čtvrtek je startka, to bych neměl šanci si sám zajistit koně. Navíc mám smlouvu s jedním majitelem, kterému jezdím dobré koně. Smlouva s majitelem je dost důležitá, abych tam mohl jezdit, náklady na cestu jsou dost vysoké.“
V létě jste mluvil o tom, že máte šanci jít na zimu jezdit do Dubaje, je tato nabídka stále platná?
„Už není. Měl jsem jít jezdit k trenérovi, který měl 35 koní, ale přišel k němu nový majitel a má koní 60. Nechtěl si brát někoho, koho nezná, tak si vzal dva Angličany, které zná a vše běží ve starých kolejích. Měl jsem tři týdny do odletu, když mi zavolal, že angažmá nebude. Trochu to mrzelo, ale nedá se nic dělat.“
Jak tedy strávíte nadcházející zimu?
„Dojezdím sezónu v Polsku, kde je poslední dostihový den na programu 22. listopadu a potom si dám měsíc dovolenou. Po Vánocích buď se dostanu do Španělska, kde něco vyřizuje Pinďa Janáček, to by mohlo být s dostihy. Když to nevyjde, tak bych šel do na tři měsíce do Anglie, to by bylo bez dostihů. Samozřejmě, je to nyní trochu jednodušší, když ve svém životopise budu mít uvedeno, že jsem šampion. Zimní angažmá bych měl mít vyřízené během prosince.“
Následující rok budete opět působit v Polsku?
„Budu mít sezení s majitelem, se kterým mám v současnosti smlouvu, jestli ji prodloužíme a soustředím se pouze na Polsko. Zatím je to otevřený. Za víkend sice odjezdím deset až jedenáct dostihů, ale cestování je drahé, tak musím mít smlouvu s majitelem.“
České dostihy znáte velmi dobře, polské také. Můžete tedy srovnávat dostihy v obou zemích, jaké je to srovnání?
„Řekl bych, že dostihy jsou v obou zemích na stejné úrovni. My máme dobré koně, oni mají dobré, je to srovnatelné. Poláci akorát nejezdí tolik do zahraničí jako my. Pouze o letošním suverénovi, neporaženém Va Bankovi jsem slyšel, že by měl příští rok vyrazit do Francie, ale to je jeden.
V současné době se tam běhá i o lepší peníze. U nás se obyčejné jedničky běhají o 135 tisíc, v Polsku o 200 tisíc, takový dostih je minimálně jeden za víkend. Peníze do dostihů mají zajištěné ještě na tři roky. Rozběhlo se tam sázení na francouzské dostihy, a tak jim PMU dává také nějakou korunu. Navíc když se sežene sponzor na dostih, tak se peníze do dostihu ještě zvýší. Pokud je dostih vypsán o 300 tisíc a sponzor dá 200, tak těch 200 jde na zvýšení ceny dostihu a jsou to plusové body. Pokud nejde kůň na doping, tak mají všichni do dvou týdnů peníze na účtu.“
Vy osobně jste v Polsku spokojen?
„Mám výhodu, že se dostanu na dobré koně, tím se mi daří, a mám šanci se dostat na další dobré koně. Navíc jsem tam spokojen i s lidmi, ať jsou to trenéři nebo majitelé.“
Domů se neplánujete vrátit?
„Kdybych dostal takovou nabídku, jako mám v Polsku, jezdil bych doma, nebylo by tolik cestování. Ale mám rodinu, kterou musím uživit, tak jdu tam, kde mi dají lepší nabídku.“
Zatím nebyl přidán žádný komentář.