Francouzské sázky pod patronátem PMU
Také Francouzi žehrají na to, že se sázkám tolik nedaří, navíc v letošním roce stouply daně, a tak na hru zřejmě tolik nezbývá, ale pokud se podíváme na sázky, které bere společnost PMU na zahraniční dostihy, výsledky rozhodně špatné nejsou. Navíc obraty byly vysoké i při klusáckém vrcholu sezóny, Ceně Ameriky, kdy se prosázely desítky miliónů eur.
Na zahraniční dostihy se ve Francii tolik nesází jako na ty tuzemské, ale v roce 2014 bude brát společnost PMU sázky na 409 dostihových dní ze sedmnácti zemí světa. V lednu se sázelo 66 dostihových dní z 13 zemí, celkem nabídka čítala 403 klání buď rovinových, nebo klusáckých. Žádný překážkový den z Anglie nebo Irska nabízen nebyl, pouze jednotlivá klání, ale ty v našem sledování zahrnuta nejsou.
66 dostihových dní můžeme rozdělit do dvou kategorií, polední, těch bylo v nabídce 21, vždy od středy do pátku a v nabídce byly dostihy z Jižní Afriky, Singapuru a Austrálie. Sázející si mohli vsadit celkem na 84 dostihů a celkový obrat v sázce na vítěze a na místo byl 5 445 956 euro, což je 64 832 euro na jeden dostih. Ostatní typy sázek mohou činit 60 procent až dvojnásobek této sumy, a tak se dostáváme k celkovému obratu na dostih mezi 100 až 130 tisíci eury. Odvod pořadateli dostihu činí tři procenta obratu, a tak do dalekých destinací letí 3 až 3,9 tisíc eur na jeden dostih.
Dvě třetiny dostihových dní byly nabírány v podvečerním čase, zhruba od 16 do 21 hodin s několika výjimkami. Jeden dostihový den se skládal ze šesti až osmi dostihů. Celkem se během sledovaných 45 dostihových dní odběhlo 319 dostihů a celkový obrat se vyšplhal na 46 871 025 euro, což představuje průměr 146 931 euro. Pokud se na uvedená čísla podíváme stejnou optikou jako na polední sázky, tak se obrat na dostih pohybuje mezi 230 a 290 tisíci eury, což představuje odvod 7000 až 8700 euro na dostih. Takový obrat by mohl být i u Velké pardubické, které by se náběr sázkovou kanceláří PMU mohl týkat jako první v české kotlině, pokud se podaří vyřešit všechny administrativní záležitosti. Divíte se, že jsou potom dostihy dotovány i sedmi tisíci eury na dostih jako je to tomu v případě německých klusáckých dostihů? V Rakousku se dostihy pod patronátem PMU běhají o 5500 euro, které si rozdělí sedm nejlepších.
Podvečerní sázky by se v ideálním případě mohly týkat také České republiky (samozřejmě by musela být splněna řada podmínek, což by nebylo jednoduché…). V lednu se dalo sázet na podvečerní dostihy z deseti zemí, Spojené arabské emiráty (Dubaj), Belgie –po 6, Španělsko, Německo, Nizozemí – po 5, Anglie, Argentina, Uruguay – po 4, Rakousko a Chlie – po 3. Ve 25 případech přesáhl obrat na den více než milión euro. Vysoký obrat najdeme u dostihových dní v šesti zemích, Španělsku, Dubaji, Německu, Nizozemsku, Belgii a Rakousku. Nižší obrat jsou na dostihy v jižní Americe a také v anglickém Wolverhamptonu, kde byla většinou málopočetná pole. Průměr na dostih při miliónovém dostihovém dni byl 169 223 euro, tudíž i odvody byly vyšší až k hranici 10 tisíc euro na jedno klání.
Také v dalším průběhu sezóny bude sázková kancelář PMU brát sázky na zahraniční dostihy. Ještě v únoru a březnu a potom v listopadu a prosinci počet dostihových dní dosáhne pěti desítek na měsíc, neboť to se ve Francii tolik neběhá jako v letních měsících. Od dubna do října se počet zahraničních sázkových dostihových dní pohybuje okolo dvaceti na měsíc. K výše zmiňovaným zemím se ještě přidají Švýcarsko, USA, Maroko a Malta. Poslední dvě zmiňované země jedním dostihovým dnem, USA jsou v přehledu díky dvěma dnům Breeders‘ cupu a jednomu Hambletonianu.
Pravidelně jsou přijímány sázky na dostihy v sedmi evropských zemích (v závorce uveden počet dostihových dní v roce 2014 a typy dostihů, na které se sází), Německu (51, roviny a klusáci), Belgii (48, roviny a klusáci), Švýcarsku (41, cvalové a klusáci), Anglii (36, roviny), Španělsku (26, roviny a klusáci), Nizozemí (21, klusáci) a Rakousku (10, klusáci). Z uvedeného je patrné, že na drtivou většinu belgických a švýcarských dostihů se berou ve Francii sázky, a tak tamní situace je poměrně příznivá.
Ideální by bylo, kdyby se osmnáctou zemí světa, na jejíž dostihy by se dalo sázet ve Francii, stalo právě Česko. Otázkou je, zda je o takový projekt mezi tuzemskou generalitou zájem nebo ne?
Švédsko
Pojďme se ještě na skok z klimaticky příznivé Francie podívat do chladného severského Švédska. Tamním dostihům vévodí klusáci, kteří běhají na několika drahách každý den v roce, ale cvalovému provozu se tam také nedaří vůbec špatně. Kromě března, kdy se velmi obtížně upravují pískové dráhy, se běhá minimálně jednou týdně celý rok, a tak nás zajímalo, jak jsou tamní sázky na rovinové dostihy populární?
Sledovali jsme poslední tři neděle, kdy se vždy běhalo na závodišti v Täby na severním okraji švédské metropole, Stockholmu. Celkem se za tři dostihové dny (19. ledna, 26. ledna a 2. února) odběhlo 18 klání, jejichž souhrnná dotace byla 917 040 švédských korun (v době vzniku tohoto článku byla jedna švédská koruna 3,11 Kč), což představuje průměrnou dotaci 50 946 švédských korun (158 442 Kč). Klání nejnižší kategorie byla dotována 28 500 korun a ta nejprestižnější téměř osmdesáti tisíci korunami. Navíc zápisné do dostihů dosahuje několika sto korun. Před rokem v době naší návštěvy byla přihláška do provozního rovinového dostihu 100 švédských korun.
Na švédské rovinové dostihy je přijímáno několik typů sázek, hlavní je V4, uhodnout vítěze ve čtyřech vybraných za sebou jdoucích dostizích. Obrat na tuto sázky činí přibližně třetinu až polovinu sázkového obratu na dostihový den. Dále velmi populární je sázka Lunch Double, neboli uhodnout vítěze dvou po sobě jdoucích dostihů, které jsou přenášeny televizí. Samozřejmostí jsou sázky na vítěze, na místo a na pořadí dvou koní v cíli. Během zmiňovaných tří dostihových dní se ve Švédsku na cvalové dostihy prosázelo 11 229 372 švédských korun, a tak vyplacené dotace činí 8,2 procenta sázkového obratu. Což je téměř ideální stav.
Se Švédskem se můžeme srovnávat, neboť země má necelých deset miliónů obyvatel, sice větší rozlohu, ale to nemá vliv na sázení a klima tam není příznivější než u nás. Jak je patrné, za tři cvalové dostihové dny si každý Švéd musel vsadit alespoň korunu na klání v Täby… Možná i to by mohla být inspirace pro české dostihy.
Jak bylo napsáno výše, popularita klusáků je nesrovnatelně vyšší. Na sobotní klusácké dostihy, kdy je přijímána sázka V75, ve které je potřeba uhodnout vítěze sedmi po sobě jdoucích dostihů (ale to si ještě možná mnozí pamatují z doby, kdy byl také v Česku neúspěšný pokus se sázkou V65…), celkový sázkový obrat přesahuje 100 miliónů švédských korun a to prý v zimě se sází daleko méně než v létě, neboť v zimních měsících vládne na severu tma a pochmurná nálada. V létě za bílých nocí se sází daleko více.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.