Sanok s Janáčkem suverénně kralovali v poslední klasice

Sanoka na supervytrvalecké distanci nedokázal v neděli v podvečer unavit nikdo. Nejprve si diktoval tempo podle svého a v cílové rovince se snažila Amga River, ale marně. „V oblouku se trochu propadal, myslel jsem si, že nebudu mít tolik v ruce, ale když jsem ho pobídl, tak zabral a zrychlil,“ sdělil žokej Václav Janáček. V cílové rovině koni našel ideální stopu a několik metrů před cílem už se mohl postavit ve třmenech a vítězně mávat divákům. „Zhruba 250 metrů před cílem jsem viděl vedle sebe koně, ale ta distance mezi námi byla stále stejná, tak jsem 100 metrů před cílem věděl, že to klapne.“

Wroblewski byl od poloviny července přesvědčen o tom, že v St. Legeru musí mít Sanok v sedle Václava Janáčka. „Sotva Sanok proběhl v Mostě cílem, tak mi volal Greg Wroblewski, jestli bych mohl přijet jezdit,“ přiznal Václav Janáček. Asi mu úplně nesedělo, že St. Leger byl až jako poslední v pořadí, protože v půl osmé mu z ruzyňského letiště odlétalo letadlo zpátky na Pyrenejský poloostrov, a tak z vyhlášení běžel rychle pod sprchu a do letadla. Grzegorz Wroblewski si mohl v klidu vychutnávat vítězné pocity. Připsal si letos deváté rovinové vítězství, i když jak sám říká je spíše překážkový trenér. Také se Sanokem stále plánuje překážkovou kariéru. „Uvidíme, kam až dojde, jaký bude jeho strop v rovinových dostizích, když to nepůjde dál, půjde na překážky,“ říká rezolutně Wroblewski a dodává: „Pokusíme se najít jeho maximum na rovinách.“ Podle trenéra je to typický vytrvalec s potenciálem na distancích více než tří kilometrů. „Kromě toho, že se převalil, neměl žádné problémy, tak příští start by měl mít za čtyři týdny při Evropském poháru žokejů.“

Sanok figuroval na startovní listině Polského derby, ale tam kvůli zdravotnímu problému necestoval, před sezónou s ním Wroblewski neměl ani klasické ambice, do St. Legeru byl dohlášen. V neděli se polský rodák Sanok se vrátil téměř po pěti měsících do velké Chuchle a udržel si zdejší čistý štít. Vyhrál první dostih letošní sezóny, tehdy Wroblewského překvapil, který si myslel, že záhy půjde do skoků. V Karlových Varech a Mostě se mu tolik nedařilo, ale v polovině července v Mostě vyhrál a naznačil, že se s ním musí počítat. Do závěrečné klasiky odskočil jako třetí favorit 5,5:1 a stejně jako v sobotu v Mostě i v neděli v Chuchli se v jedničkovém klání prosadila třetí šance.

Druhá finišovala poctivá Amga River. Bajuržan Murzabajev nebyl po doběhu úplně spokojen, třetí letošní klasika mu utekla mezi prsty. „Splnil jsem ordre trenéra, měl jsem jít z posledního místa, věděl jsem, že na 2800 metrů bude kobyla o dírku lepší, pro ni jsou dobré dlouhé dostihy. V rozhodující chvíli v cílové rovině jsem Vencu potlačil a už se to dohnat nedalo, vzhledem k tomu, že měla už osmý start, bylo to výborné.“ Murzabajev se může pyšnit skvělou bilancí z letošních klasik, dvě vítězství, dvě druhá místa a jedno čtvrté. Společně s 34 triumfy na kontě je jasné, kdo suverénně vládne jezdeckému šampionátu.

Josef Váňa si sice vzal v neděli odpoledne svůj vítězný klobouk, ale tentokrát byl Touch of Genius téměř pět délek od vítěze. „Rozhodující byl karambol u internátu, kdy do nás druhý kůň ze stáje strčil, Jarda málem spadnul a potom už to nebylo ono. Budeme mu to muset někdy vrátit, asi za čtyři týdny při Evropském poháru žokejů,“ sdělil Josef Váňa. Prémii pro nejlepšího českého odchovance vybojoval čtvrtým místem Lorpen a potvrdil, že pátá dotace z Velké jarní nebyla náhodná. „Myslím, že to je paráda. Věřil jsem mu, že předvede dobrý výkon, protože vím, že Jarda Myška dokáže koně připravit. Po startu byl trochu rychlejší, protože šel při posledním startu 1600 metrů, ale srovnal jsem ho za Janáčka. V cílové rovině jsem mu našel cestu a na lepší umístění to asi nebylo,“ sdělil spokojený žokej Michal Mach.