Jak se cítíte opět doma?
Je to nepopsatelný pocit. Pro mě je to srdcová záležitost. Česko mám strašně rád a rád se sem vracím. Nejraději bych tu byl celý život, ale okolnosti mne zavedly jinam a když se daří, tak se to musí využít a popojít zas o kousek dál. Domů mě to hrozně táhne a jsem sám zvědav, jak tomu dlouho odolám.
Máte velmi slušnou bilanci a ve Španělsku vedete šampionát. Nepřemýšlel jste o tom, že by vám už mohlo být Španělsko „malé“?
To je těžké. Každý si musí uvědomit na co opravdu má. Přiznám se, že jsem sám překvapen z toho jak se mi daří. Osobně nejsem o svém stylu úplně přesvědčen, ale ti koně utíkají a výsledky jsou. Takže asi tam bude něco dobrého, ale já si nemyslím, že bych se vydal na další level, jakým by mohla být Francie nebo Německo. Možná začít na malých závodištích, ale to je další rok strávený budováním kontaktů. Navíc máme dceru těsně před školkou a to by bylo vše zas o něco těžší. Takže buď Španělsko nebo návrat domů, ale za nějakých rozumných podmínek, který by mi seděly a dalo by se z toho normálně žít.
Dostihová sezóna ve Španělsku nikdy nekončí a vás zanedlouho čeká plážový dostih. Povězte o tom něco.
Před týdnem jsem již jedny takové dostihy absolvoval. Je to třídenní akce a někteří koně běhají klidně třikrát za sebou. Každý den jeden dostih. Je to takové specifikum těchto dostihů a ve Španělsku mají velikou tradici a těší se veliké divácké oblibě. Máme jednoho koně chystaného do hlavního dostihu a s ním jsem vyhrál zadrženě přípravný dostih, takže doufám, že se mi s ním ve středu podaří vyhrát. Loni jsem měl také favorita, ale bohužel jsem s ním zabloudil až do moře. Ono to není zas tak jednoduché, neboť dráha se v průběhu dostihů mění v závislosti na přílivu a odlivu. Hlavně večer je odliv velmi nevyzpytatelný a vy musíte vědět kam jedete.
Na který dostih, případně na kterého koně se zde v Čechách těšíte nejvíce?
Tak dneska určitě na Sharpoura i když to bude mít trochu složitější po tom výletě do Francie, kde neuspěl. No a v neděli se těším na všechny dostihy. Víte, mě je to jedno i když dostanu nějakou „herku“ tak se dokáži vyhecovat, abych i s ní vyhrál (smích).
Já jsem rád, že jsem v Česku a dostihy jsou jen takový bonus, abych si na ten výlet vydělal.
V letošním prvním čísle Galopp Reporteru vyšly fotky s vaší manželkou Ingrid. Jak se vám líbily?
Ona je pěkná ženská a ty fotky byly velmi pěkné a vkusné. Ne že bych to nějak schvaloval, ale nebránil jsem jí v tom. To víte, každý chlap si tu svou ženskou chrání.
Co byste popřál českému turfu?
Hlavně dlouhověkost a více peněz. Dneska se dočtete na internetu v různých otevřených dopisech spoustu kladných věcí, ale všechno má své pro i proti. Všechny ty kladné věci a nápady by chtělo hlavně realizovat. O nic víc nejde.
Například některé země sousedící s Francií žijí z PMU (televizní a sázková společnost – www.pmu.fr), která občas financuje dostihy. San Sebastian z toho žije a doufám, že příští rok by se měl zapojit i Madrid, který si od toho držel odstup, ale pochopil, že za televizní přenosy jsou slušné peníze, za které se mohou udělat dostihové dny. Tak proč ne v Česku. Navíc jsem slyšel, že i Česko podobnou nabídku dostalo, ale tato nabídka byla odmítnuta. Tuto informaci mám ale z druhé ruky, takže si nemohu být jist, že se zakládá na pravdě.
Kdyby však ano, byla by to jedna z možných cest, ale jsem pouze žokej a neznám do hloubky problémy žokej klubu, ale velmi si přeji, aby se situace v českém turfu stále zlepšovala a české dostihy se dostaly výš. Kdyby se aspoň finace dostaly na úroveň předchozích tří let, kdy se například favorit běhal o milión a ne o 120 tisíc.
