Vrcholem premiéry je tradičně Gomba handicap, sprintérský test na distanci 1200 metrů. Letos byl na programu již 86. ročník pod názvem Velká cena Auto Hase. Právě dráha mnohokrát ovlivnila Gomba handicap, když koně s vyšší zátěží na hluboké půdě své naděje doslova utopily. Letos tento fakt nehrozil, a tak i sázející preferovali osvědčená jména jako Golden Eagle nebo nejlepší sprinter sezony 2010 Line Honey. Jejich žokejové Chaloupka a Lukášek museli navážit minimálně 62 kilogramů, neboť poslední výsledky měli nejlepší z devíti startujících.
Podle očekávání se několik stovek metrů po startu propracoval do čela Golden Eagle, který je znám svým ostrým strojovým tempem. Žokej Lukášek v sedle Line Honeyho nenechal nástup protivníka bez povšimnutí a stále se držel na dohled. Dvě stě metrů před cílem se Line Honey dostal před Golden Eagla a zdálo se, že si běží pro lehké vítězství. Finiš dvojice Agnus a Trinity byl ovšem drtivý a nechybělo mnoho a zrodilo se velké překvapení. Výrokem cílových rozhodčích k němu chyběla pouhá krátká hlava. Pro laiky necelých 20 centimetrů.
Žokej Tomáš Lukášek se při dotazu, zda si byl vítězstvím jistý jen pousmál a dodal: „Měl jsem to pod kontrolou, je pravda poslední dva cvalové skoky už jsem nejezdil, ale Line Honey potvrdil, že je skutečně nejlepším tuzemským sprinterem.“ Agnus oproti Line Honeymu nesl o 14,5 kilogramu méně a jezdkyně Ingrid Koplíková litovala pomalejšího začátku. „Podle pokynů trenéra jsem neměla jít zepředu, ale na začátku jsem jela možná až moc opatrně, v cíli nám chyběl jenom kousek.“
Právě rozdílné nesené hmotnosti, to je kouzlo handicapových dostihů. Lepší koně jsou více zatíženi než ti horší, a tak musí ukázat svou skutečnou kvalitu. Line Honeymu se to s kouskem štěstí podařilo. Třetí Trinity ztrácela na Agnuse krk. Dlouho vedoucí Golden Eaglovi bral čtvrté místo, ale to není podle slov trenéra pravý sprinter, více mu sedí trať o 200 metrů delší.
Line Honey vyhrál Gomba handicap v rekordu dostihu 1:10,11, navíc je tento čas druhým nejrychlejším na distanci 1200 metrů na dráze ve Velké Chuchli.
Druhým vrcholem odpoledne byla Cena Secar Bohemia na 1300 metrů pro tříleté koně. Na start se postavilo devět koní, jejichž realizační týmy pomýšlejí na start v jarních klasických dostizích, Jarní ceně klisen nebo Velké jarní ceně. O tom, že je nutno brát vítěze tohoto dostihu vážně, svědčí pohled do historie. V roce 2009 s převahou tří a půl délky zvítězil Iryklon, který o šest týdnů později jen těsně prohrál Velkou jarní cenu.
Sázející se nemohli rozhodnout na čí stranu se přiklonit, a tak do dostihu nastupovala pětice Nuptius, Talgar, Kendy, Wladan a Ange Guaradian s téměř vyrovnanými šancemi. Od startu napálil tempo Nuptius, ale trenér Václav Luka už asi dobře věděl, že taktika k vítěznému cíli nepovede. 300 metrů před cílem se Nuptius zastavil a pouze docválal na sedmém místě. Vysvětlení trenéra bylo jednoznačné. „Bylo to přepálené.“
Koně, kteří byli v první části dostihu pošetřeni, mohli v cílové rovince předvést své schopnosti. Vysokou třídu ukázal především hnědák Talgar vedený Tomášem Lukáškem. Během několika cvalových skoků se dostal před soupeře a o více než dvě délky zvítězil v kvalitním čase 1:18,68. Žokej Lukášek měl jen slova chvály na svého partnera. „Byl velmi dobře připraven, ani jsem to nečekal, protože trenér Šavujev chystá koně přesně na jím naplánovaný vrchol, ale kůň ukázal obrovské rezervy.“
Druhé místo překvapivě vybojovala Free Star a třetí slovenský host Prince’s Blade.
