Lope de Vega (Shamardal) – 2007, Francie
Ryzák z lotu Andre Fabreho jako dvouletý vyhrál dvojici menších dostihů, načež byl nedaleko čtvrtý v Gr.1, nicméně jeho chvíle přišla až v roce 2010. Tehdy skončil jen o ½ délky třetí v trialu na francouzské 2000 Guineas, do nichž Lope de Vega nastoupil pod svým stálým jezdcem Maximem Guyonem. Ryzák si v Longchamp připsal první klasické vítězství rozdílem ½ délky před Dickem Turpinem a v červnu zamířil také do 2100 metrů dlouhého derby, přičemž ani na dráze v Chantilly ryzák nezavával. V závěru předvedl úderný finiš a Prix du Jockey Club ovládl lehce o tři délky, ovšem pro Lope de Vegu to znamenalo poslední vítězství v kariéře. Poté totiž skončil poslední v Gr.1 Prix Jean Prat, po pauze byl na podzim pátý ze šesti v Prix du Moulin, aby v říjnu absolvoval poslední start kariéry v Prix de l’Arc de Triomphe, v němž skončil jedenáctý, 17 délek za úspěšným Workforcem.
Hřebec poté odešel do irského chovu, kde se postupně začal jeho připouštěcí poplatek zvyšovat, neboť se Lope de Vega ukázal být zajímavým plemeníkem. Především dal hvězdu australských drah Santa Anita Lane, momentálně pětinásobného Gr.1 vítěze, na nejvyšší scéně se v Austrálii prosadil i Vega Magic, či v Dubaji v Gr.1 sprintu uspěl francouzský The Right Man. Co se týče ostrovů, jmenuje hlavně vítěze loňský Irish 2000 Guineas Phoenix of Spain a hlavně hnědáka Belarda, jenž se neztratil mezi elitou jako dvouletý, tříletý i čtyřletý. V USA pak v roce 2018 zářila dvouletá Newspaperofrecord.
V roce 2010 skončil díky úspěchu v Prix du Jockey Club (Video, Gr.1, 2100 metrů) na děleném čtrnáctém místě v celosvětovém žebříčku.
Lookin‘ At Lucky (Smart Strike) – 2007, USA
Svěřenec Boba Bafferta měl docela nabitý program už jako dvouletý, neboť po triumfu v malém dostihu jej čekala cesta vzhůru, tedy mezi elitu. Nejprve ovládl Gr.2, načež díky údernému finiši uspěl jak v Del Mar Futurity, tak v Norfolk Stakes. Po doublu v Gr.1 zamířil v roli favorita do Breeders‘ Cup Juvenile, kde ovšem nestihl závěrem více než hlavu vzdálené druhé místo. Po první životní prohře si však Lookin‘ At Lucky spravil chuť dalším vítězstvím, a to v Gr.1 CashCall Futurity, kde vyhrál o ¾ délky, a stal se Nejlepším dvouletým koněm roku. Velmi dobře zahájil i rok 2010, když se prosadil v Gr.2, nicméně Santa Anita Derby pro něj znamenalo třetí místo a samotné Kentucky Derby, v němž neměl ideální průběh, dokončil poprvé a také naposled mimo tabuli. Po šesté příčce v prvním díle klasické Trojkoruny zamířil Lookin‘ At Lucky do Preakness Stakes, kde se hnědák těsně prosadil. Následně přidal ještě další Gr.1 vítězství v Haskell Invitational, kde triumfoval lehce o 4 délky, načež vyhrál Gr.2 Indiana Derby. Veleúspěšnou kariéru hnědák zakončil čtvrtou příčkou v Breeders‘ Cup Classicu, nicméně zdravotní obtíže pár dní před startem mohly jeho výkon ovlivnit.
V roce 2010 se hřebec stal Nejlepším tříletým koněm USA a odešel do chovu, přičemž z jeho produkce vyčnívá trio koní – excelentní ryzák Accelerate, pětinásobný Gr.1 vítěz včetně Breeders‘ Cupu Classic, loňský oficiální vítěz Kentucky Derby Country House a také druhý z Kentucky Derby 2017 Lookin‘ At Lee. V roce 2010 obsadil dělené čtrnácté místo v celosvětovém žebříčku, a to hlavně díky úspěchu v Haskell Invitational (Video, Gr.1, 1800 metrů). V první části kariéry jezdil Lookin‘ At Luckyho Garrett Gomez, později jej vystřídal Martin Garcia.
Lord Kanaloa (Kind Kamehameha) – 2008, Japonsko
Hřebec jako tříletý dokázal uspět maximálně na scéně Gr.3, přičemž ve stejné kategorii triumfoval také v roce 2012 jako čtyřletý, načež velmi povedeně debutoval v Gr.1, kde na distanci 1200 metrů obsadil třetí místo, a to pouze půl délky vzdálené od vítěze. Následně se vrátil do Gr.3 pro blízké druhé místo, těsně prohrál v Gr.2, aby v září nastoupil do Sprinters Stakes, kde se na scéně Gr.1 dokázal poprvé prosadit. K triumfu jej tehdy na pevné dráze dovedl na distanci 1200 metrů žokej Yasunari Iwada. Tímto vítězstvím o ¾ délky načal Lord Kanaloa sérii pěti výher, z nichž čtyři získal mezi elitou. Kromě zmíněného triumfu ve Sprinters Stakes uspěl hnědák v Hong Kongu Sprintu při tamním mezinárodním mítinku, v roce 2013 přidal další výhru mezi elitou a v Gr.3, načež se v červnu prosadil znovu v Gr.1, kdy ukázal, že umí zaběhnout i na mílové trati. Yasuda Kinen vyhrál o krk, a přestože při dalším startu prohrál v Gr.2, do konce roku 2013 posbíral ještě dvě velká vítězství, a sice obhájil prvenství ve Sprinters Stakes a také v Hong Kongu Sprintu.
V chovu se Lord Kanaloa blýsknul vítězem japonských 2000 Guineas 2019 jménem Saturnalia, ještě známějšího potomka ale hřebec má v pětileté klisně Almond Eye, jež jako tříletá nepoznala hořkost porážky, a po zisku Trojkoruny pro klisny uspěla i v Japan Cupu. Další Gr.1 vítězství pak přidala z loňském Dubai Turfu a podzimním Tenno Sho.
V roce 2012 a 2013 se v Japonsku stal Nejlepším sprinterem, v roce 2013 i Koněm roku.
Lankan Rupee (Redoute’s Choice) – 2009, Austrálie
Hnědák z lotu Micka Price sice neuspěl v první Gr.1, kterou absolvoval, nicméně jako čtyřletý se vyvinul ve velkou hvězdu. Zvítězil v pěti dostizích za sebou, když začal triumfem v Gr.3, načež v roce 2014 lehce ovládl Gr.2, aby poté přidal hattrick na nejvyšší scéně. Sprinter se zprvu prosadil ve dvojicí prestižních handicapů, a poté o dvě délky na těžké půdě vyhrál T J Smith Stakes v Randwicku. Na podzim získal ještě Gr.1 triumf v Manikato Stakes na 1200 metrů, přičemž na konto přidal i trojici cenných umístění.
Jako pětiletý Lanka Rupee zazářil naposled, neboť ve Flemingtonu za sebou v Black Caviar Lightning Stakes nechal i výborného Brazen Beau, poté už se mu ale mezi elitou nedařilo. Na grupové scéně bral ještě pár umístění, přičemž z posledních startů se nejlépe ukázal v Gr.1 v roce 2016, kdy byl čtvrtý. Kariéru ukončil v roce 2017.
V celosvětovém žebříčku se valach umístil dvakrát v Top 20, a sice v roce 2014 byl osmnáctý díky triumfu v T J Smith Stakes (Video, Gr.1, 1200 metrů), načež po sezóně 2015 skončil na dělené osmé pozici po vítězství Black Caviar Lightning Stakes (Video, Gr.1, 1000 metrů).
Makfi (Dubawi) – 2007, Francie
Svěřenec Mikala Denzanglese toho moc nenaběhal, neboť absolvoval pouze šest startů, než zamířil do chovu. Jako dvouletý jistě ovládl menší dostih ve Francii, kde se prosadil také při svém debutu v roce 2010, a to v Gr.3 na 1400 metrů. Poté byl nasměrován do klasického dostihu, ovšem nikoliv do toho na domácí půdě, ale do 2000 Guineas v Newmarketu, kde se hnědákovi nevěřilo, ovšem hřebec pod Christophem Lemairem dokázal favoritům vytřít zrak. V závěru soupeřům odešel a triumfoval o 1 a ¼ délky před Dickem Turpinem a Canford Cliffsem, který jej poté při Royal Ascotu v pohodě porazil. Makfi tehdy skončil až sedmý a po letní pauze se vrátil ve velkém stylu, jelikož v Prix Jacques Le Marois, Gr.1, na 1600 metrů, za sebou nechal i starší soupeře zvučných jmen jako Goldikova a Paco Boy. S kariérou se rozloučil pátou příčkou v Queen Elizabeth II Stakes v Ascotu.
Zprvu stál Makfi ve Velké Británii, kde dal především Make Believa, vítěze francouzských 2000 Guineas a Gr.1 Prix de la Foret. Po přesunu do Francie se stal otcem Noor Al Hawa, jenž vyhrál několik Gr.3 klání, přičemž slušní potomci se mu narodili také na Novém Zélandu, především pak trojnásobná Gr.1 vítězka Bonneval.
Dělené třetí místo patřilo Makfimu v roce 2010, když v celosvětovém žebříčku dosáhl tak vysoko hlavně díky triumfu v Prix Jacques Le Marois (Gr.1, 1600 metrů), nicméně zaujal už i při 2000 Guineas (Video, Gr.1, 1600 metrů).
Monterosso (Dubawi) – 2007, Velká Británie
Hřebec zahájil kariéru v péči Marka Johnstona. Ve dvou letech absolvoval jen seznamovací start, přičemž v sezóně 2010 postupně přešel z all-weather drah na trávu, a to už s dvojicí úspěchů na kontě. I zde byl hnědák menežován opatrně, když v malých handicapech posbíral dvě vítězství a jedno druhé místo, leč nabrané zkušenosti se vyplatily a Monterosso při premiéře na grupové scéně lehce ovládl Gr.2 King Edward VII Stakes, načež doběhl čtvrtý v Irish Derby. Do konce sezóny už se mu tolik nevedlo, načež se přesunul do Dubaje k Mahmoodu Al Zaroonimu, jenž byl později propuštěn Godolphinem pro dopingový skandál.
V roce 2011 čekal Monterossa první Dubai World Cup, ve kterém finišoval hnědák na třetí příčce jen ¾ délky za vítězným Victoriem Pisou poté, co ovládl Gr.2 Dubai City of Gold. Zbytek sezóny hřebec vynechal kvůli obtížím s kolikou, nicméně pro rok 2012 se vrátil v plné síle. Ovšem vzhledem k tomu, že při debutu neoslnil, pro Dubai World Cup 2012 patřil mezi největší outsidery, nicméně na jeho závěr nenašel nikdo odpověď. Po lehkém vítězství o 3 délky ještě zkoušel Monterosso štěstí ve Velké Británii, kde se mu ale nezadařilo a po zklamání při premiéře v roce 2013 odešel hnědák do chovu.
Po úspěchu v Dubai World Cupu (Video, Gr.1, 2000 metrů) obsadil Monterosso v roce 2012 dělenou sedmou příčku v celosvětovém žebříčku.
Eexwai
6.3.2024, 02:23