Excelebration (Exceed And Excel) – 2008, VB a Irsko
Ve dvou letech svěřenec Marca Bottiho vyhrál dva menší dostihy, ovšem jako tříletý se velice rychle zařadil mezi špičku. Nejprve skončil druhý v trialu na 2000 Guineas za Frankelem, kterému se ale v klasice vyhnul a raději byl nasměrován do Německa, kde Excelebration lehce o 7 délek triumfoval v tamních 2000 Guineas. Nedaleko za Frankelem pak skončil třetí v St James’s Palace Stakes a po srpnovém Gr.2 úspěchu v Newbury si připsal premiérový triumf na nejvyšší scéně, když v Longchamp vyhrál Prix du Moulin pro tříleté a starší koně. Sezónu zakončil druhou příčkou v Queen Elizbeth II Stakes za kým jiným než Frankelem. V květnu 2012 se přestěhoval do Irska k Aidanu O’Brienovi, jenž hřebce připravil k snadnému Gr.3 úspěchu, načež opět hnědák dvakrát podlehl Frankelovi v Gr.1 kláních. Následně se šampionovi dvakrát vyhnul, a tak slavil vítězství v Prix Jacques le Marois a Queen Elizabeth II Stakes. Kariéru zakončil čtvrtou příčkou v Breeders‘ Cup Mile na dráze v Santa Anitě.
Jelikož běhal ve Frankelově době, ocenění se mu vyhnula, leč dvakrát se objevil v celosvětovém žebříčku v první desítce. Jako tříletý obsadil v roce 2011 dělenou sedmou příčku za úspěch v Hungerford Stakes (Gr.2, 1400 metrů), o rok později pak skončil na dělené třetí pozici společně s klisnou Black Caviar. Tehdy bylo nejvýše ceněno Excelebrationovo vítězství v Queen Elizabeth II Stakes (Video, Gr.1, 1600 metrů), kde triumfoval o tři délky pod Josephem O’Brienem. Co se týče chovu, nejlepším potomkem Excelebrationa je dnes šestiletý hnědák Barney Roy, dvojnásobný Gr.1 vítěz v Anglii a Dubaji.
Epiphaneia (Symboli Kris S) – 2010, Japonsko
Hnědák jako dvouletý dokázal na závodišti Hanshin ovládnout klání Gr.3, a to na distanci 2000 metrů, díky čemuž bylo docela jasné, kudy povedou jeho kroky ve třech letech. V 2000 Guineas na 2000 metrů na dráze Nakayama obsadil Epiphaneia těsné druhé místo, v Japonském Derby pak o ½ délky podlehl Kizunovi, načež na podzim doslova zazářil nejen triumfem v Gr.2, ale především 5délkovou demolicí soupeřů v Japonském St Legeru na 3000 metrů. Na dráze zůstal i jako čtyřletý, kdy se vydal i do Hong Kongu, aby v tamní Gr.1 získal čtvrté místo ze Designs on Rome, načež na podzim a v zimě roku 2014 sice dvakrát trochu zklamal, nicméně připsal si i Gr.1 vítězství Japan Cupu před Just a Way. Vyběhl také během roku 2015, leč po posledním místu v Dubaj World Cupu odešel do chovu.
V návaznosti na suverénní úspěch v Japan Cupu (Video, Gr.1, 2400 metrů) se Ephiphaneia stal druhým nejlépe hodnoceným koněm světa v roce 2014, kdy jej vedl Christophe Soumillon.
Fame And Glory (Monjeu) – 2006, Irsko
Hnědák v tréninku Aidana O’Briena ukazoval vysokou třídu od dvou do pěti let, neboť svou první Gr.1 vyhrál už jako junior, a to 2000 metrů dlouhé Criterium de Saint-Cloud poté, co se prosadil v menším dostihu při debutu. Ve třech letech zcela vynechal 2000 Guineas a cestou dvou vítězných trialů na irské půdě zamířil do Epsom Derby, kde se ovšem střetl s fenomenálním Sea The Stars. Tomu v modré stuze o délku a ¾ podlehl, lehce o 5 délek se ale prosadil v Irish Derby a v září ještě obsadil druhou příčku v Irish Champion Stakes. Poslední dva starty sezóny, včetně Ceny vítězného oblouku, pro něj znamenaly šestá místa. Jako čtyřletý posbíral Fame And Glory čtyři úspěchy v řadě, když lehce vyhrál Gr.3 i Gr.1 Tattersalls Gold Cup, poté triumfoval také v epsomském Coronation Cupu a opět v irském Curragh. Prix de l’Arc de Triomphe pro něj tentokrát znamenala páté místo, přičemž v pěti i šesti letech už se tomuto klání vyhnul. V roce 2011 jako pětiletý vyhrál dvakrát na scéně Listed, aby si v červnu připsal své poslední vítězství na nejvyšší scéně, a sice při svém prvním pokusu na ultravytrvalecké distanci 4000 metrů ovládl o 3 délky Ascot Gold Cup. Do konce sezóny vyběhl ještě 3x, ovšem maximem bylo vítězství v Gr.3, přičemž v šesti letech vyhrál pouze na scéně Listed a mezi elitou už se mu nedařilo.
Kariéru zakončil v americké Santa Anitě, kde byl v rámci Breeders‘ Cup Marathon zadržen poté, co přestal s polem stíhat, načež odešel do chovu. Jako plemeník účinkoval do roku 2011, kdy bohužel podlehl infarktu. Z jeho potomstva jmenujme především hnědáka Commander of Fleet, který vloni vyhrál irskou Gr.1 mezi nováčky nad proutím.
V roce 2011 se Fame And Glory stal Nejlepším vytrvalcem Evropy, přičemž už v roce 2010 obsadil v celosvětovém žebříčku dělenou 14. příčku díky úspěchu v Coronation Cupu (Video, Gr.1, 2400 metrů), k němuž jej dovedl Johnny Murtagh.
Farhh (Pivotal) – 2008, VB
Zástupce stáje Godolphin strávil kariéru v péči Saeeda bin Suroora, ovšem jeho život už od počátku poznamenán řadou zdravotních obtíží, a tak jako dvouletý vyběhl pouze jednou, a to za suverénním úspěchem v menším dostihu, načež se ve třech letech prosadil v handicapovém klání, následně se ale na dráze objevil až jako čtyřletý. Rok 2012 byl pro Farhha také jediným, kdy běhal po téměř celou sezónu, neboť stihnul šesti startů. Po lehkém vítězství při debutu zamířil talentovaný hnědák rovnou mezi elitu, kde v Prince of Wales’s Stakes nezklamal a doběhl nedaleko třetí za So You Thinkem. Na nejvyšší scéně pak zůstal a nastřádal čtveřici druhých míst, když zůstal dvakrát na štítu Frankela a jednou Nathaniela a Moonlight Clouda. Zdravotní problémy se mu pak nevyhnuly ani v roce 2013, leč Farhh se s nimi dokázal vypořádat natolik, že sice vyběhl pouze dvakrát, nicméně oba starty vytěžil na maximum. Na jaře totiž o 4 délky triumfoval v Gr.1 Lonckinge Stakes a v říjnu pak o krk porazil Cirruse de Aigles v 1800 metrů dlouhých Champion Stakes, čímž se jeho kariéra uzavřela.
Ovšem ani v chovu se Farhhovi smůla nevyhnula, jelikož hřebec má potíže s plodností. Přesto se mezi plemeníky ukazuje velice slušně, když mezi jeho potomky patří Gr.1 vítěz Queen Elizabeth II Stakes v Ascotu jménem King Of Change, který obsadil druhé místo v loňských 2000 Guineas. Úspěšným na evropských drahách býval i supervytrvalec Dee Ex Bee, druhý z Epsom Derby 2018, jemuž triumf na nejvyšší scéně utekl jen o nos v loňském Goodwood Cupu. V Gr.2 se prosadila klisna Move Swiftly, Gr.3 vyhrál Wells Farhh Go.
V celosvětovém žebříčku se Farhh umístil dvakrát do 20. místa, a sice v roce 2012 byl po druhých místech v Coral-Eclipse Stakes a Juddmonte International klasifikován na dělené třinácté pozici, zatímco v roce 2013 skončil jedenáctý díky triumfům v Longinge Stakes (Video, Gr.1, 1600 metrů) a Champion Stakes (Video, Gr.1, 1800 metrů), kdy jej vedl Silvestre de Sousa.
Fort Larned (E Dubai) – 2008, USA
Hnědák trenéra Iana Wilkese se jako dvouletý a tříletý věnoval pouze dostihům nižší kategorie, z nichž tři vyhrál. Ve čtyřech letech se mu pak zadařilo v black-type klání, načež úspěšně absolvoval premiéru na grupové úrovni, když ovládl Gr.3 dostih a následně obsadil druhou příčku ještě o úroveň výše. Mezi elitou mu to napoprvé nevyšlo, vzápětí si ale spravil chuť dalším triumfem v Gr.3, aby v srpnu 2012 poprvé hnědák zvítězil v Gr.1, a sice ve Whitney Handicapu, kde za sebou nechal např. Flat Outa. Ten jej sice společně se Stay Thirstym porazil v Pacific Classic, v hlavním klání sezóny pro starší koně ovšem Fort Larned opět zazářil a o půl délky vydřel vítězství v Breeders‘ Cupu Classic, čímž završil neskutečnou cestu od účasti v malém handicapu až po triumf mezi absolutní špičkou. Hřebec za sebou tehdy nechal Mucho Macho Mana, Flat Outa, Game On Dudea či To Honor And Serve.
Na dráze zůstal hnědák i jako pětiletý, leč sezóna pro něj nezačala dobře, když jej při debutu potkal karambol ve startovacích boxech a krátce po startu ztratil žokeje. Poté zklamal pátou příčkou na scéně Gr.2, nicméně na výslunní se vrátil v 2000 metrů dlouhém Stephen Foster Handicapu. Pro Fort Larneda ale šlo o poslední Gr.1 prvenství, neboť poté vyhrál už jen black-type, leč páté a čtvrté místo ve Whitney Handicapu, respektive Breeders‘ Cup Classicu pořád úplně špatné nebylo. Poté odešel do chovu, přičemž momentálně stojí ve státě Ohio, leč doposud žádného zapamatovatelného potomka nedal snad s výjimkou v Gr.1 jednou třetí klisny Blonde Bomber.
V roce 2012 se díky úspěchu stylem start-cíl v Breeders‘ Cupu Classic (Video, Gr.1, 2000 metrů) dostal Fort Larned na dělené desáté místo v celosvětovém žebříčku. Takřka celou kariéru jej jezdil žokej Brian Hernandez mladší.
Firing Line (Line of David) – 2012, USA
Pouze osm startů v kariéře absolvoval svěřenec Simona Callaghana, jenž ve dvou letech vyběhl třikrát, z čehož vytěžil druhé místo a vítězství mezi debutanty, načež skončil druhý za Dortmundem v Los Alamitos Futurity. Ryzákovi podlehl Firing Line také při prvním sezónním startu v roce 2015, poté si ale vyhrál Sunland Derby o 14 a ¼ délky, načež se dostal i do Kentucky Derby. V rámci modré stuhy platil za koně na slušné umístění, leč hřebec předčil očekávání, když se v průběhu držel na druhé pozici za vedoucím Dortmundem, načež to byl právě Firing Line, kdo dokázal nejvíce vzdorovat vítěznému American Pharoahovi. Na šampiona v cíli ztrácel jednu délku. V Preakness Stakes měl hřebec obtíže v boxech, špatně odskočil a nikdy se v podstatě do dostihu nedostal, načež skončil šestý a do konce roku se na dráze neobjevil. Zkusil to ještě jako čtyřletý, nicméně po pátém místu v malém dostihu byl poslán do chovu.
Ačkoliv toho hnědák moc nenaběhal, v roce 2015 obsadil dělenou osmou příčku v celosvětovém žebříčku díky druhému místu v Kentucky Derby (Video, Gr.1, 2000 metrů). Jediné grupové vítězství Firing Linea bylo Sunland Derby (Video, Gr.3, 1800 metrů), kde jej vedl Gary Stevens.
Příště se podíváme na kariéru spolehlivého Flintshira či populárního valacha Game On Dude.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.