Pojďme se podívat na několik čísel z dostihové střední Evropy, tak jak nabízí sumář středoevropských dostihů, který v posledních letech vydává bratislavské závodiště. Do střední Evropy bylo zařazeno také Švýcarsko (to sázkové problémy nemá, neboť je napojeno na PMU) a není se co divit, vždyť rozsah cvalového provozu je srovnatelný se zmiňovanými zeměmi. Na Slovensku vydaná publikace nabízí výsledky jedničkových dostihů ze všech šesti zmiňovaných zemí. Celkem jich byly na programu rovné dvě stovky. Nejvíce jich vidělo Maďarsko – 58, naopak nejméně Rakousko a právě Švýcarsko po 14.
Cvalový provoz je u našich jižních sousedů téměř v troskách, neboť během deseti dostihových dní bylo odběháno pouze 45 dostihů a z nich byla téměř třetina nejvyšší kategorie. V těchto 14 dostizích bylo vyplaceno celkem 199 400 euro, což představuje průměrně 14 243 euro na jeden dostih. Tato suma řadí Rakousko na druhé místo mezi středoevropskými zeměmi. Podle očekávání primát drží Švýcarsko, kde se podle statistik odběhlo 152 rovinových dostihů, 14 jich bylo nejvyšší kategorie a celková vyplacená suma dosahuje 630 691 euro, což je průměr 45 049 euro na klání nejvyšší kategorie. Při této bilanci zaráží, že do země s helvétským křížem na vlajce vyráží tak málo tuzemských realizačních týmů.
Na stejné úrovni, co se týká průměrné dotace v jedničkovém dostihu, jsou Polsko, Česko a Slovensko. U našich severních sousedů se běhá 56 jedničkových klání, je v nich vyplaceno 739 356 euro a průměr činí 13 202 eura na dostih. V Česku se po předsezónním snížení počtu dostihů nejvyšší kategorie odběhlo v minulém roce 31 jedniček, celkem v nich bylo vyplaceno 405 600 euro a průměr je 13 083 euro. Na Slovensku bylo ze 149 dostihů 27 nejvyšší kategorie, běhalo se v nich o 351 tisíc euro a průměr činí 13 tisíc euro. V Maďarsku se sice běhá nejvíce jedniček, ale průměrně jsou v nich nejnižší dotace. V minulém roce byla průměrná dotace 7266 euro, nejnižší dotace v maďarské jedničce začíná na 2520 eurech. Z uvedeného jasně vyplývá, že Česko patří v regionu k průměru.
Tradičním vrcholem ve všech sledovaných zemích je derby. Zde se Česko hřeje na výsluní, neboť právě český souboj o věnec s modrou stuhou je nejlépe dotovaný, v přepočtu 100 tisíc euro. Další derby se běhají o nižší celkové dotace, proto překvapuje, že se na startu české edice neschází lepší zahraniční konkurence. Druhá příčka patří Švýcarsku s 82 tisíci, o 60 tisíc se běhá na Slovensku a Rakousku, v Maďarsku je v banku 49 tisíc a nejnižší dotace derby je v Polsku „pouhých“ 42 tisíc euro. Dvě ze sledovaného půltuctu zemí, nemají derby jako nejlépe dotovaný dostih sezóny. Ve Švýcarsku patří první místo Velké ceně Sv. Mořice, tradičnímu dvoukilometrovému klání na zamrzlém jezeře, kam míří koně i z vyspělých dostihových zemí a loni bylo v banku 110 811 euro a letos se celková dotace opět zvýšila… Právě dostih na sněhu je nejlépe dotovaným rovinových dostihu v šesti zmiňovaných zemích. Druhou výjimkou je Polsko, kde hraje prim Velká varšavská s 63 tisíci.
Minimálně 50 tisíc euro bývá celková dotace v dostizích grupy 3 v západoevropských zemích, kolik takových dostihů můžeme vidět v regionu? Osm. V Rakousku, Česku a na Slovensku patří do této kategorie derby, v Polsku Velká varšavská a ve Švýcarsku celkem čtyři dostihy, kromě derby a Svatého Mořice, ještě Prix du Jockey club konaná koncem září v Dielsdorfu na 2475 metrů a Grand prix d’Avenches na 2400 metrů koncem července právě na závodišti v Avenches. Žádný z těchto dostihů ovšem není zařazen mezi black type dostihy, ostře sledované v dostihově vyspělých zemích. Kromě pětice dostihově nejvyspělejších zemí se black type dostihy v Evropě běhají ještě ve Švédsku, Dánsku, Norsku a Turecku. Tyto čtyři země hostí celkem 11 grupových dostihů.
Je zajímavé se také podívat, na jakých distancích se ve střední Evropě jedničkové dostihy běhají. Nejkratším dostihem v regionu je Vilám Díj, která se koná na distanci 900 metrů. V loňském roce se konala 1. června a vítězství v ní vybojoval šestiletý hnědák ve slovenském tréninku Robinson Cruso, kterého Zdenko Šmidovi nasedlal Peter Hlavenka. Nejdelší jedničky ve střední Evropě mají 3200 metrů a po jedné se běhají v Česku, Polsku a Maďarsku. Loni se jako první konala česká Cena prezidenta, o dva týdny později se v Polsku běhala Nagroda Sac-A-Papier, kterou v sedle tříletého Issachara vyhrál Tomáš Lukášek a 24. listopadu viděla Budapešť Totalizátor hendikep.
Ještě malý pohled na to, jak se daří místním odchovancům v nejdůležitějších chovatelských zkouškách. Sedmnáct polských jedniček (bezmála třetinu) vyhráli tamní odchovanci, v jedenácti případech se koně bez suffixu prosadili v Maďarsku, dvakrát v Česku a jednou v Rakousku. Bez vítězství domácího chovu skončily jedničky ve Švýcarsku a na Slovensku. Ptáte se na český chov? Zahraniční vítězství jsou dvě, v Maďarsku se prosadil potomek Tiger Cafe a Shakiry, Sabato, a slovenský St. Leger se stal kořistí Taggertona. V Rakousku brala čtvrté místo Viva Lea, v Maďarsku se ještě dokáže umístit Diplomata a Nidara se umístila na Slovensku a V Polsku. Umístění do čtvrtého místa ve slovenských jedničkách zdobí následující české odchovance: Noema (2x), Yordanu, Renny Storma, Carrie (2x), Renessie, Salalah a Stingera.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.