Známe to všichni velmi dobře. Naposledy tu byla ta situace začátkem září, kdy hrála česká fotbalová reprezentace ve Skotsku. V poslední minutě čeští fotbalisté vyrovnali po sporné penaltě na 2:2 a hodně se přiblížili postupu. Počínání rozhodčího bylo rozebíráno ze všech stran nejen i u nás, ale i ve Skotsku a Nizozemí, odkud onen arbitr pochází. Jedni zuřili, druzí se oháněli tím okřídleným, penalta je tehdy, když ji rozhodčí zapíská. Obě strany sporu měly pravdu. Jen se z celého ztratil jeden pohled, a to ten sportovní. Sport byl, je snad i bude především zábava. Samozřejmě pro spoustu lidí je to dnes i velký byznys, a tak jednomu po sporné penaltě se konto rozroste, zatímco druhý má jen oči pro pláč.
V dostizích se takové věci také dějí, vzpomeňme na finiš loňské Velké pardubické. Tísnil Tiumen Amant Grise nebo nikoliv? Jedny oči říkají, že ne, druhé stoprocentně ano, proto dostihová komise pracuje ve třech a v současnosti má k dispozici spoustu závěrů kamer, aby případný prohřešek mohla řádně posoudit. Komise nepracuje pod tlakem setiny vteřiny jako rozhodčí v kopané nebo hokeji, ale své rozhodnutí může probírat i minuty. Navíc i proti rozhodnutí komise existuje šance odvolání, ale papírové vítězství od zeleného stolu nikoho netěší. Sláva na pódiu, to je nepopsatelný pocit, pro který se dostihy dělají.
Mostecká sobota nabídla dva verdikty, o kterých můžeme dlouho diskutovat. Prvním je přesunutí Devil´s Stara za poškozeného The Mole Catchera. Pokud k porušení pravidel došlo, měl projíždět žokej Jaromír Šafář s jasně zdviženou rukou, aby komisi upozornil, že bude protestovat. Nikdo jiný nebyl sporné situaci blíže než on sám, a tak jeho protest by byl i logický pochopitelný. Pokud trenér Eduard Kotáb podal protest, až co si prohlédl video, případně mluvil s žokejem, měla již s předstihem reagovat právě dostihová komise, podáním protestu ex-offo.
Pokud si ovšem komise prohřešku v cílové rovině nevšimla a následně po podání protestu ho nejen uznala a navíc přehodila pořadí, je to minimálně zvláštní. Jiný pohled jí kamery na mosteckém závodišti zřejmě nenabídly. K přehození pořadí se přistupuje ve většině případů po „faulu“, který výrazně dostih ovlivní. V tuto chvíli vždy lituji, že se pohybuji v dostihovém Česku. Ve Francii mají v takových případech dobrý zvyk, protest je podán protest téměř okamžitě, a pokud dochází ke změnám v pořadí, minimálně na interním videookruhu vysvětlí, k čemu došlo a jaké jsou tresty. Pravidla jsou vysvětlena i laikům. Hodně dlouho budu mít před očima detail na ruce žokeje Thierryho Jarnetta, jak přestal jezdit u jiného cílového sloupku, než byl platný pro onen dostih. Není se co divit, právě oni dávají na dostihové sázky nemalé peníze, a tak chtějí vědět, proč přicházejí o výhru… Samozřejmě se v té chvíli druhý zástup raduje, neboť díky přehození oni vyhrávají. To jsou dostihy, hranice mezi smutkem a veselím se oprávněně přirovnává k břitu žiletky.
Druhým sporným výrokem, o kterém se hodně diskutovalo, bylo vyloučení Ketty z Ceny zimní královny. Zúčastnila se nebo ne. Okamžitě se hovořilo o Mikrop Fong minulý rok. Před významnými dostihy se koně přehlídky musí zúčastnit, a nebo je tu šance se za 5000 této povinnosti zbavit. Další věcí je jestli dostihové řády naprosto pregnantně vymezují přehlídku před dostihem nebo nikoliv. Jsou naprosto jasně popsány povinnosti účastníků nebo je jen obecně řečeno přijít před tribunou a udělat kolečko?
Blíží se zimní přestávky a to je ideální čas podobné nedostatky z dostihového řádu odstranit, aby bylo zřejmé, co je správně. V tu chvíli i arbitrům se bude lépe rozhodovat a majitelé, kteří dávají do dostihového sportu nemalé peníze, by přesně věděli, co bylo špatně.
Dost slov o rozhodčích a zpátky na zelené pažity, tam se nejvíce dařilo svěřencům trenéra Václava Luky. Laran si v Mostě podmanil Podzimní cenu a duo Merbela – Falcohill, sprinterský vrchol sezony, Svatováclavskou cenu. Dlouho to vypadalo na souboj mezi Václavem Lukou a Arslangirejem Šavujevem o post trenéra-šampiona, ale po posledním víkendu, je trenér z Bošovic blízko obhajoby.
