Petr Malík: O horkých Pardubicích

Kolabující jezdci a koně, obrázek stejný jako před dvěma týdny. Snad jen počet utracených koní byl nižší než minule. Je to důvod k radosti nebo k zamyšlení!? Stav dráhy je věc jedna, na tuto oblast nejsem odborník, ale dvanáct škrtů na začátku je dost vysoké číslo. Jedno je jisté, pokud pořádáme dostihové dny v tropickém létě, každý rok se takové dny v české kotlině opakují, je třeba mít i kvalitní závlahy a stříkat téměř neustále od dubna do září. Když pomůže svatý Petr a zavlaží, tím lépe. Je daleko lepší běhat na měkčí dráze než na betonu. Zatím však je v Pardubicích k měkké dráze hodně daleko.
Je to už více než měsíc, kdy jsem navštívil závodiště v Le Lion D´Angers, kde se koná nejdelší světový překážkový dostih na 7300 metrů. Když jsem odpoledne vstoupil na dráhu, překvapilo mě v cílové rovině množství kyblíků s vodou a houbičkami, doplněných o několik hadic s vodou. Po hlavním dostihu jsem pochopil. Koně nešli do paddocku, ale všichni zůstali na dráze a byli svými realizačními týmy občerstvováni přímo před diváky. Každý měl svůj kyblík ne-li dva a vody bylo habaděj.
V Pardubicích se krčí nádoby na vodu dvě a jedna hadice pro všechny. Porovnávat počasí s Francií nejde. Ještě jeden postřeh ze země galského kohouta. Dostihy tam začínají až v půl páté odpoledne a je jich na programu jen sedm. Nešlo by to vyzkoušet i u nás? Udělat v první polovině sezony místo pěti dostihových dní šest a ty červnové začínat přibližně v pět hodin. V sobotu by ani pozdější začátek moc věcí neřešil, vedro bylo i v devět večer, ale mnohokrát by podmínky mohly být snesitelnější. Nejen pro koně a jezdce, ale také pro diváky, kteří našli cestu na tribuny.
Nechtěl bych být trenérem, který připravuje koně na Velkou pardubickou a nepodařilo se mi kvalifikovat v prvních dvou termínech. V sobotu podmínky splnila pouhá pětice koní, a tak po dvou termínech má kvalifikaci splněnou třináct koní. V srpnu bude o kvalifikaci velký zájem, dá se počítat s maximálním počtem dvaceti startujících. Pokud vydrží delší dobu tropické počasí, podmínky zřejmě také nebudou ideální… Ale to je ještě daleko.
Mnozí majitelé budou alespoň rádi, že mají kde běhat. Počet zrušených dostihových dní stoupá. Během třech měsíců jsme byli svědky 25 dostihových dní, při nichž jsme viděli na dvě stovky klání. V nejbližších dnech by měly být zveřejněny propozice na druhou polovinu sezony, a tak uvidíme, kde a kolik klání bude odběhnuto. Již za tři dny ožije areál ve Slušovicích cvalovými dostihy. Zatím se tam pouze prohánějí klusáci, kteří tam našli útočiště, když opustili Velkou Chuchli.
Jednu výhodu cvalové realizační týmy oproti klusákům mají. Program je zveřejňován na několik měsíců dopředu a ne pouze na jeden dostihový den jako u klusáků. Tento komentář vzniká v pondělí 2. července dopoledne a na internetových stránkách asociace se zatím nedozvíte, kde a kdy se bude příště běhat, o propozicích nemluvě. Plánován je 14. červenec...
Mnohokrát se v Česku mluví o tom, že chybí peníze, ale mnohá zlepšení se dají udělat, aniž vytáhnete z portmonky velké obnosy.
Příjemné léto a na viděnou někde na dostizích!