Pojďme se podívat na jednotlivé dostihy, zblízka. Sprint, to byl nesmyslný úprk dvojice Line Honey a Golden Eagle, s výsledkem, když se dva perou, třetí se směje. V tomto případě to byla neuvěřitelně spolehlivá pětiletá Trinity. V Bratislavě je její hvězda podstatně větší než v Chuchli, ale svým nedělním triumfem naznačila, že to může být právě ona, komu bude patřit sprinterský trůn na konci sezony. Na tuto otázku se budou hledat odpovědi především při Svatováclavské ceně a začátkem října v Pardubicích. Samozřejmě se nevylučuje také vytažení nějakého zahraničního esa. Myslím, že ani tuzemští sprinteři by se za našimi hranicemi neztratili, zvláště pokud by absolvovali distanci, která je jim jako ulitá.
V míli ukázal svou mimořádnou třídu Iryklon. Je vždy potěšením vidět koně takového formátu na tuzemské dráze. Jeho nedělní výkon byl vybranou lahůdkou i když trenéru Lukovi při dostihu vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. „Na takové dráze a v dobré konkurenci se mi zdálo, že odstup až patnácti délek je moc, ale Iryklon ukázal svou třídu a všechno zvládl,“ sděloval Luka, když si šel pro stříbrný pohár určený vítězi. Žokej Jiří Chaloupka měl chvíli také pochyby o tom, zda to zvládne, ale naštěstí se to podařilo a nemusí majitelům vysvětlovat, proč zvolil pomalejší začátek. Kdo v míli perfektně odhadl tempo byl žokej Gary Hind, který devítiletého Apollo Stara dovedl k velice cennému druhému místu po promyšleném výkonu.
Možná někdo čekal více od tříletého Chardonney Tcheque, ale vůbec nepodal špatný výkon. Naznačil, že i on může pomýšlet v evropské konkurenci hodně vysoko. Pamatuji doby, a nejsou tak vzdálené, kdy jsme o zahraničním startu v listed dostihu jen snili. Dnes jsou pravidlem a rozhodně se v Česku připravovaní koně neztrácejí, ba naopak. Hrají podstatné role. Proto i tuzemská klání jsou z mezinárodního pohledu na vyšší úrovni něž bývaly dříve. V současnosti domácí vítězství je vstupenkou na listed scénu v západní Evropě. Je to hodně nebo málo? To už si musí každý odpovědět sám.
Zajímavý příběh byl k vidění i v „klasiku“, dostihu na 2400 metrů. Tam byla půda v hlavní roli, kdo byl na čele v první části dostihu, byl na konci pole v cíli a naopak. Žokej Petr Foret si bude určitě dávat pozor na kurty pod sedlo. Bojovat s povoleným sedlem o vítězství v jedničkovém dostihu, moc dobře nejde. Tříletý Lysyan tak stále čeká premiérový zásah do černého, možná přijde na podzim. Cenu za spolehlivost by si zasloužil nyní.
Samostatnou zmínku si zaslouží žokej Jan Rája. Spolupráce s Josef Váňou a jeho manželkou Pavlou funguje na výbornou, a tak fenomén Rája stále funguje. Od jeho návratu ze Švýcarska utekly dva měsíce a na svém kontě už má čtyři jedničkové triumfy Velkou červnovou cenu, derby, Oaks a Středoevropský pohár. Klobouk dolů. Do konce sezony ještě zbývají tři měsíce, a tak i dění v šampionátu bude zcela jistě zajímavé, když vedoucí trio dělí pouze tři triumfy.
