Spokojenost určitě vládne ve Zhoři u Jihlavy, kde připravuje reprezentanty stáje DS Pegas trenér Grzegorz Wroblewski. Hnědka Dorotka předvedla výbornou formu, dostatečnou rychlost, a tak svým konkurentkám nadělila tři a více délek. „Bál jsem se startovního čísla 15, ale průběh dostihu jsme měli dobrý a v cílové rovině ukázala dobrou formu,“ liboval si jezdec Petr Foret. Také majitel klisny Jiří Trávníček byl spokojen. „Kdo by nebyl po takovém vstupu do sezony spokojen, myslím, že kobyla bude na kratší distance, sice jsme ji přihlásili do Oaks, ale zřejmě to na ni bude moc.“
Vítězka Deylova memoriálu bývá pravidelně pasována do role favoritky Jarní ceny klisen, ale pouze pěti vítězkám se podařilo roli favoritky naplnit a v klasice zvítězit. Tato pravda může zneklidňovat Wroblewského, naopak povzbuzovat do další práce trenéry klisen, které dokončily na dotovaných místech. Asi největším překvapením bylo druhé místo Kolymbie, zatím dvakrát třetí a do dostihu odskakující s kurzem 16:1. Původně se o Kolymbii hovořilo jako o sprinterce, ale její projev jí dává šanci i druhou květnovou neděli.
Progres se dá očekávat i od italské rodačky z tréninku Josefa Váni Velvet Force. Ve své domovině se naposledy představila 14. prosince, a tak měla oproti soupeřkám méně času na oddech, navíc se musela přizpůsobit tuzemským, především zimním podmínkám. Čtvrté Anjou by měly lépe vyhovovat delší distance, a tak i 200 metrů navíc zcela jistě přivítá.
Karty byly vyloženy, ale většina trenérů si ještě vyšší hodnoty nechává schované. Boj o klasický triumf, a tím i dostihovou nesmrtelnost, vyžaduje kromě top-formy také mít pod čepicí a navíc potřebné štěstí.
To například neměla ryzka polského chovu Marketa, ve zkušebním cvalu shodila svého žokeje Garyho Hinda a bylo po nadějích. Sama oběhla skoro celý chuchelský ovál, nakonec byla odchycena ve stájích na lahovickém konci závodiště. Test pro ni skončil dříve než začal a sen majitelů o startu v klasice se zřejmě rozplynul. I toto je dostihový život. Nejen potlesk tribun a poklepávání po ramenou.
Oblouk u internátu byl tentokrát hodně nepříjemný, před druhým dostihem tam skončily naděje Pedriky a se zdravotními problémy se těžce zvedal ze země talentovaný žák Martin Laube.
Zajímavá společnost se sešla také v Ceně Rigips na 1600 metrů, o dramatickou koncovku, kterou rozhodl pouhý krk se postarali Mashrai a Smith and Wessen. Mashrai s Jaromírem Šafářem nakonec prokázal více bojovnosti a naznačil, že může mířit i mezi elitu.
Žokej Jaromír Šafář si start do sezony užívá, co dostihový den, to alespoň jedno vítězství, a tak možná trochu překvapivě vede šampionát před Tomášem Lukáškem. Nechme se překvapit, jaký bude vývoj věcí příštích, se jménem Šafář se v předsezónních prognózách moc neuvažovalo. Když už jsme u jezdců, po neděli se titulem žokej za padesát vyhraných dostihů může pyšnit také Petr Foret. Ještě v loňském roce působil u Tomáše Šatry ve Velké Chuchli, po zimní praxi ve Francii přestoupil právě do Zhoře a je vidět, že mu klima na Vysočině jde k duhu.
Uplynulý víkend nenabídl jen chuchelský program. V sobotu se běhalo v Lysé nad Labem, kde je závodiště rok od roku zvelebováno. Na dobře připravené dráze se výborně prezentovali svěřenci manželů Havlíčkových, oba své dostihy vyhráli a téměř filmový příběh napsal šestiletý hnědák Fernando. Před dvěma byl na utracení, ale přežil, ba co víc, vrátil se na dostihovou dráhu a dokázal po suverénním výkonu vyhrát.
Další podobné příběhy budou napsány o následujícím víkendu, a tak je přijďte zažít!
