Druhá říjnová neděle, to je už dlouhá léta termín Velké pardubické, dostihu, který elektrizuje doslova celou republiku. Mohu přijít do práce po jakémkoliv dostihu v sezoně, ale jen po Velké pardubické znají kolegové vítěze, a to jim dostihy jinak nic neříkají. Už během týdnem se rozebírají šance jednotlivých účastníků a také laická veřejnost se baví o jménech koní. I když v Česku se spíše rozebírá, jaké šance má legenda dostihu Josef Váňa. Nezpochybnitelná legenda nejznámějšího českého dostihu. Jeho slova mají zvuk, a tak úkolem každého novináře je přinést rozhovor s Josefem Váňou. 
Hlavní pardubická tribuna
V letošním roce se diskutovalo nejen o šancích koní, ale také o ekonomice pardubických dostihů, sázkách a stavu pardubické dráhy. Padlo mnoho slov, ale je otázkou, co přinesou českým dostihům do budoucna. To nechme stranou a pojďme zpět na dostihovou dráhu, ať již přírodně zelenou nebo dozelena nastříkanou.
Ten souboj v cílové rovině 121. Velké pardubické si budou mnozí pamatovat. Hrdinka Sixteen byla na čele více než šest kilometrů, ale po skočení posledního skoku měl opět nejvíce sil desetiletý hnědý valach Tiumen. Žokej Josef Bartoš, jehož byla Sixteen stálou partnerkou říkal, že cílová rovina byla v Pardubicích delší než obvykle. Majitel Sixteen Jaroslav Bouček říkal, že mu Josef Váňa otrávil odpoledne, ale že jemu to promine.
Téměř devětapadesátiletý Josef Váňa je štístkem Velké pardubické. Samozřejmě zažil, nepříjemné prohry a mnoho ústrků, ale se mu tento dostih odvděčil kupou slávy a respektu nejen soupeřů, ale celého národa.
Není tak daleko doba, kdy se po fotbalových trávnících prohánělo štístko jménem Vladimír Šmicer. Góly v posledních minutách, to byla jeho parketa. Josef Váňa je něco podobného v Pardubicích. Existují fotografie, kdy Tiumen svými ústy dává polibek matičce zemi, ale zvedl se i se svých stálým parťákem k výkonu, který zaslouží klobouk dolů. I Josef Váňa na tiskové konferenci mluvil o tom, že ho někdo nahoře chytl za zadek vytáhl ze šlamastiky, do které se na Taxisu dostal.
Říká se, že štěstí přeje připraveným
Josef Váňa i Tiumen byli v neděli připraveni a na podrženou jedničku. Hrdinkou bezesporu byla Sixteen, Velkou šla jako nikdy v životě. Z čela, udávala tempo, tady patří velké uznání Josefu Bartošovi, jak mistrně rychlost dokázal odhadnout, aby neměl problém on, ani jeho parťačka. Jen tréninkový partner byl nad jejich síly. Pokud Sixteen napsala opravdu poslední kapitolu své skvělé kariéry, i v tomto případě prosím klobouček dolů. Bílá královna si to zaslouží.
O Josefu Váňovi už snad bylo napsáno vše. Po Železníkovi, tvrdém ryzákovi, našel druhého životního koně, Tiumena. Některý žokej na toho svého hrdinu čeká marně. Josef Váňa našel dva. Jednoho hajzla, jak sám říká a druhého, který reaguje na jeho myšlenky. Může být něco víc, než taková symbióza člověka a zvířete?
O to bude druhá říjnová neděle roku 2012 zajímavější. Překoná Tiumen Železníka nebo ne? Už od teď můžete sázet, otázkou je, jestli takovou příležitost nějaká sázková kancelář vypíše. V kolébce turfu by se jednotliví bookmakeři předháněli, ale jsme v Česku.
Sixteen a žokej Josef Bartoš
Ještě jedna kacířská myšlenka
(snad za ni nebudu upálen) mě v souvislosti v Tiumenem napadla. Neměl by zkusit jednou krosové vystoupení ve Francii? Doma se jeho sláva hvězd dotýká a kdo jiný by se měl měřit s nejlepšími v Evropě než domácí premiant? Navíc nezatížený kvalifikačními povinnostmi. Majitel ani trenér o tom neuvažují, což je škoda. I to je cesta k popularizaci Velké pardubické.
Z mladších koní se prosadil na třetí místo Valldemoso, ambice do budoucna naznačil také překvapivě čtvrtý Flambion. Rozhodně bude zajímavé sledovat, zda doroste Tiumenovi nějaký konkurent, nebo reprezentant stáje Köi Dent bude odskakovat opět jako několikadesetinový favorit?
Co člověk, to jiný úhel pohledu i v dostihovém dění, možná si ze sváteční neděle odnášíte jiné dojmy a zážitky… Nashledanou na dostizích, sezona ještě nekončí!
Tiumen a žokej Josef Váňa
