Pardubice
Vydáme se křížem krážem napříč republikou. Kdo chtěl stihnout většinu dostihového dění, musel se stát pořádným novodobým nomádem. Začneme ve městě perníku. Poslední den před letní přestávkou se odehrál v italských barvách a rozhodně to nebylo nic pro slabé povahy. Určitě nadchnul výkon pětiletého Rabbit Wella ve Zlatém poháru. Letos má bilanci tří startů a tří vítězství, klobouk dolů. Minimálně pro klasickou steeplechase se zrodila velká osobnost, která možná bude srovnatelná s Royal Mouginsem. Jen škoda, že majitel zatím nepočítá se zahraničním testem, kdo jiný už by měl vyrazit za hranice?
Určitě nelze opomenout návrat dvojice Tiumen – Josef Váňa na dráhu. Páté místo začátkem července není určující, tato dvojice své síly napíná k druhé říjnové neděli, kdy bude na programu Velká pardubická. Tentokrát se Josefu Váňovi otočilo sedlo a nikoho to ani nevzrušilo. V říjnu by to byla zpráva na titulní strany tuzemských médií. Naopak hodně živě se diskutovalo o smutném konci derby-vítězky z roku 2005 Ready for Life. Po květnovém vítězství jsem hovořil s jejím majitelem a ptal se mě, jestli patřím do skupiny těch, kteří si myslí, že už by neměla být na dostihové dráze. Odpověděl jsem tehdy otázkou, kdo jiný by měl mířit do tuzemského chovu než trojnásobná klasická vítězka? Ještě k většímu paradoxu dojdeme, když zjistíme, že jediný potomek Ready for Life se jmenuje Robinson a dostihová premiéra ho čeká 16. července v Karlových Varech. Bohužel, Ready for Life necválala tam nahoru z Pardubic sama. Můžete být kdo ví, jak silný drsňák, ale když vážná zranění koní vidíte v desítkách centimetrů před sebou, nebývá mi dobře po těle.
A to jsem ještě nevěděl, co se stane o čtyři dny později v Lysé nad Labem. Fabregasův konec to bylo něco jen pro ty nejsilnější a nevím jestli by se to někdy mělo vysílat, ať už hodiny budou ukazovat libovolný čas. Jindy usměvavý a příjemný trenér Václav Luka jen seděl u bariéry dostihové dráhy a hlavu měl v dlaních. Naprosto chápu, že v tu chvíli chtěl být sám. Jsou okamžiky, kdy se ani chlap nemusí za slzy stydět.
Karlovy Vary
V Karlových Varech mě zaujali dva koně. Tříletý Private Cowboy, který vyhrál mílový dostih způsobem start –cíl a o šest dní později ještě dokázal být třetí v Mostě v dostihu na dva kilometry. Díky nižšímu handicapu se nedostal do derby, ale ukázal, že z něj velmi zajímavý kůň být může. Za pozornost stojí určitě také pětiletá hnědka Apinoa. Získat čtyři vítězství v řadě není opravdu jednoduché a může se jednat o libovolnou kategorii. Nad výkony klisny jsme mnohokrát mohli mávnout rukou, ale se zátěží 62,5 kilogramu si vedla nadmíru zdatně. Bude zajímavé sledovat, kam povedou její další kroky. Měla by být zajímavou i pro české chovatele.
Lysá nad Labem
O sváteční Lysé už částečně byla řeč, ale i tam bylo možné spatřit několik zajímavých koní, možná jen pro dostihy nižších kategorií, ale i v nich můžete vyhrát zajímavý obnos, pokud vás lákají sázky. Specialistou na lysolajskou dráhu se ukázal sedmiletý Nightinshinning, v Chuchli jen paběrkoval, ale v Lysé už podruhé zvítězil i když i on nesl vysokou hmotnost. V překážkovém vrcholu překvapil Greek Sun nejen diváky, ale i svého trenéra. Druhou smutnou zprávou z Polabí byla ranní smrt Evy Palyzové, duše tamního závodiště a ženy, která dvakrát ve Velké pardubické obsadila druhé místo. Kdo jste pravidelnými návštěvníky v Praze nebo v Lysé určitě jste paní Evu znali. I po skončení aktivní činnosti byla pravidelnou návštěvnicí dostihových dní.
Světlá Hora
Sobota 9. července nabídla jediný dostihový den ve Světlé Hoře, v místě, kde vychovává talenty i šampióny trenér Čestmír Olehla. Někdo nemá rád dostihy na malých drahách, samozřejmě jsou to většinou specifické dráhy, které každému nemusí sedět, ale pro tu jedinečnou atmosféru se vyplatí na malá závodiště několikrát za rok vyrazit. Pokud žijete na vesnici či malém městě, víte, že jsou akce, které nemůžete vynechat a dostihy ve Světlé Hoře k takovým určitě patří. Je to slavnost pro celé okolí v tom nejlepším slova smyslu. Taková reklama je pro dostihy neocenitelná. Své kouzlo má Albertovec, stejně jako Benešov nebo Mimoň.
Slušovice
Slušovice, to je trochu jiná káva. Poprvé jsem byl na tomto závodišti již před čtvrt stoletím. Pamatuji slavné doby tehdejšího JZD, rekordní návštěvu, kdy pořadatelům došly vstupenky, několik vítězství svěřenců Václava Chaloupky za odpoledne a také heslo na tribuně, že dostihy jsou sport moderních zemědělců. V posledních dvaceti letech se nad slušovickým závodištěm nejednou stahovala hodně černá mračna. Věřím, že časy krizí jsou už definitivně zažehnány a hlavní moravská dráha bude prosperovat. Morava je totiž kraj koním zaslíbený.
21. srpna se bude ve Slušovicích slavit 30 let tamních dostihů, prý to má být lehce v retro stylu let osmdesátých, a tak uvidíme, zda na trhu budeme moci koupit nedostatkové zboží a vystupovat budou zakázaní umělci jako tehdy. Hlavní postava JZD Slušovice, František Čuba, byl přítomna i uplynulou neděli. Ač počasí láká spíše k vodě, vyplatí se určitě vyrazit na dostihy, zajímavá klání budou k vidění i o následujícím víkendu.
Kompletní výsledkový servis naleznete ZDE
