Orphee Des Blins první, zbytek nikde

Reprezentantka DS Pegas mezi dvojicí svých úspěchů ve Velké pardubické absolvovala trojici startů. První z nich přišel ještě loni v britském Cheltenhamu, kde jí nesedl techničtější kurz a hluboká dráha, přičemž se jednalo o její jediné mimopardubické vystoupení od příchodu do Česka před čtyřmi lety. V obou letošních startech před Velkou pardubickou si počínala zcela suverénně, když jí nezastavila ani distance 3300 metrů, na níž si poradila se „sprinterskou“ elitou. Překvapením tak byl vývoj na sázkovém trhu, když na rozdíl od kurzů Tiumena a Trezora šla výherní kvóta Orphee Des Blins nahoru, takže jmenovaná trojice odskočila ve shodném poměru 3:1.

Samotný dostih byl ovšem jednoznačnou demonstrací převahy svěřenkyně Grzegorze Wroblewského. Ta totiž stejně jako loni od startu cválala na špici, přičemž za ní se velmi rychle tenčila skupina vyzyvatelů, když po desítce jich z dvaceti zbývalo pouze dvanáct. Po více točivých pasážích pak za Velkou vodou Orphee Des Blins natáhla krok a pole se začalo výrazně natahovat. Trezorův pád na Havlově skoku pak znamenal, že obhájkyni vítězství jen jediný pronásledovatel a to dosud pouze na francouzských drahách startující Tropic de Brion (Dragon, 30:1). Ten ovšem sbíral úspěchy na distancích do čtyř a půl kilometru, takže po výběhu na trávu začal rychle slábnout a odcouval na poslední šesté místo. Ve zbytku dostihu tak bylo zcela jasné, že Orphee Des Blins se o vítězství může připravit jen vlastní chybou. Cílem proběhla s náskokem více jak dvaceti délek.

Stala se tak dvaadvacátým vícenásobným vítězem Velké pardubické, ovšem styl jakým svých úspěchů dosáhla, je v novodobé historii neslavnější české steeplechase zcela výjimečný. Vždyť od roku 1993, kdy se do cíle dostal pouze Rigoletto, byl až do loňska nejvýraznější rozdíl mezi prvním a druhým koněm v cíli Velké pardubické 12 délek. Orphee Des Blins přitom své triumfy zaznamenala s náskoky šestnácti a více jak dvaceti délek. Součet jejích vítězných náskoků je tak zhruba desetinásobný oproti součtu vítězných náskoků Tiumena při jeho třech vítězstvích ve Velké. Čas dostihu sice tak impozantní není, protože Velká pardubická se naposled běžela pomaleji v roce 2002, ale důvodem je především měkká dráha. To jak brzy totiž Orphee Des Blins své soupeře poztrácela, totiž dokazuje, že se tempo bylo více než poctivé.

Žokej Jan Faltejsek po dostihu sdělil: „Ona musí mít prostor. Pravda je, že první dva skoky byly takový neučesaný, ale poté už to bylo bez problémů. Greg z ní udělal supervytrvalce, ona to tu zná a ví, co dělá. Celou cestu jsem jí jako loni jenom brzdil, ale už je starší a rozumnější, takže se víc nechá. Půda byla dneska velice těžká, a proto bylo vítězství obtížnější než loni.“ Styl vítězství Orphee Des Blins samozřejmě ihned vzbudil diskuse o hattricku, který by mohla završit příští rok. K tomuto tématu se vyjádřil trenér Grzegorz Wroblewski: „Příští rok by mohla vítězství obhájit. Přece jen n nejsou pro ni dostihy tak náročné, mockrát bičem nedostala.“ Doplňme, že pro další úspěšnou obhajobu hovoří i méně náročný program Orphee Des Blins z předchozích sezón. Mezi léty 2010 a 2012 se dokonce na dráze bezmála dva roky neobjevila.

Pořadí za vítězkou bylo překvapivé, čemuž nahrála skutečnost, že Orphee Des Blins byla jediným z pětice největších favoritů, který se dostal do cíle. Nikas (André, 35:1) předloni sice zvítězil v Ceně Labe a na jedničkové scéně zavěsil i v minulé sezóně, ovšem během té letošní se mu příliš nedařilo. Jeho forma ale pravidelně graduje na podzim, a i když už za lesíkem na něj Dušan Andrés vytáhl bič a nevypadalo to tedy na velký posun ze sedmého místa, za Anglickým skokem se probral a vybojoval druhou příčku. „Minulý start se mu nepovedl, protože mu nevyhovovala extrémně hluboká půda. Tentokrát také v oranici ztrácel, ale když přišel na trávu, začal zlepšovat,“ prozradil žokej Dušan Andrés.

Před rokem Klaus (Myška, 13:1) po aktivním průběhu odcouval na deváté místo, takže letos zvolil defenzivnější taktiku, která mu přinesla místo na pomyslných stupních vítězů. „Nic speciálního jsme nevymýšleli, Klaus si sám rozvrhl síly. Loni byl v průběhu dostihu aktivnější a pak mu to chybělo. Letos jsme očekávali, že Orphee udělá tempo, který ostatní koně jen těžko prostojí, takže jsme se drželi více vzadu,“ sdělil žokej Jaroslav Myška.

Stejně jako on získal životní umístění ve Velké pardubické také Marcel Novák, který vedl Kasima (Novák, 50:1). Ten se začal výrazněji propadat v oranicích kolem Havlova skoku, ale po výběhu na trávu se vzmátořil a získal čtvrté místo. „Kdyby to bylo o pár metrů dál, tak bych šel po třetím,“ řekl po dostihu Novák.

Mezi trojici největších outsiderů patřící Peintre Abstait (Matuský, 150:1) v závěru slábnul, přesto se vešel na tabuli. „Měli jsme parádní dostih bez kolizí,“ sdělil poprvé ve Velké pardubické startující Lukáš Matuský, který prožívá nejúspěšnější část kariéry. Před týdnem s Yuccou totiž získal první jedničkové vítězství na rovině a předevčírem se Shamanem na překážkách.

Dvojice koní byla zadržena a pro plných dvanáct účastníků dostihu skončil dostih pádem. Patřili mezi ně i dva ze spolufavoritů. První z nich skončil Trezor (Bartoš, 3:1), který ze třetí pozice stejně jako před dvěma lety neustál Havlův skok. „Trezorovi došly síly, proto upadnul. I kdybychom se doslali na trávu, už by na to neměl,“ potvrdil tak Josef Bartoš teorie, že kilometrový nárůst distance oproti kvalifikacím je pro Trezora velkou překážkou.

Trojnásobný vítěz Velké pardubické Tiumen (Váňa st., 3:1) byl od čela dostihu vzdálen podstatně více než v minulých letech a na trávu šel až jako sedmý. Přesto se poté dostal do hry o druhou příčku. Krátce před posledním skokem ho ale rozhodil volný kůň, který mu přeběhl přes cestu, Tiumen se zadní nohou chytnul za překážku a vyklopil žokeje Josefa Váňu: „Měl jsem dostih podle taktiky. Pomaličku jsem se propracovával dopředu a bylo to rozjeté aspoň na druhé místo, jenže na posledním skoku se mi tam připletl volný kůň, Tiumen si ho přidupnul a bohužel udělal chybu.“ Dodejme, že poslední dva dostihy Tiumena skončili pádem, což jsou také jediné dva pády v jeho kariéře. Zda bude nadále pokračovat, se teprve rozhodne, ale o té své má Josef Váňa jasno: „Pro mě to byl poslední dostih,“ sdělil po pochodu cílovou rovinou.

Na nejmenším počtu dokončivších koní od roku 1993 se podepsalo, že hned pět z účastníků Velké pardubické absolvovalo o víkendu své pardubické premiéry, přičemž z nich se do cíle dostal pouze Marc-Antoine Dragon. Ostatní šli k zemi už v první polovině dostihu. Svou zrádnost znovu ukázal Popkovický skok, na němž skončila nezávisle na sobě trojice koní včetně šancového Budapeste (Váňa ml., 7:1).