Navíc pro překážkové majitele už hodně jasně bliká datum 13. října, den Velké pardubické. Startovat alespoň v rámcovém programu je snem každého majitele. A tak na menší závodiště budou směřovat koně, kteří nemají tak vysoké ambice a těch mnoho není. Navíc ožívají moravská závodiště. Za prvních pět měsíců se na Moravě běhalo čtyřikrát (2 x Brno, 1 x Slušovice a 1 x Albertovec), nyní od půlky září do půlky října se na moravských drahách uskuteční tři dostihové dny (2 x Slušovice a 1 x Brno). Moravské stáje alespoň ušetří na dopravě a v Čechách zřejmě nebudou tak početná pole. I když mýlit se je lidské.
Nedělní Velká Chuchle hostila nejdelší a nejlépe dotovaný dostih přes proutěné překážky tuzemské sezony. Divácky atraktivní proutěnky mají u nás trochu zvláštní postavení. Nejsou brány příliš vážně. Odběhnuto za sezonu jich bývá okolo třech desítek a především pro tříleté koně. Starší koně téměř nemají co běhat. Na podzim je sice seriál dostihů v Praze, ale je určen především slabší kategorii koní.
Stačí se však podívat do zahraničí a proutěnky jsou minimálně rovnocenným partnerem steeplechase. V některých dostihových dnech dokonce hrají prim. V Česku dostihový den s převahou proutěných překážek nenajdete. V Pardubicích, když se konají dvoje za odpoledne, je to svátek. Přitom proutěné překážky jsou přípravou pro klasické steeplechase, které se běhají ve Francii, Anglii a Irsku jako na běžícím pásu. U nás však cílem většiny majitelů jsou dostihy cross country a v těch se rychlost a strojové tempo tolik nenosí.
Krosy jsou však tuzemskou výsadou, jinde v Evropě jich tolik zdaleka nenajdeme. Kromě Francie jsou popelkou. Zatímco siepi v Itálii, haies ve Francii či hurdles na britských ostrovech jsou běžnou součástí dostihového dne.
Je to už téměř dvacet zpátky, co pardubičtí pořadatelé přišli s myšlenkou dát větší prostor proutěným překážkám a klasické steeplechase. Zájem nebyl velký. Klasické steeplechase jsou stále opomíjené. Pár koní se postaví na start pardubického Zlatého poháru, protože má zajímavou dotaci, ale jinak kdyby klasiky z programu vymizely, asi by se za ně moc slz neronilo…
Stačí se jen podívat do Karlových Varů, tam se překážkové dostihy na ve stylu klasických steeplechase ani nescházejí. Inu jiný kraj, jiný mrav. Možná to souvisí s tím, že se u nás neběhá ani moc dlouhých rovinových dostihů, aby se koně naučili v tempu cválat na dlouhých distancích. Jen ztrácím naději, že se situace v Česku někdy změní. Konzervativní přístup je pevně zakořeněn.
Ještě jeden postřeh k proutěným překážkám. Udiveně vždy koukám na to, jak parta zavaděčů či dělníků rozebírá překážku v okolí cíle. Pamatuji, jak v osmdesátých letech 20. století byly elektricky ovládané překážky ve Slušovicích. Dnes už jsou minulostí, a tak jediné mechanizované překážky najdeme v Karlových Varech. Na malých závodištích, kde se běhá párkrát do roka, chápu, že by to byla zbytečná investice, ale v Pardubicích, ve Velké Chuchli nebo v Mostě by takové zařízení nemělo chybět nejen v okolí cíle... Ale asi jsem velký idealista.
Petr Malík
