Česko se chlubí pozicí nejstabilnějšího středoevropského provozu, což je skvělá zpráva, ale neměli bychom usnout na vavřínech. Zdroje se v těchto časech hledají mnohem hůře, než tomu bylo ještě před pěti nebo sedmi roky. Tak se brány některých závodišť neotvírají, jiná s vypětím všech sil uspořádají jeden dostihový den, za což patří jejich pořadatelům obrovský dík a skutečně před nimi klobouk dolů.
V příštím roce budou majitelé s největší pravděpodobností platit opět vyšší přihlášky, s velkou pravděpodobností bude méně dostihů, otázkou je, zda se podaří uspořádat stejný počet dní jako letos, lépe však jako v roce 2011.
Bohužel chybí zdroje, které by produkovaly samotné dostihy. To jsou příjmy ze sázek. Vím, že někteří lidé na tuto narážku mohou být alergičtí, ale sázky jsou opravdu to jediné, co si dostihový svět může ovlivnit sám. Stačí se podívat do Evropy. Kde se sázkám dobře daří, tam se daří i dostihům jako takovým. Zmiňovat Francii, je nošením dříví do lesa, ale co takové Švédsko. Země, která má o něco méně obyvatel než Česko, ale jen při pohledu na sázkový obrat v roce 2011, člověk bledne. V klusácké ročence najdete cifru vyšší než 1,4 miliardy eur. Český roční obrat nepřesahuje ani dva miliony eur.
Někdo může nabídnout, že Švédsku vládnou klusáci, má pravdu, ale ani cvalové odvětví tam není opomíjené. Existuje téměř celoroční provoz na dráze na jihu Švédska. Proč tady zmiňuji právě tuto zemi? Před pár dny jsem potkal stálého návštěvníka dostihů a říkal, že byl měsíc ve Švédsku. Srovnávat se mu nechtělo.
Přiblížili jsme se za posledních dvacet let v něčem této severské zemi? Z pohledu dostihů se náskok Seveřanů spíše zvyšuje. Chybí prostředky, které sázky generují. Mnozí namítají, že sázení na koně je moc složité a lidé ho nepochopí. Jsou lidé v Česku hloupější než ve Švédsku či ve Francii? Není výše uvedený důvod používán spíše z důvodu konkurence? To, ať si každý odpoví sám.
Jedno je jisté, pokud se nepodaří najít sázkový zdroj, budeme muset spoléhat na peníze od státu či od sponzorů. Ani jeden z těchto zdrojů není příliš jistý…
Zdroje hledají i samostatní trenéři, proto překvapí, že se krosového dostihu ve francouzském Craonu se nikdo z českých koní nezúčastnil. Distance 6000 metrů, dotace 75 tisíc euro, vzdálenost asi 300 kilometrů od Paříže západním směrem.
Kolikrát můžeme žehrat, že se dostih zařazený do Crystal cupu koná v nevhodném termínu, ale tentokrát? Distance srovnatelná s tou u nás, dotace, jakou kromě Velké pardubické žádný jiný tuzemský překážkový dostih nenabízí a vzdálenost do místa konání také není nepřekonatelná, když si uvědomíme, že letos čeští koně startují i v Deauville. Navíc do Velké chybí šest týdnů, doba i na regeneraci je dostatečná. Co je tedy důvodem absence?
Bude zajímavé sledovat, kam zamíří dvojice Maljimar a Uncle Junior, která v neděli v Craonu absolvovala již třetí dostih letošní série Crystal cupu. Realizační týmy chtějí v seriálu uspět, jinak by koně neputovali Evropou už od jara. Zvolí Merano, Pardubice nebo Compiegne, kde se konají dostihy v rozmezí 25 dní? V Itálii a ve Francii jsou dostihy o 30 respektive 40 tisíc euro, východočeská dráha nabízí minimálně pětkrát tolik… Oba koně jsou do Velké přihlášeni.
Petr Malík
